Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR zkoumají možnosti, jak oddělit oxid uhličitý (CO2) vznikající při spalování a znovu ho využít. Pracují také na využití pevných zbytků ze spalování, které mohou být nebezpečné. Na konferenci k výsledkům Strategie AV21 o tom informoval Michal Šyc z oddělení environmentálního inženýrství.
Z oxidu uhličitého uděláme něco užitečného, slibují čeští vědci
„Naším projektem je odstraňování kyselých složek a jiných polutantů, zejména skleníkových plynů, při spalování. V rámci Strategie AV21 byla vybudována experimentální aparatura, kterou jsme využili v našem laboratorním spalovacím zařízení. Z prvotních výsledků jsme s překvapením zjistili, že lze oddělit většinu polutantů ze spalin pomocí membránové separace,“ uvedl Šyc.
Při tomto procesu se hmoty oddělí přepážkou, na jejíž druhé straně vytvoří směs s jiným složením, než u původní. „Proces nepřetaví kyselou složku do něčeho jiného, ale vzniknou plyny. Důležité pro nás je najít pro oddělenou složku další využití,“ dodal Šyc.
Kam se zbytky?
Při jakýchkoliv energetických procesech vznikají podle Šyce také pevné zbytky, například popel. „Každé pevné palivo má nespalitelnou složku. Takových zbytků vznikají miliardy částic ročně a často mají nebezpečné vlastnosti, ty je dnes snaha odstraňovat. Na české úrovni jsme jediní, kteří se věnují využití pevných zbytků,“ uvedl Šyc.
Vědci podle něj také vyjednávají s ministerstvem životního prostředí kvůli nastavení regulí v životním prostředí. „Všechny spalovny jsou schopny podepsat memorandum, že přestoupí na tento systém. Dlouhodobá aktivita tedy vyústila i ve využití v průmyslové praxi,“ doplnil Šyc.
Strategie do 21. století
Strategie AV21 se obecně zabývá tématy prospěšnými pro společnost, jako je energetická budoucnost Česka, zdraví občanů, umělá inteligence nebo kvalita veřejných politik, jejichž řešení vyžaduje mezioborový výzkum.
Zahájena byla před pěti lety a kromě ústavů AV ČR jsou programy otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Na uvedených projektech vědci z AV ČR spolupracují s Ústavem molekulární chemie a Ústavem fyziky plazmatu.