Nejenom otázkou, zda je premiér Andrej Babiš (ANO) ve vztahu k Agrofertu ve střetu zájmů, se zabývá návrh auditní zprávy, který v Česku vyvolal velký rozruch. Auditoři kritizovali hlavně české úřady kvůli tomu, že dostatečně neprověřily žádosti, nepřišly na napojení firem na Agrofert nebo třeba neověřily, zda jde dotace určená na inovaci opravdu na inovaci. Na některé problematické projekty se zaměřily Jana Neumannová a Adéla Paclíková z Reportérů ČT.
Dotace Agrofertu stát posílal i přes četná varování. Úřady podle auditorů žádosti nedostatečně prověřovaly
Reportéři ČT: Na Brusel! (zdroj: ČT24)
Na návrhy auditních zpráv, které dorazily do Česka, reagoval emotivně premiér Babiš, ale nejen on. Silná slova včetně těch o možných právních krocích zazněla také z úst ministra životního prostředí a místopředsedy ANO Richarda Brabce. A právě on figuruje i ve dvou z projektů, na které dostaly firmy Agrofertu dotace, ale podle auditorů jim byly přiznány chybně.
Lovochemie: Dobře známá inovace
V jednom případě jde o 50 milionů na výrobní linku pro společnost Lovochemie. Šlo o dotaci na inovaci, jenže podle návrhu auditní zprávy o inovaci nešlo, protože Lovochemie chtěla vyrábět produkt, který v té době již vyráběla společnost Duslo, která rovněž patřila Agrofertu.
„Vzhledem ke skutečnosti, že stejnou výrobní linku, jaká měla být předmětem inovací popsaných v projektové žádosti, v té době již vlastnila jiná společnost skupiny Agrofert a že tato linka již vyráběla produkty, jichž se měla týkat inovace popsaná v projektové žádosti, dospěli auditoři k názoru, že projekt nezavádí žádné inovace doložitelné existencí prototypu nebo vzorku produktu. Tudíž nebyla splněna vylučovací binární kritéria a projektová žádost měla být pro nezpůsobilost vyřazena z dalšího hodnocení,“ stojí v návrhu zprávy.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka závěr auditu jednoznačně odmítl. „Takové produkty Duslo nevyrábělo, nevyrábí a nemá vhodnou technologii pro jejich výrobu ani vhodnou základní surovinu,“ tvrdí.
Podle agrárního analytika Petra Havla je ale v takových případech často obtížné rozpoznat, co je a co není inovace. „Zdánlivě malý detail inovací být může, na druhou stranu třeba rozsáhlá rekonstrukce závodu inovací být nemusí,“ shrnul.
V době, kdy Lovochemie o dotaci žádala, působil ve firmě Richard Brabec, nač neváhají upozornit zejména opoziční politici. „Byl předsedou dozorčí rady. Takže pokud by se dnes mediálně vyjadřoval ke zprávě, bude se vyjadřovat k pochybení společnosti, v jejíž orgánech v té době působil,“ upozorňuje senátor Lukáš Wagenknecht z Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21.
Sám Brabec ale jakoukoli spojitost s projektem, který auditoři kritizovali, odmítl. „Dozorčí rada, což vyplývá ze stanov společnosti, projednává především hospodářské výsledky firmy, neschvaluje žádný konkrétní projekt a už vůbec nepřezkoumává jeho detaily,“ uvedl.
Wotan Forest: Dotace zastavena, faktury dodavateli nezaplaceny
Richarda Brabce – tentokrát v pozici ministra životního prostředí – se týká i další problematická dotace. Právě jeho ministerstvo podle auditorů dostatečně neprověřilo vlastnictví firmy Wotan Forest, která získala příslib šedesátimilionové dotace na nový kotel.
„Došlo k selhání ministerstva, které ověřovalo konečnou vlastnickou strukturu příjemce dotace, která byla vlastněna panem Babišem, on byl konečný vlastník. Úředníci v tom selhali,“ vyčetl z návrhu zprávy opoziční senátor Wagenknecht.
Auditoři pak konstatovali, že protože „nebyla dostatečně ověřena možnost střetů zájmů, (…) projekty jsou nezpůsobilé“. Wotan Forest přitom inkasoval již 40 milionů korun, ale pouze z českých státních zdrojů. Brusel je již neproplatí.
Richard Brabec však i v tomto případě odmítl, že by měl s problematickým vyhodnocením nároku firmy na dotaci co do činění. „Zeptejte se úředníků, protože úředníci hodnotí vlastnické vztahy. Já vycházím z toho,“ odkázal ministr na své podřízené.
Přiznání dotace firmě, která na ni podle návrhu auditní zprávy neměla nárok, a následné zastavení jejího proplácení ovšem v důsledku nedopadlo na samotný Wotan Forest. Firma, která mu kotel dodala, si stěžuje, že jakmile přestaly peníze Wotanu přicházet, přestal také ten platit.
Mluvčí Agrofertu zdůvodnil neproplacení části faktur tím, že dodavatel neplní své povinnosti. „Dodnes nesplnil všechny smluvní podmínky, tj. nesplnil řádně dílo,“ vzkázal Karel Hanzelka.
Štefan Smrekovský, jemuž patří firma, která kotel pro Wotan Forest postavila, ale tvrdí, že z jeho strany je vše v pořádku. „Pokud máme informace, je kotelna v provozu, funguje, sami se o ni starají. Byla zkolaudována v osmém měsíci minulého roku,“ řekl s tím, že přesto Wotan Forest dílo odmítl převzít. Obě firmy se nyní přou nejméně o 35 milionů korun. „Věřím, že se v budoucnosti soudní cestou domůžeme spravedlnosti,“ poznamenal Smrekovský.
Wotan Forest teď od státu už žádné peníze nedostává a totéž platí i o všech dalších firmách ze skupiny Agrofertu. České úřady dotace dlouho proplácely, přestože již bylo pozastaveno jejich konečné financování z Bruselu. Ale poté, co přišel návrh první auditní zprávy, se to změnilo. Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán minulý týden oznámil, že „z důvodů předběžné opatrnosti SZIF nebude dále proplácet projekty podnikům skupiny Agrofert, které jsou schválené po dni 9. 2. 2017“.
Babiš hovoří o nekompetentnosti, Komise své lidi hájí
Samotná zpráva – respektive dvě zprávy, z nichž první unikla na veřejnost, zatímco od druhé převzaly české úřady jen jednu kopii a zůstala neveřejná – sice poukazovala i na jiné problémy s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert, ale hlavní sdělení je zřejmé: Andrej Babiš podle auditorů dostatečně nepřerušil své napojení na Agrofert a je stále ve střetu zájmů.
Sám vůči auditorům i jejich závěrům opakovaně vystoupil. V Poslanecké sněmovně hovořil o údajném útoku na zájmy Česka, později zase avizoval, že chce s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem promluvit o tom, „jak je možné, že má tak nekompetentní auditory, protože jejich chování bylo skandální“.
Vedení Komise se ale svých lidí zastalo. „Co se týká auditorů, jde o profesionály, kteří se snaží svou práci vykonávat objektivně a s respektem k předpisům Evropské komise i k mezinárodním auditorským standardům. Jejich cílem je hájit zájmy daňových poplatníků – včetně těch českých,“ vzkázal Babišovi místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.