Vojtěch Filip zůstává v čele KSČM i po volebním debaklu

Filip na tiskové konferenci sdělil, že jej nikdo nevyzval k odchodu z čela strany a ani se k tomu sám nechystá. „Volby všichni hodnotí ve svých krajích tak, že jsou decentralizované, že mají svá specifika, že i dokonce v rámci okresu jsou dvě místa, která mají odlišné potřeby,“ řekl.

Odmítl také možnost svolání mimořádného sjezdu strany. Ani na sobotním ústředním výboru strany nehodlá požádat o důvěru, jak to má v úmyslu vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček na souběžném zasedání sociálních demokratů.

„Žádná taková, řekl bych výzva, tam nepadla, naopak,“ uvedl Filip k hlasům volajícím po jeho odchodu z čela strany. K dřívějším vyzyvatelům patřil například bývalý místopředseda komunistů Josef Skála, který nedávno oznámil vznik platformy Restart. Výkonný výbor její existenci i aktivity podle Filipa jednoznačně odmítl.

„Vyslovujeme zásadní nesouhlas s činností takzvané platformy Restart, která postupuje v přímém rozporu se stanovami KSČM a která KSČM poškozuje,“ prohlásil Filip. Výbor se podle něj usnesl, že k vnitrostranické diskusi mají být využívány zásadně stranické orgány a organizace, zveřejňovány by měly být až jejich výstupy.

Filip dodal, že se KSČM shodla, že centrální senátní kampaň nemůže mít jednotná témata, protože se jednotlivé volební obvody liší. Poučení je pro KSČM takové, že centrální volby bude strana ještě více centralizovat, a naopak komunální dále decentralizovat a řídit pomocí svých krajských a okresních organizací.

Odpovědnost za to, že KSČM letos ztratila zastoupení v Senátu a 1200 míst na radnicích, má podle výboru každý funkcionář strany včetně předsedy a místopředsedů, uvedl Filip. „A my se té odpovědnosti nijak nezříkáme,“ řekl předseda komunistů. Proti stanovám strany ale byla podle něho výzva z Plzeňského kraje, aby odstupoval někdo z jiného regionu kvůli špatnému výsledku.

Filip: „Nejsme strana, která by se rozhodovala na základě emocí“

Filip je přesvědčen, že ústřední výbor v sobotu neschválí očekávané návrhy na odvolání současného vedení strany ani svolání mimořádného sjezdu. „Nejsme strana, která by se rozhodovala na základě emocí,“ uvedl Filip. Možnost, že by měl požádat o důvěru, výbor podle předsedy strany neprojednával, jeho jednotlivými členy to bylo naopak odmítnuto.

„Výkonný výbor žádnou rezignaci nepodává, ani to kraje pro své členy (výboru) nepožadují,“ řekl Filip. Na sobotním jednání budou ale přítomni i zástupci nižších než krajských úrovní a jednání se očekává bouřlivější. Řádný sjezd KSČM se uskuteční za půldruhého roku, na jaře 2020.

Komunisté do té doby chtějí připravit změnu organizační struktury strany, aby byla flexibilnější, a svůj krátkodobý i dlouhodobý program. Dále chtějí projednat tyto dokumenty s členskou základnou, která má 37 tisíc členů.

Politolog: Otázka je, zda se už tento typ strany nepřežil 

„Po tomhle volebním výprasku si nemůže být předseda strany jist svojí pozicí, na druhou stranu si komunisté asi nejprve musí projít nějakou diskusí, jestli to má smysl takto pokračovat, nebo udělat nějakou zásadní změnu,“ uvedl v České televizi politolog vysoké školy CEVRO institut Ladislav Mrklas.

Podle něj je třeba se zamyslet nad příčinami neúspěchu komunistů. „Komunisté dlouhodobě klesali v preferencích, nicméně teď se jedná o obrovský sešup spojený s tím, že jim hnutí ANO převzalo velkou část voličů, s čímž komunisté ještě před pár měsíci pravděpodobně nepočítali,“ upozornil Mrklas.

„Myslím, že je to staví do existencionálního problému. To není jenom na jednoduchou personální výměnu, ale na zamyšlení, jestli se tenhle typ strany už prostě nepřežil,“ dodal.

Podle něj by cestou pro KSČM mohl být směr radikální levice, která má úspěchy třeba v jihoevropských zemích. „Nicméně to by muselo znamenat obrovskou generační obměnu a je otázka, zda tu dnes prostor pro takovou stranu je,“ řekl. 

