Komunisté budou usilovat o výměnu některých ministrů Babišovy vlády. Předseda KSČM Vojtěch Filip se po jednání výkonného výboru své strany zmínil o ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO), ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) a především ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi (ČSSD). Jemu komunisté vyčítají návštěvu Ukrajiny i návrh na uznání Juana Guaidóa prozatímním venezuelským prezidentem.
„Petříček jedná v rozporu s národními zájmy naší země.“ KSČM vadí také Ťok a Vojtěch
Výkonný výbor komunistické strany se sešel v pátek v devět dopoledne mimo jiné proto, aby projednal další osud toleranční smlouvy s vládou. Výsledkem je podle Vojtěch Filipa úkol, aby při nadcházejícím setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) tlumočil „výhrady k některým krokům, které mohou vést k větší závislosti Česka na nadnárodních korporacích a jsou v rozporu s mezinárodním právem a zájmy občanů“.
Zároveň komunisté chtějí, aby se ke společnému jednání sešla předsednictva KSČM a ANO. Dohoda o toleranci nicméně platí. „Jak jsme v prosinci konstatovali, v zásadních sedmi bodech se plní,“ poznamenal Filip. Před jednáním ovšem hovořil i o možnosti, že by se výkonný výbor zabýval změnou smlouvy. Avizoval, že „tlak z členské základny je v některých místech velmi výrazný“.
Po jednání zopakoval výhrady, které mají komunisté k ministru dopravy Danu Ťokovi – jde o problémy na dálnici D1, hledání dodavatele mýtného systému a „pokus o prodej ČD Cargo“. Adamu Vojtěchovi pak šéf KSČM vyčetl „některé personální přešlapy“.
Na Petříčka se komunisté zlobí kvůli Ukrajině i Venezuele
Největší pozornost však věnovalo širší vedení komunistické strany Tomáši Petříčkovi. K působení ministra zahraničí vydal výbor i zvláštní prohlášení, ve kterém se zaměřil především na okolnosti Petříčkovy návštěvy Ukrajiny a také uznání Juana Guaidóa prozatímním venezuelským prezidentem, které Petříček navrhl vládě.
„Jedná se o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí nezávislé země, člena OSN a žel i zpochybnění ústavního pořádku Venezuely a jejího nedávno legitimně zvoleného prezidenta Nicolase Madura,“ stojí ve stanovisku výkonného výboru KSČM k mezinárodní politické situaci.
Vojtěch Filip je přesvědčen, že Guaidó nemůže být za venezuelského prezidenta považován. „Já jsem se také neprohlásil předsedou vlády a nenesu prezidentu republiky, aby mi podepsal odvolání Petříčka. To není možné,“ řekl.
Petříčkova návštěva na Ukrajině je pak komunistům trnem v oku zejména proto, že „se nedovedl ohradit proti uznání banderovců jako válečných hrdinů ukrajinským parlamentem“. Výkonný výbor KSČM proto soudí, že ministr zahraničí jedná „v rozporu s národními zájmy naší země“.
Komunistický výbor ve svém prohlášení připustil, že „na priority zahraniční politiky České republiky má (…) odlišný pohled než současná vláda“. Sám ministr zahraničí naproti tomu upozornil, že KSČM „podpořila programové prohlášení s jasným prozápadním kurzem, včetně našeho členství v EU a NATO“.
Premiér Andrej Babiš dal již předem najevo, že svoji vládu nebude rekonstruovat podle toho, co mu předseda komunistů řekne. „Není to KSČM, která rozhoduje, kdo bude ve vládě a kdo nebude,“ uvedl.
„KSČM díky tomu, že umožnila vznik menšinové vlády, má nadstandardní možnosti komunikace s koalicí. Je privilegovanou opoziční stranou, ale je to stále opozice. A personální věci jsou věcí, která přísluší skutečně jenom koalici,“ zdůraznil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Vojtěch Filip nicméně tvrdí, že ve skutečnosti nemá jeho strana osobní problémy s Babišovými ministry. „Jednání není personální, je věcné,“ je přesvědčen.
Jak upozornil Tomáš Petříček, do jeho pozice ve vládě má co mluvit také předseda ČSSD Jan Hamáček. „KSČM není stranou vládní koalice a nemůže tak do zahraniční politiky či našeho politického a bezpečnostního ukotvení mluvit. O personálních otázkách rozhoduje za ČSSD její předseda,“ napsal na Twitter.
Hamáček: Komunisté věděli, jakou zahraniční politiku bude vláda dělat
„Já se nedivím tomu, že KSČM má problém s tím, jakou zahraniční politiku dělá Tomáš Petříček, protože on postupuje přesně v souladu s názorem sociální demokracie a se zahraniční koncepcí České republiky, to znamená, že dělá prozápadní, proevropskou, proalianční politiku, což není kompatibilní s viděním světa tak, jak ho vidí komunisté,“ prohlásil Hamáček.
To je podle něj také důvod, proč komunisté nejsou ve vládě. „My se prostě na zahraniční politice neshodneme. Nicméně oni věděli, jakou zahraniční politiku bude tato vláda dělat, a s tím podepsali i takzvaný toleranční patent,“ zdůraznil Hamáček.
Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka je zřejmě za současnou kritikou vývoj preferencí KSČM. „Podle agentury Kantar jsou (komunisté) přibližně na 6,5 procenta, což je výrazně méně, než byl jejich volební výsledek v roce 2017, a to značí jediné – angažmá ve formě podpory vlády Andreje Babiše se nedaří komunistům politicky kapitalizovat tak, jak by si přáli. To, že se jim – zatím ne definitivně – podařilo prosadit zdanění církevních restitucí, jejich voličům evidentně nestačí,“ míní Honzejk.
„Ukazuje se, že komunisté chtějí v tom angažmá, kdy podporují vládu, setrvat. Na druhou stranu mají pocit, že jim to nepřináší voliče – spíš možná ubírá. Takže se pokoušejí mlátit do stolu, vykřikovat radikální názory a kritizovat vládu, kterou stále drží u moci,“ podotkl politolog z CEVRO Institutu Petr Sokol (ODS).
Schodek musí být do 30 miliard
Širší vedení KSČM, která zatím byla vedle ANO nejpevnější oporou vlády, se zabývalo i rozpočtem. Podle Vojtěcha Filipa musí být napříště schodek nižší než 30 miliard, tedy o čtvrtinu méně, než předpokládá ministerstvo financí. Kdyby byl rozdíl 40miliardový, komunisté by pro rozpočet ruku patrně nezvedli. „Ano, to by hrozilo,“ ujistil Filip.
Schodek má klesnout i přesto, že KSČM požaduje zároveň růst mezd i důchodů. „Ať ušetří na provozních nákladech ministerstev,“ doporučil předseda KSČM vládě. Uvítal by také, kdyby se zvýšily některé daně, zmínil se o sektorových daních či zdanění hazardu. „V žádném případě to nebude směřováno proti občanům ČR – malým a středním podnikatelům, do fyzických osob,“ ujistil místopředseda komunistické strany Stanislav Grospič.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je rozpočet na rok 2020 v rané fázi přípravy. „V tuto chvíli počítáme s deficitem 40 miliard korun, na jeho dodržení se chci soustředit primárně. Ačkoliv částka deset miliard korun, o kterou preferuje KSČM nižší schodek, je podstatná, je nutné se zaměřit i na skladbu výdajů a priority. Za ty považuji především investice,“ řekla Schillerová.
Otázka podpory KSČM je pro menšinovou vládu zásadní. Zatím kabinet získal komunistické hlasy v létě, kdy žádal o důvěru po svém jmenování, a stejně tak na podzim, když opozice vyvolala hlasování o nedůvěře kvůli kauze související se synem premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho pobytem na Krymu. Ani koaliční ČSSD se přitom tehdy nevyslovila přímo pro vládu a její poslanci odešli ze sálu.
Zda to tak zůstane i nadále, by si měli ujasnit Vojtěch Filip s Andrejem Babišem v průběhu příštího týdne. Nejspíše se sejdou ve čtvrtek nebo v pátek. Výsledky schůzky pak má Filip předložit vedení strany.
„Chceme jednat o tom, jak si vláda a hlavně předseda vlády představuje další směřování, například zahraniční politiky, a to, co z toho bude vyplývat pro Českou republiku, ať už v kladech či záporech,“ prohlásil Grospič.