Z oxidu uhličitého uděláme něco užitečného, slibují čeští vědci

Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR zkoumají možnosti, jak oddělit oxid uhličitý (CO2) vznikající při spalování a znovu ho využít. Pracují také na využití pevných zbytků ze spalování, které mohou být nebezpečné. Na konferenci k výsledkům Strategie AV21 o tom informoval Michal Šyc z oddělení environmentálního inženýrství.

„Naším projektem je odstraňování kyselých složek a jiných polutantů, zejména skleníkových plynů, při spalování. V rámci Strategie AV21 byla vybudována experimentální aparatura, kterou jsme využili v našem laboratorním spalovacím zařízení. Z prvotních výsledků jsme s překvapením zjistili, že lze oddělit většinu polutantů ze spalin pomocí membránové separace,“ uvedl Šyc.

Při tomto procesu se hmoty oddělí přepážkou, na jejíž druhé straně vytvoří směs s jiným složením, než u původní. „Proces nepřetaví kyselou složku do něčeho jiného, ale vzniknou plyny. Důležité pro nás je najít pro oddělenou složku další využití,“ dodal Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Kam se zbytky?

Při jakýchkoliv energetických procesech vznikají podle Šyce také pevné zbytky, například popel. „Každé pevné palivo má nespalitelnou složku. Takových zbytků vznikají miliardy částic ročně a často mají nebezpečné vlastnosti, ty je dnes snaha odstraňovat. Na české úrovni jsme jediní, kteří se věnují využití pevných zbytků,“ uvedl Šyc.

Vědci podle něj také vyjednávají s ministerstvem životního prostředí kvůli nastavení regulí v životním prostředí. „Všechny spalovny jsou schopny podepsat memorandum, že přestoupí na tento systém. Dlouhodobá aktivita tedy vyústila i ve využití v průmyslové praxi,“ doplnil Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Strategie do 21. století

Strategie AV21 se obecně zabývá tématy prospěšnými pro společnost, jako je energetická budoucnost Česka, zdraví občanů, umělá inteligence nebo kvalita veřejných politik, jejichž řešení vyžaduje mezioborový výzkum.

Zahájena byla před pěti lety a kromě ústavů AV ČR jsou programy otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Na uvedených projektech vědci z AV ČR spolupracují s Ústavem molekulární chemie a Ústavem fyziky plazmatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...