Komunisté chtějí jednokolové volby do Senátu, představí vlastní návrh

KSČM, která letos ztratila zastoupení v horní komoře, připraví podle Filipa návrh na jednokolové volby do Senátu. Usnesl se na tom výkonný výbor strany. Podobný záměr oznámili Piráti poté, co Senát ve čtvrtek zamítl senátorský návrh na nahrazení dvoukolového systému voleb jednokolovým podle australského vzoru.

„Když jsme si zhodnotili výsledky, tak budeme změny ve volebním systému doporučovat,“ uvedl Filip. Podobně jako další kritici upozornil na to, že účast voličů ve druhém kole voleb je vždy velmi nízká, což podle něj „zpochybňuje legitimitu zvolených senátorů“.

Komunisté v letošních senátních volbách nezískali ani jedno křeslo v horní komoře, jejich jediný senátor Václav Homolka ztratil možnost mandát obhájit už v prvním kole. Filip poukázal na to, že před šesti lety měli komunisté ve finále 12 kandidátů, z nichž se nakonec prosadil jen Homolka.

„Změna volebního systému by mohla vést k tomu, že by přece jen byla větší šance, aby uspěli ti, kteří mají například vysokou autoritu,“ míní Filip. V současném systému podle předsedy komunistů jejich kandidáti doplácejí na to, že se proti nim spojí voliči ostatních stran.

Podobnou zkušenost měli dříve i kandidáti ODS, nově pak adepti ANO. Z deseti letošních finalistů za ANO byl zvolen jen jediný. Předseda hnutí Andrej Babiš proto prosazuje také jednokolový systém voleb, ale podle britského vzoru. V něm je zvolen kandidát, který dostane nejvíce hlasů.

Australský systém počítá s tím, že voliči by stanovili pořadí kandidátů, přičemž hlasy pro nejméně úspěšné by se postupně přičítaly úspěšnějším adeptům. Filip uvedl, že komunisté podobně jako Piráti budou preferovat australský systém, který je podle něj transparentnější.

Ke změně volebního systému je nutný souhlas obou parlamentních komor, sněmovna v tomto případě nemůže Senát přehlasovat. Zákon o jejich vzájemných vztazích navíc nově umožňuje, aby se komory na úpravě volebních i ústavních pravidel dohodly postupně. Dříve platilo, že dolní komora musela akceptovat senátní úpravy, pokud chtěla dosáhnout přijetí volebního nebo ústavního zákona.

Strana podpoří rozpočet se schodkem 40 miliard 

Komunisté také zajistí menšinové vládě ANO a ČSSD většinu hlasů ve sněmovně pro schválení základních parametrů státního rozpočtu na příští rok. Vedení KSČM doporučilo svým poslancům návrh v prvním čtení podpořit. Kabinet navrhuje rozpočet se schodkem 40 miliard, na letošek plánoval padesátimiliardový deficit.

Předseda strany Vojtěch Filip následně zdůraznil, že doporučený vstřícný postoj komunistů k rozpočtu se týká pouze úvodního kola projednávání. Při dalších projednávání bude KSČM prosazovat změny vládního návrhu rozpočtu podle svých programových priorit. „Máme je momentálně zajištěny minimálně v růstu minimální mzdy, růstu mezd, valorizaci důchodů. Uvažujeme ještě o tom, jak posílit rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení, aby se rychleji začalo stavět a tím se začala snižovat cena nájmů,“ uvedl Filip.

Filip už na konci září uvedl, že výkonnému výboru doporučí kladný postoj k návrhu rozpočtu od vlády, které komunisté umožnili získat důvěru sněmovny. Zdůvodnil to také tím, že návrh počítá s vykoupením akcií vodárenských společností a ochranou přírodního bohatství.

Opoziční strany návrh rozpočtu kritizovaly. Navržený deficit považovaly v době ekonomického růstu za nezodpovědný, kritizovaly také výdaje na státní správu. Menšinová vláda, která má ve sněmovně 93 poslanců, proto potřebovala hlasy patnácti komunistů, aby svůj první předložený rozpočet mohla v dolní komoře parlamentu prosadit. Senát se k rozpočtu nevyjadřuje.

První čtení zákona o státním rozpočtu se uskuteční na říjnové schůzi sněmovny, která začíná příští týden. Pokud je rozpočet v prvním čtení schválen, není už možné měnit jeho základní parametry. Definitivní podobu rozpočtu by měli poslanci schvalovat před Vánocemi.

Státní rozpočet počítá se schodkem 40 miliard korun, což je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Pro letošní rok je schválený schodek 50 miliard, loni byl 60 miliard, ale ve skutečnosti skončil rozpočet zhruba šestimiliardovým schodkem.

Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.