CVVM: ANO stále vede, Piráti jsou druzí. Podpora pro ODS, ČSSD i komunisty klesla

Volby do Poslanecké sněmovny by podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v červnu vyhrálo ANO se ziskem 29 procent hlasů, proti předchozímu měsíci se jeho podpora zvýšila o jeden procentní bod. Druzí by skončili Piráti, kteří si polepšili o 3,5 procentního bodu na 17 procent, a třetí ODS s 15 procenty. Její podpora se o dva procentní body snížila. Oproti květnu ztratili i čtvrtí komunisté a pátí sociální demokraté.

Do sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD. U KDU-ČSL a STAN nelze vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů říci, zda by se do dolní komory dostaly, či nedostaly. 

„U ČSSD pozorujeme v posledních dvou šetřeních statisticky významný pokles podpory, u Pirátské strany naopak nárůst. U ostatních stran nedošlo ke statisticky významným změnám,“ uvedlo CVVM.

Data sbírali výzkumníci od 8. do 17. června, tedy více než týden před demonstrací na Letenské pláni a nedlouho po mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kde se Andrej Babiš vyjádřil k návrhu auditu Evropské komise, podle kterého je ve střetu zájmů. CVVM oslovilo 1024 lidí, z nich bylo 1003 s volebním právem.

SPD si polepšila

Komunisté by v červnu získali podporu devíti procent voličů, o měsíc dříve by je volilo 11 procent. ČSSD přišla oproti květnu o dva procentní body, dostala se na 7,5 procenta. Naopak červnový výsledek hnutí SPD je o 1,5 procentního bodu lepší než květnový.

U hranice pěti procent hlasů, což je minimální zisk nutný pro vstup do Poslanecké sněmovny, jsou KDU-ČSL a STAN, dosud parlamentní TOP 09 figuruje ve volebním modelu CVVM se třemi procenty. Poprvé se mezi stranami objevilo i nové hnutí Václava Klause mladšího Trikolóra. V červnu by je volilo jedno procento voličů. Klaus své uskupení představil 10. června. Prioritou pro hnutí jsou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

Volební model CVVM není předpovědí výsledků voleb, ale na základě získaných odpovědí o preferované straně, jistotě volby a ochotě jít k volbám informuje o rozložení voličské podpory v době průzkumu. Pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami.