Zemřel první německý kosmonaut, tichý hrdina Sigmund Jähn

Ve věku 82 let zemřel o víkendu první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR). Kosmonaut z tehdejší Německé demokratické republiky v roce 1978 pobýval ve vesmíru téměř osm dní se sovětským kolegou Valerijem Bykovským, který zemřel letos v březnu.

Jähn byl v někdejší NDR národním hrdinou a těšil se velké popularitě. Přes svou slávu zůstal skromným člověkem, a byl proto obzvlášť uctíván, poznamenala agentura DPA.

NDR byla díky Jähnovi pátou zemí světa, která měla svého člověka ve vesmíru – po Sovětském svazu, Spojených státech, Československu a Polsku. Teprve v roce 1983 se do vesmíru podíval druhý Němec, Ulf Merbold z tehdejšího západního Německa.

Jähn odstartoval s Bykovským z kosmodromu Bajkonur 26. srpna 1978 v lodi Sojuz 31 v rámci programu Interkosmos. Ve vesmíru pobyl sedm dní, 20 hodin a 49 minut.

Z tiskárny do kosmu

Rodák z podkrušnohorské obce Morgenröthe-Rautenkranz se po škole živil nejdříve jako typograf. Později absolvoval důstojnickou Vysokou školu vojenského letectva Franze Mehringa. Studoval také na Vysoké vojenské akademii J. A. Gagarina v Sovětském svazu. V roce 1976 se už jako zkušený stíhací pilot dostal do výběru budoucích kosmonautů programu Interkosmos.

Po pádu komunismu byl Jähn nejdříve nezaměstnaný. Později pracoval pro DLR a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) a vzdělával evropské kosmonauty v ruském Hvězdném městečku.

„Působivý člověk a spíš tichý hrdina,“ napsal na Twitteru k Jähnovu úmrtí německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz ze sociálnědemokratické strany (SPD).

Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Paul Ziemiak označil Jähna za skutečného průkopníka. Podle něj inspiroval miliony mladých lidí, aby překonávali sami sebe a stali se zvídavými. „Celé Německo dnes truchlí nad svým prvním mužem ve vesmíru,“ napsal Ziemiak na Twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...