Ženy měly v době bronzové politickou moc, ukázal výzkum hrobky z území dnešního Španělska

Ženy v době bronzové měly na jihovýchodě Španělska zřejmě politickou moc. Poukázal na to archeologický průzkum murcijského pohřebiště, na který upozornil odborný časopis Antiquity. Role žen byla tehdy zřejmě mnohem důležitější, než vědci předpokládali.

Kultura El-Argar ve Španělsku byla jednou z prvních západoevropských civilizací. Největšímu rozmachu se těšila v období od roku 2200 před naším letopočtem. 

Na tamní společenské vztahy se nyní zaměřili vědci z Universitat Autònoma de Barcelona. Ti  analyzovali hrobku z naleziště La Almoloya. Byli v ní pohřbeni dva lidé – muž, který zemřel ve 35 až 40 letech, a žena, jejíž věk vědci odhadli na 25 až 30 let.

Pravděpodobně se podle archeologů jednalo o manželský pár, který zemřel nedlouho po sobě v polovině 17. století před naším letopočtem. Hrobku objevili vědci už před několika lety, nyní ale zjistili, že byla umístěna pod „prvním palácem“ tehdejší doby.

Ostatky byly obklopeny zhruba třiceti hodnotnými předměty, z nichž mnohé byly vyrobené ze stříbra. Jednalo se mimo jiné o náramky, náhrdelníky nebo třeba vzácný stříbrný diadém. Většina ze zmiňovaných předmětů patřila ženě.

Stříbrný diadém nalezený v hrobce
Zdroj: Universitat Autònoma de Barcelona/Arqueoecologia Social Mediterrània Research Group

Muži bojovníci, ženy vládkyně

Právě podobné diadémy i další cenné předměty výzkumníci dříve našli i na dalších pohřebištích, která byla určená pro tehdejší vládnoucí třídu. Skutečnost, že ženy byly pohřbívány s tak drahými předměty, podle vědců poukazuje na jejich důležitou roli ve zmiňované společnosti. 

„V kultuře El-Argar byly ženy elitních tříd pohřbívány s diadémy. Muži zase s meči a dýkami,“ poznamenala podle CNN Cristina Rihueteová z Universitat Autònoma de Barcelona. Dodala, že těchto „mužských“ předmětů se do hrobek dávalo méně a nebyly navíc tolik hodnotné. To podle ní mohlo znamenat, že zatímco muži mohli v této společnosti zřejmě zastávat roli válečníků, některé ženy zase měly politickou moc.

„Role žen byla v minulosti mnohem důležitější, než jsme předpokládali,“ uvedla dále Rihueteová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.