V kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství navrhl žalobce pro někdejší šéfku kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho současnou manželku Janu Nečasovou znovu 3,5 roku vězení. Trest pro tři bývalé zpravodajce obžaloba navrhla rovněž mezi třemi až čtyřmi lety.
Žalobce navrhl pro Nečasovou za zneužití Vojenského zpravodajství opět 3,5 roku vězení
Spolu s Nečasovou jsou obžalovaní i tři zpravodajci – Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Všem navrhl státní zástupce Rostislav Bajger stejný trest, který požadoval v minulosti už dvakrát. Pro Nečasovou a Páleníka tak žádá 3,5 roku, o dva měsíce méně pro Pohůnka a 3 roky a 10 měsíců pro Kovandu. „Z naší strany jsou návrhy stejné, jsou přiměřené i délce trvání trestního řízení,“ doplnil Bajger.
Podle něj je jednání obžalovaných, kteří si „udělali z Vojenského zpravodajství soukromou detektivní agenturu“, společensky velmi škodlivé. Bajger dnes bez přítomnosti veřejnosti pronášel svou závěrečnou řeč hodinu a půl. V úterý bude líčení pokračovat závěrečnými řečmi obhájců, rozsudek by mohl padnout už ve čtvrtek.
Obžaloba tvrdí, že šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Nagyová nechala v roce 2012 nezákonně sledovat tehdejší premiérovu manželku Radku, protože chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Později podle žalobce nařídila i sledování dvou zaměstnanců Úřadu vlády ČR.
Nečasová i zpravodajce Páleník, Kovanda a Pohůnek se brání, že žádnou trestnou činnost nespáchali, protože šlo o ochranu Radky Nečasové. Ta měla být podle nich v nebezpečí. „Nic nezákonného se nestalo,“ zdůraznil v pondělí Páleník, podle kterého se oproti minulému projednávání změnila důkazní situace v prospěch jeho a ostatních.
Z odposlechů, které se u soudu už dříve přehrávaly, vyplynulo, že Jana Nečasová před pěti lety na premiéra tlačila, aby se rozvedl. Podle státních zástupců to je jasný důkaz motivu, který Nečasová měla. Právě proto měla zpravodajcům sledování premiérovy tehdejší manželky Radky zadat.
Bývalý premiér Nečas opakovaně uvedl, že ke sledování své tehdejší manželky dal podnět on sám. Chtěl, aby vojenská rozvědka prověřila možná rizika kolem jeho rodiny.
Radka Nečasová o žádném nebezpečí nevěděla
O žádném nebezpečí, které by jí hrozilo, ale Radka Nečasová nevěděla. Potvrdila ovšem, že dostávala opakovaně hanlivé SMS zprávy a v říjnu 2012 obdržela i časopis Forbes, kde byl tehdy žebříček nejúspěšnějších českých žen. Byla mezi nimi i obžalovaná Jana Nečasová a v časopise vzkaz: „A kam jsi došla ty?“
O sledování Nečasové nevěděl ani ministr obrany Alexandr Vondra, pod kterého Vojenské zpravodajství spadalo. U soudu ale v říjnu vypověděl, že by o sledování vědět nemusel, pokud by šlo o kontrasledování.
Jenže o kontrasledování jít nemělo, jak letos v červnu zdůraznil šéf policejního Útvaru zvláštních činností Vladimír Šibor. Jeho útvar má na starosti policejní odposlechy a sledování lidí i věcí a v kauze Nagyové zpracovával odborné vyjádření. Podle Šibora bylo sledování Radky Nečasové nezákonné a nepovolené soudem.
Právě o jeho výpověď se státní zástupci tentokrát opřeli. „Jednoznačně vyloučil teorii o nějaké obraně proti sledování. Jednoznačně konstatoval, že se jednalo o sledování. Rozvrátil obhajobu obžalovaných,“ uvedl v pondělí Bajger.
Případ se táhne už více než 3 roky, zasáhl do něj i Ústavní soud
Kauza zneužití Vojenského zpravodajství začala proslulou razií na Úřadu vlády v červnu 2013, po které padla Nečasova vláda. Soud případ poprvé projednal v roce 2014, táhne se tedy více než 3 roky.
Soudkyně Králová, která případ zprvu projednávala, v minulosti Nečasovou a zpravodajce Pohůnka, Páleníka a Kovandu opakovaně zprostila viny. Městský soud posléze zpochybnil její nestrannost, vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a věc jí odebral. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) na Královou podal kárnou žalobu.
Případ se dostal až k Ústavnímu soudu, když si na výměnu soudkyně obžalovaní stěžovali. Soud se jich nezastal a naopak upozornil na to, že Petr Nečas měnil svou výpověď. Kvůli změně soudkyně se případ letos opakoval. Jana Nečasová čelí obžalobě i v dalších případech, a to v kauze uplácení tří poslanců a v kauze úniku informací z Bezpečnostní informační služby.