VZP odmítala proplácet lepší a podobně drahý lék na rakovinu. Byl nestandardní

10 minut
Reportéři ČT: Byrokracie, nebo život
Zdroj: ČT24

Hana Dvořáková trpí rakovinou plic v posledním stadiu a v roce 2012 jí lékaři dávali jen dva roky života. Lékařka pak doporučila nový biologický lék a ten jí pomohl. Pojišťovna ho ovšem odmítla uhradit, přestože byl podobně drahý jako standardně předepisovaná chemoterapie. Paní Dvořáková se tak musela pustit do boje nejen se svou nemocí, ale i s pojišťovnou. Její případ sledovala Tereza Strnadová z týmu Reportéři ČT.

„Bez příznaků nemoci, bych řekla. Je mi dobře, je mi fajn,“ popisuje svůj stav paní Dvořáková. Nemoc ji neomezuje, nesmí jen jíst grep, který se nesnáší s lékem. Nádor se mírně zmenšil a hlavně se nerozšiřuje. Nemá ani metastáze.

Rakovinu v jejím těle způsobila vzácná mutace genu ROS1. „Úplně přesně nevíme, jak ta léčba bude v konkrétním případě probíhat,“ komentuje důsledky ojedinělosti přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Vácha.

Hana Dvořáková absolvovala celkem pět cyklů chemoterapie. Ošetřující lékařka jí ale jako lepší a účinnější léčbu doporučila lék s názvem Xalkori. Ten je biologický a na rozdíl od chemoterapie dokáže zasáhnout jen nemocné buňky. „Po tom léku mi nic není. Vezmu ráno pilulku, večer pilulku a cítím se dobře,“ libuje si pacientka.

Paragraf 16

Problém je, že zdravotní pojišťovny tento lék hradí jen v určitých případech. „Je hrazen pouze na určitý typ mutace rakoviny, tedy nikoliv na typ rakoviny, který má zmiňovaná pacientka,“ vysvětluje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.

Hana Dvořáková proto požádala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), jejíž je klientkou, o výjimku podle paragrafu 16 o proplacení individuální léčby. Pojišťovna to ale zamítla. A zamítla i odvolání. Argumentovala tím, že pro paní Dvořákovou existuje jiná léčba v podobě chemoterapie.

„Z pohledu těchto lidí úplně chápu, že se snaží získat léčbu, o níž jim někdo řekl, že by jim mohla pomoci. Protože podle toho, kdo jim to řekl, jiná možnost léčby není. Nicméně v případech, kdy jiná možnost léčby neexistuje, tak VZP žádosti podle paragrafu 16 schvaluje, a v případě, že existuje jiná léčba, tak těm lidem je hrazena jiná léčba,“ vysvětlil v říjnu 2018 mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Právní zástupce Hany Dvořákové Jan Strnad však vidí situaci jinak: „Ve chvíli, kdy klientka podala žádost o mimořádnou úhradu, její zdravotní stav a klinické podklady, které k tomu byly, už prokazovaly účinnost léčby.“

Znovu stará metoda léčby?

Podle Váchy z Ústavu etiky je v paragrafu 16 řečeno, že výjimečně proplácený lék má být jedinou možností, což v tomto případě není. Biologická léčba je však pro pacientku významně lepší než chemoterapie.

VZP proto po klientce chtěla, aby prokázala, že při chemoterapii nedosáhne stejných výsledků jako díky přípravku Xalkori, který jí doporučila její ošetřující lékařka. To by v praxi znamenalo, že by musela vysadit Xalkori, který už v té době brala a který zafungoval, a vrátit se k chemoterapii. Teprve pokud by během ní nedosahovala podobných výsledků, jinými slovy pokud by rakovina opět postoupila, tak by to byl důkaz. To nemocná odmítla.

Rychlý soud

Lék Hany Dvořákové stojí 93 tisíc korun měsíčně. Zadlužit se nebylo kvůli hypotéce možné. Skládala se rodina a pak vznikl transparentní účet, na který chodí příspěvky. „Vybralo se přes čtyři sta tisíc korun na sbírce. Pokryly se čtyři měsíce,“ popsala pacientka loni v říjnu.

Vedle toho se rozjela právní bitva. „Doporučili jsme klientce podat na VZP žalobu. Tato žaloba byla v srpnu roku 2018 podána. Argumentovali jsme tím, že VZP neposoudila individuální stav klientky a výjimečnost případu. Městský soud potom velice rychle v rozsudku z ledna 2019 rozhodl v náš prospěch,“ popisuje pacientčin právník Strnad.

Radost zhatila kasační stížnost, kterou VZP podala. Pojišťovna nemůže komentovat případy konkrétních pacientů – proč se k tomu rozhodla, tak není jasné. Z dokumentů, které mají Reportéři ČT k dispozici, ale vyplývá, že měla dva hlavní argumenty. Prvním byla chybějící klinická studie a druhým to, že paní Dvořáková mohla jít na chemoterapii.

Stojí to stejně

Paradoxní na celé věci je, že biologická léčba by pojišťovnu stála stejně jako chemoterapie, kterou pojišťovna doporučuje jako jedinou hrazenou variantu léčby.

Hany Dvořákové se v březnu zastala i Česká onkologická společnost. Potvrdila, že biologická léčba v jejím případě funguje. VZP tedy nakonec stáhla kasační stížnost a po roce a půl schválila proplacení biologické léčby. Zatím na tři měsíce.

„Funguje to tak, že zhruba každé tři měsíce ona doloží – což doloží určitě – že ten lék jí pomáhá. A že jí pomáhá významně a že je lepší, než když by byla léčena chemoterapií. A předpokládám tedy, že VZP jí to bude platit, doufejme, do uzdravení,“ vysvětluje Vácha.

Hana Dvořáková slaví s pochybami: „Doufám, že je to vítězství. Když já už jsem tak opatrná po tom roce a půl, už bylo takových vítězství. Ale doufám, že tohle už je konečné vítězství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 2 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 3 hhodinami

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 4 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 5 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 14 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 15 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 15 hhodinami

Novela zákona zavede tresty za propagaci komunismu

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.
před 15 hhodinami
Načítání...