Zemřel první německý kosmonaut, tichý hrdina Sigmund Jähn

Ve věku 82 let zemřel o víkendu první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky v roce 1978 pobýval ve vesmíru téměř osm dní se sovětským kolegou Valerijem Bykovským, který zemřel letos v březnu.

Jähn byl v někdejší NDR národním hrdinou a těšil se velké popularitě. Přes svou slávu zůstal skromným člověkem, a byl proto obzvlášť uctíván, poznamenala agentura DPA.

NDR byla díky Jähnovi pátou zemí světa, která měla svého člověka ve vesmíru – po Sovětském svazu, Spojených státech, Československu a Polsku. Teprve v roce 1983 se do vesmíru podíval druhý Němec, Ulf Merbold z tehdejšího západního Německa.

Jähn odstartoval s Bykovským z kosmodromu Bajkonur 26. srpna 1978 v lodi Sojuz 31 v rámci programu Interkosmos. Ve vesmíru pobyl sedm dní, 20 hodin a 49 minut.

Z tiskárny do kosmu

Rodák z podkrušnohorské obce Morgenröthe-Rautenkranz se po škole živil nejdříve jako typograf. Později absolvoval důstojnickou Vysokou školu vojenského letectva Franze Mehringa. Studoval také na Vysoké vojenské akademii J. A. Gagarina v Sovětském svazu. V roce 1976 se už jako zkušený stíhací pilot dostal do výběru budoucích kosmonautů programu Interkosmos.

Po pádu komunismu byl Jähn nejdříve nezaměstnaný. Později pracoval pro DLR a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a vzdělával evropské kosmonauty v ruském Hvězdném městečku.

„Působivý člověk a spíš tichý hrdina,“ napsal na Twitteru k Jähnovu úmrtí německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz ze sociálnědemokratické strany (SPD).

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak označil Jähna za skutečného průkopníka. Podle něj inspiroval miliony mladých lidí, aby překonávali sami sebe a stali se zvídavými. „Celé Německo dnes truchlí nad svým prvním mužem ve vesmíru,“ napsal Ziemiak na Twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025
Načítání...