Karel des Fours Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil.
O tom, že je Walderode oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Legitimitu nároku založil soud na tom, že Walderodemu se české občanství po válce 16. prosince 1947 vrátilo.
Restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku v hodnotě kolem tří miliard korun potvrdil odvolací Krajský soud v Hradci Králové v polovině června. Ve sporu, který se táhne od počátku 90. let minulého století, jde i o zámek Hrubý Rohozec.
Prezident varuje před precedentem
„Samozřejmě že ano,“ reagoval ve čtvrtek Zeman na otázku, jestli soudní verdikt znamená prolomení Benešových dekretů a je nebezpečím pro český stát ve sporu třeba s Lichtenštejny. O vydání majetku zabaveného po roce 1945 na základě Benešových dekretů požádala nadace knížete z Lichtenštejna v žalobách k 26 českým okresním soudům loni v prosinci.
„Právo je tak trochu založeno na precedentu, a když v nějakém soudním sporu někomu vyhovíte, tak ostatní se budou odvolávat na tento rozsudek,“ podotkl prezident.
Zeman: Jsou na omylu, když si myslí, že se na kolaboraci zapomene
Zeman také uvedl, že už by nekřísil stíny minulosti. „Pokud vím, tak všichni tihle šlechticové německého původu kolaborovali s nacistickým Německem, a jestliže si teď myslí, že se na to zapomene, tak jsou na omylu,“ řekl.
Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací a osamostatněním Slovenska. Některým Němcům a Maďarům dekrety odnímaly československé občanství a konfiskovaly majetek.