Za ničivé požáry, které v druhé polovině roku 2019 a na začátku letošního roku postihly Austrálii, mohou nejméně ze 30 procent klimatické změny. Uvedli to odborníci, kteří se zapojili do studie analytického centra pro výzkum klimatických změn WWA. Varovali rovněž, že požáry podobného rozsahu mohou představovat nezvladatelné nebezpečí v podobě emisí a dalšího nárůstu teplot.
Za požáry v Austrálii může ze třetiny změna klimatu, potvrdili vědci. V budoucnu budou ještě častější
Požáry v Austrálii propukly ve druhé polovině loňského roku, plně pod kontrolu se je podařilo dostat až tento měsíc. Vyžádaly si nejméně 34 lidských životů, usmrtily 1,5 miliardy zvířat a zasáhly 19 milionů hektarů půdy, vypočítala klimatoložka Sophie Lewisová z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském hlavním městě Canberra. To je plocha dvakrát větší než celé Česko. „Lidstvo a příroda musely za požáry zaplatit obrovskou cenu,“ řekla Lewisová.
Do výzkumu WWA se zapojili vědci z celého světa. Podařilo se jim prokázat například souvislost klimatických změn a vlny veder, která v minulém roce vedla k pokoření teplotních rekordů ve Francii, nebo extrémních srážek během loňské tropické bouře Imelda v Texasu.
U australských lesních požárů je ale těžké stanovit, jak moc se na nich klimatické změny podílely, napsala ve středu BBC. Nejspíše tu působilo více faktorů jako například zvýšená spotřeba vody, která vysušuje krajinu, nebo tvorba tepelných ostrovů ve městech a jejich okolí. Vědci se však shodli na tom, že klimatické změny přispěly k problému minimálně ze 30 procent.
Ničivé požáry se budou opakovat a častěji
Podle výzkumníků bude při zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia (v porovnání s rokem 1900) k ničivým požárům v Austrálii docházet až čtyřikrát častěji, než tomu bylo v předprůmyslové době.
Průměrné globální teploty přitom už od roku 1900 stouply o jeden stupeň. Dokonce i v případě, že se podaří dodržet pařížskou dohodu o omezení emisí z roku 2015, spěje planeta ke zvýšení o minimálně další dva stupně, píše agentura Reuters.
„Extrémním podmínkám budeme čelit častěji než v minulosti,“ řekl klimatolog Maarten van Aalst, který se na výzkumu WWA podílel. Na otázku novinářů, zda by nás měla situace znepokojovat, odpověděl, že určitě ano.