Země čelí nebezpečím z blízkého vesmíru, varují vědci v pořadu Tiché hrozby

Blízký vesmír je místo, odkud může přijít nečekané množství hrozeb. Zabýval se jimi čtvrtý díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílala v pátek 18. října od 20:00 na ČT24. Pořad moderuje Václav Moravec.

Slunce je sice zdrojem života na Zemi, ale také ho může snadno zničit. Životodárná hvězda je zároveň hrozbou – ať už se to týká zvýšení či snížení sluneční aktivity nebo elektromagnetických bouří. Není to ale jediné riziko, které může mít negativní dopad na život na Zemi.

Ve Sluneční soustavě se totiž pohybuje také řada potenciálně nebezpečných planetek. Například roku 2017 popsali čeští astronomové riziko meteorického roje Taurid. Nová analýza ukázala, že existuje nebezpečí srážky s některou z planetek, které jsou v tomto roji.

Poslední díl dokumentární série Tiché hrozby poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje také unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

Co hrozí Česku?

Dokumentární cyklus Tiché hrozby se věnoval hrozbám, jimž může Česká republika čelit jak nyní, tak v blízké budoucnosti. První tři díly můžete již nyní sledovat v iVysílání.

Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejen s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.

Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.

„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 21 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...