Volební účast ve druhém kole senátních voleb opět atakovala smutné rekordy. Nakonec přišlo nepatrně více lidí než před dvěma lety, opět však zaznívají hlasy, jak senátní volby zatraktivnit. Předseda ČSSD Jan Hamáček i šéf lidovců Pavel Bělobrádek se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by pomohlo, pokud by se prodloužila lhůta mezi prvním a druhým kolem a lidé dostali volební lístky do schránek. Hamáček coby odpovědný ministr nevyloučil zavedení korespondenční volby, naopak varoval před elektronickou formou: naše systémy prý ještě nejsou dostatečně odolné proti možnému ovlivnění výsledků.
Pavel Bělobrádek má teď čerstvou zkušenost se senátní kampaní, protože o víkendu bojoval o křeslo v horní komoře na Náchodsku: „Odhadoval bych, že tak 40 až 50 procent lidí vůbec nevědělo, že je nějaké druhé kolo voleb a že je týden potom. Takže bych se velmi přimlouval, aby ty obálky skutečně došly domů.“
Šéf lidovců připomněl, že i v případě prezidentské volby je mezi prvním a druhým kolem dvoutýdenní lhůta. „Myslím si, že jednotliví kandidáti ten týden navíc musí strpět,“ dodal Bělobrádek.
Ministr vnitra Jan Hamáček pak zmiňoval i tzv. australský systém, kdy se de facto konají dvě kola, ale najednou. „Voliči seřadí kandidáty podle preferencí, systém to sám spočítá a není nutné lidi hnát k urnám podruhé,“ vysvětloval Hamáček.
Argument zbytečné složitosti takové volby Hamáček odmítá: „Myslím, že to složité není. Každý umí seřadit deset kandidátů podle preferencí.“
Jak je vidět z tohoto grafu, bývá účast ve druhém kolem senátních voleb znatelně nižší. Jedinou výjimkou je rok 2002 – tehdy se totiž až druhé kolo konalo souběžně s komunálními volbami. V ostatních letech byl souběh voleb u prvního senátního kola – stejně jako letos, kdy probíhaly komunální volby.
Politolog Tomáš Lebeda proto navrhuje, aby byl souběh voleb až u druhého kola: „Protože u dvoukolového systému je vždycky důležitější to druhé kolo, které vede ke zvolení kandidáta. To první je v podstatě jakýsi předvýběr.“
Korespondenčně? Krajané v zahraničí i Češi s voličskými průkazy
Šéf lidovců ale v Otázkách Václava Moravce horoval i za možnost korespondenční volby, což prý ministerstvo vnitra v minulém období torpédovalo. „Zavedení korespondenční volby by bylo fér vůči lidem, kteří nás reprezentují v zahraničí, především vědci a další lidé, kteří mají někdy potíže cestovat stovky kilometrů kvůli volbám,“ uvedl Bělobrádek, který byl v Sobotkově vládě místopředsedou pro vědu a výzkum.
Ministr vnitra ale připomínal, že by se korespondenční volba týkala i Čechů, kteří třeba budou mít naplánovanou cestu nebo se jen nebudou v době voleb zdržovat v místě trvalého bydliště. „Teď si musí vyzvedávat voličský průkaz, potom v tom místě hledat volební místnost, takto by se to vyřešilo.“
Podle Hamáčka diskuze o zavedení korespondenční volby směřují k pozitivnímu závěru: „Bavíme se, jakou dát lhůtu – jestli to má být týden předem nebo 14 dní.“ Do konce roku by si měly politické strany říct, zda se na nějakých volebních změnách shodnou.
Riziko ovlivňování
Pavel Bělobrádek v Otázkách mluvil také o zavedení elektronické volby: „Já vím, že to není jednoduché, ale když zvládneme elektronické bankovnictví, kde jde o peníze, proč bychom nebyli schopni zvládnout volby.“
Ministr vnitra však varoval, že na to ještě nejsou naše systémy dostatečně odolné: „Vidíme, jaké jsou dnes možnosti zasahovat a ovlivňovat volby. V USA to ani nebyla elektronická volba, to byly pouze elektronické přístroje, které sčítaly hlasy, a stejně s tím byly problémy,“ připomínal Hamáček.
„Takže pokud nebudeme mít stoprocentní jistotu, že jsou systémy naprosto odolné, a cizí moc – bez toho, aniž bych někoho jmenoval – nám ty volby nemůže ovlivnit, tak bych byl velmi opatrný,“ dodával Hamáček. Řada států v poslední době viní z hackerských útoků Rusko.
V případě komunálních voleb by lidé mohli udělovat preferenční hlasy, teď jim často propadnou
Šéf ČSSD i lidovců se shodovali i na úpravě komunálních voleb, aby bylo možné udělovat preferenční hlasy: „To znamená, když zaškrtnete celou kandidátku, tak ještě můžete v rámci kandidátky udělit preferenční hlas. Teď je to tak, že třeba lidé chtějí prvního a druhého a zaškrtnou jenom je, a ty ostatní hlasy nechají propadnout,“ kritizoval Bělobrádek. Každý volič má totiž v komunálních volbách tolik hlasů, kolik se volí zastupitelů. Třeba v případě Prahy by tak ve zmiňovaném případě propadlo 63 hlasů.
„Bylo by také dobré zafixovat, aby před volbami magistrátní města jako Praha nemohla měnit velikost obvodů. Protože vládnoucí garnitura si to může nastavit, aby to bylo výhodnější pro ni,“ připomínal šéf lidovců tahanice a obviňování v minulých letech.
„To pak může znamenat, že už neplatí pětiprocentní hranice. Rozdělením Prahy na obvody se může hranice pro zvolení na magistrát zvednout až k osmi procentům, což už je opravdu diskriminační,“ konstatoval Jan Hamáček.
Ministr vnitra naopak v případě měst a krajů varoval před přímou volbou: „Na Slovensku i v Polsku to vytváří velké problémy. Jeden příklad za všechny: Marian Kotleba jako župan a de facto destrukce toho příslušného kraje.“
Hamáček odmítal i – podle něj populistické – návrhy na odvolatelnost politiků. „Pokud by stačilo jen deset procent podpisů k vyvolání referenda o odvolání přímo voleného starosty, tak opozice nebude dělat nic jiného, než každých čtrnáct dní sbírat deset procent podpisů.“
