Demise premiéra znamená konec vlády, ujistil Rychetský. Ústava podle něj nepotřebuje upřesnit

27 minut
Otázky Václava Moravce: S Petrem Pithartem a Pavlem Rychetským o stavu české demokracie
Zdroj: ČT24

Jarní vleklá politická krize, jejímiž hlavními postavami byli prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), ukázala, že někteří politici se pokoušejí vykládat ústavu ve svůj prospěch. Ve sněmovně je nyní hned několik návrhů, které vesměs chtějí upřesnit ústavu a sjednotit její výklad. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a expremiér Petr Pithart se však v Otázkách Václava Moravce shodli, že je to zbytečné.

Ve sněmovně je v současnosti šest návrhů na změnu ústavy. Dva jsou vládní, další čtyři poslanecké. Nyní už je téměř jisté, že se žádný z nich nestihne projednat, a tak spadnou pod stůl spolu s celou řadou dalších zákonů, až volby ukončí existenci současné Poslanecké sněmovny.

Novely ústavy ve sněmovně
Zdroj: ČT24/Poslanecká sněmovna

Kdyby se přitom vládě podařilo včas prosadit svoji souhrnnou změnu ústavy, bylo by se Česko vyhnulo větší části květnové politické krize. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy ohlásil demisi, ale nakonec ji nepodal, protože prezident republiky přišel s výkladem ústavy, podle kterého by taková demise znamenala pouze Sobotkův odchod a nikoli pád celé vlády.

I když se ale právě takovými případy vládní návrh změny ústavy zabývá a jasně říká, že demise premiéra je zároveň i demisí celého kabinetu, podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je podobné zpřesňování zbytečné.

Že ruku v ruce s odstoupením premiéra jde zánik vlády, považuje za zcela zřejmé a neoddiskutovatelné. „Předseda vlády je ústřední postavou. On rozhoduje, kdo bude členem vlády, kdo nebude členem vlády. On je dominus, je ten, kdo představuje vládu, bez něj nemůže žádná vláda existovat,“ poukázal.

V době, kdy vládní krize probíhala a bylo možné, že spor premiéra a prezidenta skončí u Ústavního soudu, nemohli se jeho soudci vyjadřovat, nyní však Pavel Rychetský ujišťuje: „Bylo by to tak rychlé a tak jednoznačné rozhodnutí, že by to samo o sobě bylo důkazem toho, že měnit ústavu je v tomto ohledu naprosto zbytečné.“

Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka během schůzky na Hradě
Zdroj: David W Cerny/Reuters

Stejně tak nepovažuje za nutné upřesňovat, že je například při odvolávání ministrů prezident povinen konat bez zbytečného odkladu. Na jeho názoru nic nemění ani další vývoj politické krize: když premiér Sobotka poté, co se rozhodl nepodat demisi, navrhl odvolat Andreje Babiše z vlády. Prezident tak učinil až po devadenácti dnech. Dodnes pak čeká na přijetí své rezignace ministryně školství Kateřina Valachová, která chtěla kvůli kauze sportovních dotací odejít z funkce již ke konci května. Předseda Ústavního soudu je však přesvědčen, že „je absurdní kvůli tomu měnit ústavu“.

Zrušit Senát, zeštíhlit sněmovnu?

I když se šestice současných návrhů na změnu ústavy nejspíše s volbami obrátí v prach a první zákon republiky zůstane netknutý, konec pokusů o jeho změnu to podle všeho nebude. Andrej Babiš, jehož hnutí dávají průzkumy dlouhodobě naději na volební vítězství, totiž naznačuje, že by stál o velmi zásadní změny.

Když hnutí ANO loni na podzim nečekaně zaostalo ve druhém kole senátních voleb, začal hovořit o nepotřebnosti horní komory. Letos v zimě na sjezdu svého hnutí pak dal najevo, že by chtěl zredukovat i Poslaneckou sněmovnu. Počet zákonodárců by se tak snížil ze současných 281 ve dvou komorách na pouhých 101.

obrázek
Zdroj: ČT24

Něco takového považuje za velmi nebezpečné bývalý premiér a někdejší předseda Senátu Petr Pithart. „Jakmile začnete zjednodušovat pravidla a ptáte se, co to stojí, tak jste na šikmé ploše,“ varoval. Odkázal na dění v Maďarsku, které nemá horní parlamentní komoru, nebo Polsku, které ji sice má, ale volby do ní probíhají současně s volbami do dolní komory.

