Zemřel první německý kosmonaut, tichý hrdina Sigmund Jähn

Ve věku 82 let zemřel o víkendu první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky v roce 1978 pobýval ve vesmíru téměř osm dní se sovětským kolegou Valerijem Bykovským, který zemřel letos v březnu.

Jähn byl v někdejší NDR národním hrdinou a těšil se velké popularitě. Přes svou slávu zůstal skromným člověkem, a byl proto obzvlášť uctíván, poznamenala agentura DPA.

NDR byla díky Jähnovi pátou zemí světa, která měla svého člověka ve vesmíru – po Sovětském svazu, Spojených státech, Československu a Polsku. Teprve v roce 1983 se do vesmíru podíval druhý Němec, Ulf Merbold z tehdejšího západního Německa.

Jähn odstartoval s Bykovským z kosmodromu Bajkonur 26. srpna 1978 v lodi Sojuz 31 v rámci programu Interkosmos. Ve vesmíru pobyl sedm dní, 20 hodin a 49 minut.

Z tiskárny do kosmu

Rodák z podkrušnohorské obce Morgenröthe-Rautenkranz se po škole živil nejdříve jako typograf. Později absolvoval důstojnickou Vysokou školu vojenského letectva Franze Mehringa. Studoval také na Vysoké vojenské akademii J. A. Gagarina v Sovětském svazu. V roce 1976 se už jako zkušený stíhací pilot dostal do výběru budoucích kosmonautů programu Interkosmos.

Po pádu komunismu byl Jähn nejdříve nezaměstnaný. Později pracoval pro DLR a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a vzdělával evropské kosmonauty v ruském Hvězdném městečku.

„Působivý člověk a spíš tichý hrdina,“ napsal na Twitteru k Jähnovu úmrtí německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz ze sociálnědemokratické strany (SPD).

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak označil Jähna za skutečného průkopníka. Podle něj inspiroval miliony mladých lidí, aby překonávali sami sebe a stali se zvídavými. „Celé Německo dnes truchlí nad svým prvním mužem ve vesmíru,“ napsal Ziemiak na Twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 16 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...