ANALÝZA: Babišově vládě začíná těžké období. Senát obsadila opozice

Pro dvojici vládních stran ANO a ČSSD bylo druhé kolo senátních voleb důležité nejen z hlediska úspěchu samotných uskupení, ale zejména proto, že Senát může komplikovat situaci vládě v přijímání zákonů. Babišův kabinet, který navíc nemá většinu ve sněmovně, se musí spoléhat na hlasy komunistů a nyní se bude muset vypořádat i se Senátem, v němž má většinové zastoupení opozice.

Hnutí ANO šlo do druhého kola s deseti kandidáty, voliče se je však podařilo přesvědčit jen v jednom případě: na Šumpersku zvítězil Miroslav Adámek. Hnutí tak posílí svůj senátorský klub na sedm členů.

Sociální demokraté vstupovali do druhého kola s ještě horší bilancí. Postoupilo pět jejích kandidátů, mandát se nakonec podařilo obhájit pouze jednomu. V Senátu tak po ustavující schůzi zasedne 13 „oranžových“ senátorů. Přitom ještě před volbami měl senátorský klub ČSSD 23 členů.

Dohromady budou mít obě vládní strany 20 senátorů. O hlasy komunistů se v Senátu opírat nemohou, KSČM ztratila své zastoupení v horní komoře úplně, o mandát chomutovského senátora přišla již v prvním kole a v Karviné se Miladě Halíkové uspět nepodařilo.

Strany, podílející se na vládě, tak disponují v Senátu čtvrtinou z celkových 81 mandátů. Premiérovi Andreji Babišovi tím začíná období, které může být z hlediska legislativních návrhů velmi krušné. Každý návrh zákona, který poslanci schválí, totiž putuje k senátorům, kteří jej mohou dolní komoře parlamentu vrátit. Sněmovna pak ale potřebuje 101 hlasů poslanců, aby svůj návrh prosadila navzdory Senátu.

Ve Valdštejnském paláci, v němž Senát sídlí, bude po těchto volbách jasná většina, která nemusí s vládními návrhy souhlasit. Vláda tak bude buď prosazovat zákony navzdory této většině, což ale bude znamenat naprosté spoléhání na poslance KSČM, nebo bude muset více komunikovat se senátory a připravovat návrhy, které budou více kompromisní a budou odrážet i jejich požadavky.

Jak dlouho může vláda spoléhat na komunisty?

Senátní ani komunální volby nedopadly pro komunisty uspokojivě. Poprvé v historii nebudou mít v Senátu žádné zastoupení. Ztratili také velkou část zastupitelů – například se poprvé od roku 1990 neprobojovali do zastupitelstva hlavního města Prahy. Připomenout je třeba také to, že v loňských sněmovních volbách strana dosáhla nejhoršího volebního výsledku od svého vzniku v roce 1921.

To vyvolává nevoli uvnitř strany a sílí hlasy pro svolání mimořádného sjezdu a odvolání předsedy Vojtěcha Filipa. Největším kritikem je bývalý místopředseda strany Josef Skála, který vyzval Filipa k odstoupení. „Čestní muži a ženy by nepochybně odpovědnost vyvodili velmi rychle. Neprodleně,“ prohlásil před několika dny.

Směrem k vládě je však důležitější jeho další nedávné tvrzení. Komunistická strana by podle něj měla změnit postoj k toleranci vlády. „Teď je třeba se znovu podívat na náš vztah k vládě a v něčem bezpochyby i přitvrdit,“ prohlásil Skála.

V případě, že by došlo k přeskupení sil v komunistické straně, je tolerance vládě nejistá a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s šéfem sociálních demokratů Janem Hamáčkem by museli hledat hlasy pro podporu Programového prohlášení i v Poslanecké sněmovně. Senát by pak byl druhou výraznou komplikací. Manévrovací a politický prostor vlády by se velmi zúžil.

ODS slaví, v Senátu posílila

Senátní volby dopadly úspěšně pro občanské demokraty. Do druhého kola postoupilo 11 jejích kandidátů, deset z nich uspělo a usednou do senátorského křesla. Jediným, kdo mandát nezískal, je Jiří Kozák (ODS), který prohrál na Benešovsku s protikandidátem Zdeňkem Hrabou, nominovaným hnutím STAN.

Strana zažila výrazný pád ve sněmovních volbách v roce 2013, kdy získala pouze 7,72 procenta hlasů. V posledních letech se však její situace zlepšuje a ODS se daří ve volbách uspět. Po loňských sněmovních volbách je nejsilnější opoziční stranou a i v průzkumech veřejného mínění se dlouhodobě pohybuje sice s odstupem, ale na druhém místě za vládním ANO.

Senátní volby jsou tak nejvýraznějším úspěchem občanských demokratů za posledních pět let. Svou roli mohlo sehrát i to, že voliči vnímají Senát jako komoru vyvažující Poslaneckou sněmovnu, a podporovali opoziční kandidáty právě z tohoto důvodu.

Ustavující schůze se bude konat 14. listopadu. Noví senátoři složí slib, zvolí předsedu a začnou se věnovat své agendě. A právě po tomto datu se ukáže, jak silná je vláda v rámci parlamentu a jak budou její návrhy přijímány. Pokud Senát bude chtít vystupovat proti vládě, jen těžko se bude dařit kabinetu Andreje Babiše prosadit to, co občanům sliboval, aniž by hledal širší podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 4 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 7 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 9 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 12 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 22 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...