V každé z těchto zemí se po jednorázovém volebním úspěchu ujala téměř neomezené vlády jedna silná strana. Maďarský Fidész po volbách v roce 2010, kdy získal ústavní většinu, prosadil novelu ústavy, kterou se pokusil omezit vliv ústavního soudu či omezit propagaci politických stran. V Polsku zase vláda, které dominuje konzervativní Právo a spravedlnost, čelí kritice například kvůli zásahům do fungování ústavního soudu.

Pavel Rychetský je přesvědčen, že podobný vývoj, kdy by jedna strana po výrazném úspěchu v jedněch volbách dokázala zásadně změnit ústavu, by byl v Česku mimořádně obtížný. K zásadní proměně ústavy je potřeba shoda obou parlamentních komor, znamená to tedy získat dvoutřetinovou většinu v Poslanecké sněmovně i Senátu. To by se týkalo například i snahy o zeštíhlení dolní a zrušení horní komory.

obrázek
Zdroj: ČT24

„U nás je kritizován dvoukomorový systém. Zaplaťpánbůh, že máme Senát. To, co se stalo v Polsku nebo v Maďarsku, u nás nehrozí bez ohledu na to, jak dopadnou volby. Máme dvě pojistky: Senát, přes který změna ústavy nebude procházet jednoduchým způsobem, a druhou pojistkou je Ústavní soud. Ovšem Ústavní soud nemůže sám zahájit žádné řízení. Na druhé straně je Senát, který by mohl iniciovat rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl předseda Ústavního soudu, jenž má ale bohaté zkušenosti i z vlády: býval vicepremiérem pro legislativu v Zemanově vládě a poté ministrem spravedlnosti ve Špidlově vládě.

Pithart: Demokracie je k tomu, aby komplikovala vládnutí

Argument, že zmenšení zákonodárného sboru by také znamenalo snížení nákladů na něj, považuje Petr Pithart za populismus. „Demokracie je drahá, je složitá, je komplikovaná. Je to soubor pravidel, která ztěžují vládnutí. Nesmějí ho umrtvit, ale ztěžují,“ zdůraznil.

On ani Pavel Rychetský přitom nepovažují za pádný argument k ústavním změnám ani aktuální případ Františka Čuby. Ten by měl v Senátu zastupovat Zlínsko, ale na schůzi nebyl od loňského srpna. V uplynulém týdnu poslal předsedovi horní komory vzkaz, že si navzdory dlouhodobé absenci ponechává mandát, ale nebude za senátorskou práci pobírat plat a náhrady. Vzápětí ale vyšlo najevo, že to zákon nepřipouští.

Předseda Ústavního soudu však považuje potíže senátora Čuby nanejvýš za podnět ke změně zákona, který upravuje platy poslanců a senátorů. „Stačí (…), aby se v zákoně udělala malá změna, že se náhrady a plat nevyplácejí tomu, kdo se nezúčastní. Kvůli jednomu senátorovi měnit ústavu a zakotvit tam složitý systém ztráty mandátu, si myslím, že nestojí za to,“ míní.

Ústava se zatím naposledy měnila v roce 2013. Tehdejší novela omezila imunitu poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu. Největší změna platí od roku 2012. Tehdejší novela zavedla přímou volbu prezidenta a ztížila zároveň podmínky pro jeho odvolání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
21:30Aktualizovánopřed 26 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 46 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Odvolání Okamury budeme navrhovat tak dlouho, dokud se o tom nepovede debata, říká Hřib

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.
20:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 4 hhodinami

Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na kauci. Zápasník má zákaz vycestovat

Státní zástupkyně v pondělí propustila na kauci z vazby zápasníka Karla „Karlose“ Vémolu, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, sdělil jeho advokát Vlastimil Rampula. Soud poslal Vémolu do vazby po jeho zatčení koncem loňského roku. V kauze čelí obvinění tři lidé, hrozí jim až osmnáct let vězení. Informaci o propuštění jednoho z obviněných potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala, podle něhož má dotyčný zákaz vycestovat.
17:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...