Německo zvýší prioritu vysokorychlostní trati, která spojí Drážďany s Prahou. Otevře tak cestu první české rychlodráze, která sice má vést z Prahy na sever, ale bez německého přispění by mnoho slávy nenadělala. Že dříve upozaďovanou stavbu zařadí berlínské Ministerstvo dopravy mezi své priority, oznámil český ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) na summitu Mezinárodní železniční unie. Špičky evropských železnic se k němu vůbec poprvé sjely do Prahy.
Německo konečně souhlasí s rychlodráhou do Česka. V Praze jednaly hlavy evropských železnic
Na takzvaný železniční summit, jejž ovšem generální ředitel Českých drah Pavel Krtek označuje spíše za neformální setkání, se sjeli šéfové největších evropských dopravců včetně hlav Německé dráhy (Deutsche Bahn, DB) Richarda Lutze, Francouzské národní železniční společnosti (Société nationale des chemins de fer francais, SNCF) Guillaumea Pépyho nebo Ruských drah (Rossijskije železnyje dorogi, RŽD) Olega Belozerova.
Z českého pohledu bylo však nejdůležitější to, co řekl ministr dopravy Dan Ťok. Berlín se podle něj chystá přehodnotit svůj dosavadní přístup k plánované vysokorychlostní trati Praha–Drážďany. Dosud ji spolková vláda považovala za investici nižšího významu. „Mám zprávu od německého ministra dopravy pana Dobrindta. Je velká šance zařadit toto spojení do kategorie naléhavých potřeb v německém plánu investic,“ uvedl.
Budování rychlého koridoru česká vláda schválila v květnu, vznikem moderní železniční sítě by se navíc Česko mohlo připojit k projektu východo-západního koridoru, který už aktuálně běží. Cestující by se díky němu měli po kolejích snadno dostat z Paříže až do Bratislavy.
Podle generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Pavla Surého by měly přesnější informace vyplynout z nadcházejícího jednání ministrů dopravy. Ti se sejdou 26. července v Brodu nad Lesy (Furth im Wald) na česko-německých hranicích.
Témata hlav železnic: Bezpečnost, ekologie i migrace
Sami ředitelé organizací, které jsou členy Mezinárodní železniční unie (UIC), se ale na své schůzi zabývali spíše obecnějšími tématy. K nejdůležitějším patří bezpečnost. Snad s výjimkou Eurostaru, který spojuje Londýn, Paříž a Brusel, či některých španělských rychlovlaků, nemusí cestující na železnici obvykle procházet žádnými kontrolami, na které jsou zvyklí z letišť.
I ve vlacích však dochází k teroristickým útokům, navíc se občas ukazuje, že se lidé v nejistých dobách necítí ve vlacích dobře. Po loňských teroristických útocích v Bruselu se vyprázdnily vlaky belgické SNCB. Možné zavedení nových bezpečnostních opatření se tak stalo jedním z témat summitu UIC.
Pro železniční dopravce jde o dvousečnou zbraň, jak dal najevo i šéf ČD Pavel Krtek: „České dráhy (…) považují téma bezpečnosti za mimořádně závažné. Opatření pro její posílení však můžou zároveň snížit konkurenceschopnost železnice. Ve chvíli, kdy budeme po zákaznících vyžadovat bezpečnostní kontroly nebo jejich osobní údaje, velmi pravděpodobně jich část
ztratíme.“ Jak poukázal prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka, museli by lidé při zavedení bezpečnostních kontrol počítat až s půlhodinovým zdržením – o tolik dříve by museli na nádraží být.
Naopak Dan Ťok míní, že existuje způsob, jak zahnat obavy přinejmenším z časové náročnosti bezpečnostních kontrol. Ty by neprobíhaly pomocí rámů známých z letišť, nýbrž méně překážející techniky. „Měl by to být skener, který proud cestující kontroluje z boku a nezastavuje ho tím, že by procházeli rámem a zavazadla skenerem,“ řekl ministr České televizi.
„Obávám se, že hrozba není planá a my musíme být připravení. Takové technologie existují,“ dodal s tím, že v řádu let by měly být zavedeny i v Česku; spíš než technologická otázka je zde otázka financování, protože nádražní objekty by podle něj musely projít stavebními úpravami.
Pohodlně do Bavorska
Jedním z témat bylo i vytvoření kapacitní transevropské železniční trasy východ–západ. Ta je pro hostitele neméně důležitá než zmíněné vysokorychlostní spojení z Prahy do Drážďan. Zatímco do saské metropole již dnes lze dojet vlakem poměrně rychle a cestu zpomaluje především fakt, že se koleje vinou podél Vltavy a Labe, takže na mnoha úsecích se nejede rychleji než 100 až 120 km/h, ve směru z Prahy na západ je to podstatně horší.
Železniční spojení do Mnichova nebo Norimberku, které otevírá propojení Čech se západní sítí, je totiž nebývale zastaralé. Bavorský ministerský předseda Horst Seehofer si na setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou už před rokem posteskl, že odpovídá spíš 19. než 21. století; čtyřsetkilometrová trať je totiž z velké části jednokolejná a neelektrifikovaná. Expres Praha–Mnichov musí nejméně třikrát měnit lokomotivu, zatímco přímé spojení Praha–Norimberk již téměř pět let vůbec neexistuje.
„Doba jízdy se za posledních 20 let prakticky nezměnila a je stále skoro šest hodin. To železnici dopředu diskvalifikuje v konkurenci o zákazníky v osobní i v nákladní dopravě,“ podotkl Pavel Krtek.