Ženy měly v době bronzové politickou moc, ukázal výzkum hrobky z území dnešního Španělska

Ženy v době bronzové měly na jihovýchodě Španělska zřejmě politickou moc. Poukázal na to archeologický průzkum murcijského pohřebiště, na který upozornil odborný časopis Antiquity. Role žen byla tehdy zřejmě mnohem důležitější, než vědci předpokládali.

Kultura El-Argar ve Španělsku byla jednou z prvních západoevropských civilizací. Největšímu rozmachu se těšila v období od roku 2200 před naším letopočtem. 

Na tamní společenské vztahy se nyní zaměřili vědci z Universitat Autònoma de Barcelona. Ti  analyzovali hrobku z naleziště La Almoloya. Byli v ní pohřbeni dva lidé – muž, který zemřel ve 35 až 40 letech, a žena, jejíž věk vědci odhadli na 25 až 30 let.

Pravděpodobně se podle archeologů jednalo o manželský pár, který zemřel nedlouho po sobě v polovině 17. století před naším letopočtem. Hrobku objevili vědci už před několika lety, nyní ale zjistili, že byla umístěna pod „prvním palácem“ tehdejší doby.

Ostatky byly obklopeny zhruba třiceti hodnotnými předměty, z nichž mnohé byly vyrobené ze stříbra. Jednalo se mimo jiné o náramky, náhrdelníky nebo třeba vzácný stříbrný diadém. Většina ze zmiňovaných předmětů patřila ženě.

Stříbrný diadém nalezený v hrobce
Zdroj: Universitat Autònoma de Barcelona/Arqueoecologia Social Mediterrània Research Group

Muži bojovníci, ženy vládkyně

Právě podobné diadémy i další cenné předměty výzkumníci dříve našli i na dalších pohřebištích, která byla určená pro tehdejší vládnoucí třídu. Skutečnost, že ženy byly pohřbívány s tak drahými předměty, podle vědců poukazuje na jejich důležitou roli ve zmiňované společnosti. 

„V kultuře El-Argar byly ženy elitních tříd pohřbívány s diadémy. Muži zase s meči a dýkami,“ poznamenala podle CNN Cristina Rihueteová z Universitat Autònoma de Barcelona. Dodala, že těchto „mužských“ předmětů se do hrobek dávalo méně a nebyly navíc tolik hodnotné. To podle ní mohlo znamenat, že zatímco muži mohli v této společnosti zřejmě zastávat roli válečníků, některé ženy zase měly politickou moc.

„Role žen byla v minulosti mnohem důležitější, než jsme předpokládali,“ uvedla dále Rihueteová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 14 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 15 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 18 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 19 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.