Státní smutek kvůli úmrtí Karla Gotta bude v sobotu 12. října

9 minut
Události: Státní smutek kvůli úmrtí Karla Gotta bude v sobotu 12. října
Zdroj: ČT24

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO).

„V pátek ráno už u nás na Úřadě vlády vyjednáváme konkrétní realizaci pohřbu, který bude velice logisticky náročný, protože zájem veřejnosti je obrovský. Je na to strašně málo času, protože na to máme de facto týden,“ uvedl předseda vlády Babiš.

S uctěním památky Karla Gotta počítá i prezident Miloš Zeman, oznámil v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi,“ dodal.

Vláda podle premiéra Babiše od počátku komunikuje se zpěvákovou rodinou. Ta ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Poslední rozloučení s Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 8:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Detaily budou známy v úterý

Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Její průběh má na starosti pražské arcibiskupství, organizuje ji Úřad vlády. Detaily budou známy v úterý. V pondělí bude na detailech pracovat přípravný tým s arcibiskupem Dukou, který se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů.

Duka ve čtvrtek uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ napsal na Twitteru kardinál.

Zádušní mše, známá také jako rekviem, je zvláštní bohoslužba, při které se pozůstalí loučí se zemřelým a modlí se za spásu jeho duše.

Duka ve svatovítské katedrále sloužil zádušní mše například během posledního rozloučení s bývalým prezidentem Václavem Havlem v prosinci 2011 nebo při pohřbu svého předchůdce arcibiskupa Miloslava Vlka v březnu 2017. Zádušní mše se ve svatovítské katedrále sloužila také v dubnu 2010 za kardinála Tomáše Špidlíka, o dva roky dříve za herce Radovana Lukavského, v roce 2005 za papeže Jana Pavla II. nebo v listopadu 1999 za lidoveckého politika Josefa Luxe.

Všechny informace ohledně pohřbu umístí rodina zemřelého zpěváka na webové stránky. „Pokud bude nějaká aktuální informace, kterou by manželka pana Gotta potřebovala sdělit veřejnosti, objeví se pouze na oficiálních stránkách,“ uvedla Gottova mluvčí Aneta Stolzová.

Už teď je jasné, že světelný festival Signal Festival, který se bude konat od 10. do 13 října, památku zpěváka uctí minutou ticha.

Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Vláda už ve středu několik hodin po oznámení úmrtí rozhodla, že pokud s tím bude rodina souhlasit, Česko se s umělcem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek.

Později však premiér Babiš upřesnil, že poslední rozloučení bude mít podobu pohřbu se státními poctami, který je méně formální než klasický státní pohřeb určený především pro zesnulé hlavy států.

Praha zvažuje, které místo by mohlo nést zpěvákovo jméno. Vedle toho se také metropole připravuje na dopravní komplikace, které budou zřejmě loučení s Gottem doprovázet. Konkrétní ometení Praha zveřejní v průběhu následujícího týdne. 

Lidé i v pátek vzpomínají na hudební legendu a vyjadřují soustrast rodině na různých pietních místech. K vile na Bertramce, kde Gott dlouhá léta žil a kde také v úterý před půlnocí zemřel, stále přicházejí lidé všech věkových kategorií a přinášejí svíčky, květiny či fotografie. Pietní místo zřídila například i Pražská konzervatoř, kde Gott studoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Objem hypoték v listopadu klesl o čtyři procenta na 37,1 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 7 mminutami

Čeští zbrojaři mají za sebou úspěšný rok

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
před 1 hhodinou

Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojenská policie zasahuje kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
před 10 hhodinami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet. Hřib a Pospíšil rezignovali z rady

Pražští zastupitelé na čtvrtečním zasedání schválili návrh rozpočtu města na rok 2026. Odhlasovali si také personální změny v radě. Z té odcházejí náměstci primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) a Zdeněk Hřib (Piráti), který zůstává v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku a pražským zastupitelem. Zastupitelé také schválili převod 600 milionů korun Kongresovému centru Praha. Rozhoduje se i o směně pozemků pro Střední odbornou školu civilního letectví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump chce Evropu slabou, ale aby se o ni nemusel starat, soudí poradce Pojar

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.
před 10 hhodinami
Načítání...