Dá se najít spousta důvodů, proč Evropskou unii kritizovat, ale funguje jako záruka, že se nikdy nebude opakovat mnichovská dohoda z roku 1938. Na místě podpisu diktátu, při kterém nacistické Německo se souhlasem Itálie, Francie a Velké Británie zabralo československé pohraničí, to prohlásil předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Sobotka v Mnichově: Evropská unie je prevence, aby se diktát neopakoval
Mnichovská dohoda byl nesmírně tragický a nesmírně hořký okamžik v dějinách českého národa. Tehdy byl obětován demokratický, humanistický stát ve středu Evropy v mylném domnění, že to zabrání vypuknutí světové války.
Sobotka je historicky prvním českým premiérem, který někdejší nacistickou rezidenci navštívil, a jeho dvoudenní cesta do Bavorska představuje další krok v odbourávání ledového mlčení, jež kvůli druhé světové válce mezi Českem a největší německou spolkovou zemí vládlo ještě na začátku nového milénia.
„Češi tady tehdy v roce 1938 nebyli připuštěni k jednacímu stolu. Jednalo se o Československu bez Československa,“ prohlásil Sobotka na místě, kde mocnosti bez účasti pražských zástupců okleštily mladou republiku. „Jsem přesvědčený o tom, že nejlepší prevencí toho, aby se jednalo o kterémkoli národu v Evropě bez toho, aby se toho mohl účastnit, je právě to, že dnes sedíme společně za jedním jednacím stolem v rámci společné Evropy, v rámci Evropské unie.“
„I když je nepochybně řada důvodů, proč můžeme být s Evropou nespokojeni nebo proč ji můžeme kritizovat, tak její význam pro mírovou spolupráci národů je nepochybný. Pokud udržíme společnou Evropu, pak už se nikdy nebudou opakovat takové události, jaké zažil Mnichov v roce 1938 a jaké tehdy zažilo Československo,“ zdůraznil premiér.
V budově vystavěné v duchu strohé imperiální architektury třetí říše v současnosti sídlí hudební akademie a trpké historické události od letošního února připomíná pamětní deska s nápisem v češtině, slovenštině a němčině: „V této budově byla dne 29. září 1938 podepsána
,mnichovská dohoda‘, která vedla k rozbití Československé republiky“.
Mnichovskou dohodu, která v podstatě předznamenala počátek druhé světové války, podepsali v noci 29. září 1938 premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler. Československo bylo z jednání vyloučeno a jeho představitelům bylo pouze doporučeno, aby podmínky dohody „prostě přijali“. Vláda tak učinila již dopoledne 30. září.
Bezprostředním následkem bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku. Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany Německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování byla velice krátká doba - německá armáda překročila hranice už 1. října ve 14:00 hodin.
Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo přes jeden milion osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti.
Prezident Edvard Beneš tehdy jedno ze svých nejtěžších rozhodnutí ve funkci obhajoval slovy: „Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.“ Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků.
Chamberlain si podává ruku s Hitlerem na mnichovské konferenci
Bavorský premiér Horst Seehofer označil mnichovský diktát za historickou hanbu a se Sobotkou uvedl, že obě strany mají nyní vynikající vzájemné vztahy. Potvrzuje to podle nich i skutečnost, že od vzniku současné vlády v roce 2014 se setkali už pošesté.
UDÁLOSTI: Sobotka jedná v Mnichově o dopravě i migraci (zdroj: ČT24)
Trať z Mnichova do Prahy je jako ze století páry, posteskl si Seehofer
Oba politici spolu jednali už dopoledne, mluvili o dopravě i migrační krizi. Na následné tiskové konferenci Sobotka uvedl, že Česko intenzivně investuje do modernizace tratě mezi Prahou a Plzní a od roku 2020 chce modernizovat i trať z Plzně přes Domažlice do České Kubice na státní hranici. Předseda vlády zároveň očekává, že svůj úsek trati z Brodu nad Lesy (Furth im Wald) do Mnichova, včetně odbočky na Norimberk, zkvalitní i Bavorsko.
Železnice mezi Prahou a Mnichovem je v přeshraničním úseku jednokolejná a není elektrifikovaná. Zastaralost omezuje možnosti jejího využívání a prodlužuje jízdní dobu mezi oběma zeměmi. Seehofer dokonce prohlásil, že má trať parametry 19. století – a posteskl si, že je český náskok při rozvoji infrastruktury pro Mnichov neuspokojivý.
Bavorsko se proto chce zasadit o zařazení dopravního spojení do německého Spolkového plánu rozvoje dopravních cest, jehož revize se uskuteční v letošním roce. Propojení Bavorska s Českem označil šéf křesťanských socialistů za zemskou prioritu.
Od Horsta Seehofera obdržel Bohuslav Sobotka miniaturu Bavarie - ženské personifikace Bavorska
Seehofer: Uprchlíky vracejme už z Řecka
Sobotka se svým protějškem hovořil i o migraci, kterou je největší spolková země výrazně zatížená, protože většina běženců přichází do Německa z rakousko-bavorských přechodů. Seehofer podotkl, že v současné míře, kdy do spolkové republiky přichází zhruba 500 uprchlíků denně, je uprchlická krize zvládnutelná - a po Česku nechce, aby přijímalo víc běženců, než mu určují unijní kvóty.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že na summitu příští týden všechny země EU projeví solidaritu při hledání řešení. Řekl také, že by bylo jednodušší vracet běžence rovnou z Řecka do Turecka, než je nejprve rozdělit mezi členské země EU a teprve pak řešit, zda mají právo na azyl. Už v uplynulých měsících se Seehofer profiloval jako kritik politiky, kterou razí spolková kancléřka Angela Merkelová.
Sobotka upozornil, že problém migrační krize uzavření balkánské trasy nevyřešilo, a zdůraznil, že je potřeba soustředit se na řecko-turecké hranice. Zde totiž běženci do schengenského prostoru nadále vstupují a vytvářejí tlak na severní regiony při uzavřených hranicích Makedonie.