Česko může podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nabídnout do nové Evropské komise (EK) dvě kandidátky. Jména neupřesnil, ministr životního prostředí Richard Brabec se však zmínil o stávající eurokomisařce Věře Jourové (ANO) a europoslankyni, nové místopředsedkyni Evropského parlamentu Ditě Charanzové (nestr. za ANO). O obsazení postů v Komisi, které by mělo Česko zaplnit, chce Babiš hovořit s novou předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou. Ta dříve vyzvala, aby jí členské státy nabídly po dvou kandidátech.
Babiš chce do Evropské komise nominovat dvě kandidátky. Podle Brabce Jourovou a Charanzovou
„S novou předsedkyní Evropské komise paní Ursulou von der Leyen jsem včera telefonicky hovořil 15 minut, vysvětlil jsem jí přesně, o které portfolio máme zájem a jaké dvě kandidátky na komisaře můžeme nabídnout, protože paní von der Leyen se před volbami sama vyslovila, že by chtěla mít aspoň jednu ženu, ale my jsme schopni nabídnout dvě ženy,“ napsal Babiš na Facebooku.
Babiš pochválil dosavadní práci nynější eurokomisařky Věry Jourové i europoslankyně Dity Charanzové, o kterých se v posledních dnech hovořilo v souvislosti s budoucím zastoupením republiky v Komisi. Sama Charanzová ovšem označila za svou prioritu působení ve funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu. Nového eurokomisaře či eurokomisařku musí vláda nominovat do 26. srpna.
Brabec naznačil, o kom se uvažuje
Přímo o Jourové a Charanzové hovořil v pondělí před jednáním vlády jako o možných kandidátkách na evropskou komisařku místopředseda Babišova hnutí ANO a ministr životního prostředí Richard Brabec. „Pokud se budou chtít dvě jména, předpokládám, že padnou tato dvě. Žádná další jsem neslyšel,“ uvedl.
Obě jsou podle něj natolik zkušené, aby práci v Evropské komisi zvládly. Dodal, že neví o žádném muži, kterého by Česko mohlo do komise nominovat. „Já jsem žádné mužské jméno neslyšel v této souvislosti. Máme minimálně dvě velmi kvalitní kandidátky,“ řekl.
Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček uvedl, že kabinet o nominacích na nového eurokomisaře zatím nejednal. Dvojice kandidátů by podle něj ale nakonec nemusela hájit jen barvy ANO. „Sociální demokracie je připravena do debaty vstoupit a přijít v případě potřeby s vlastním kandidátem,“ poznamenal.
Pokud jde o možné nominace Jourové či Charanzové, je podle Hamáčka u stávající komisařky „kontinuita možná“. U europoslankyně naopak velký zájem o jinou funkci neočekává. „Paní Charanzová získala velmi prestižní post v Evropském parlamentu, tak předpokládám, že se bude věnovat Evropskému parlamentu,“ poznamenal vicepremiér.
Vyjednávání o rozdělení resortů
Podle Hamáčka je ale důležité hlavně vyjednávání o portfoliu, které českému eurokomisaři připadne. Premiér uvedl, že bude usilovat o ekonomické portfolio – vnitřní trh či mezinárodní obchod. Babiš přitom odmítl, že by šance na zisk požadované oblasti klesala s tím, jak dlouho se na oficiální nominace čeká. Odkázal na článek webu Aktuálně.cz, který s odkazem na server Politico uvedl, že země, které již komisaře nominovaly, mohou vyjednávat o tom, jaká agenda jejich zástupcům připadne.
„Prostor pro vyjednávání se zužuje. Kdyby bylo jasné, kdo za nás bude nominovaný, tak se s tím dá samozřejmě pracovat na jedné i druhé straně,“ řekl serveru opoziční poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Ministr Brabec naproti tomu spojuje možnosti Česka získat lepší portfolio se jménem nové – či staronové – komisařky. „Samozřejmě Věra Jourová ještě jako stávající eurokomisařka s tou i podle mě možná lepší nadějí pro nějaké silnější portfolio, právě proto, že pokračuje,“ podotkl.
Babiš připomněl, že nominace zatím neschválilo třináct zemí EU – včetně Velké Británie, která však při předpokládaném odchodu z Unie na konci října již nového eurokomisaře mít nebude. Komise von der Leyenové začne fungovat v listopadu.
Pátý český eurokomisař
Posledních pět let měla Věra Jourová v Evropské komisi na starost oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovných příležitostí mužů a žen. Před ní byl mezi lety 2009 a 2014 eurokomisařem Štefan Fülle, který zaštiťoval rozšiřování Evropské unie a politiku sousedství.
Předchozích pět let zasedal v komisi expremiér Vladimír Špidla (ČSSD), jeho portfoliem byly zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Několik měsíců po vstupu Česka do EU v roce 2004 působil v končící Prodiho komisi také Pavel Telička s portfoliem zdraví a ochrany spotřebitele.