Z krve lam by se dal vyrobit univerzální lék na chřipku

Vědci využili lamí krev, aby vytvořili novou léčbu, která má potenciál být účinná proti všem druhům chřipky – včetně těch nových, jež by mohly způsobit pandemii.

Chřipka je stále jednou z největších zdravotních hrozeb současnosti. Je totiž nesmírně proměnlivá, neustále mutuje a tímto způsobem dokáže obcházet lidský imunitní systém. Právě to je příčinou toho, že je potřeba každým rokem nechat se znovu a znovu očkovat vždy novými vakcínami – a také toho, proč není očkování vždy účinné.

Vědci už řadu let pátrají po způsobu, jak účinně napadnout všechny druhy chřipky bez ohledu na to, o jaký kmen se jedná, anebo jak moc mutuje. A při tomto hledání „svatého grálu“ narazili na lamu.

Většina lidí zná lamy jako jihoamerické bezhrbé velbloudy, kteří mají kvalitní vlnu. Ale lamy také, a to už se ví méně, umí vyrábět vlastní protilátky, které mají spoustu pozoruhodných vlastností.

Protilátky jsou zbraně imunitního systému; nepřátelské viry ničí tak, že se naváží na proteiny, které jsou součástí vnější části viru. Protilátky lidského těla umí zaútočit nejúčinněji na špičky těchto proteinů – normálně by to byla účinná strategie, ale právě u chřipky tato část mutuje nejrychleji.

Protilátky, které vznikají v tělech lam, tento problém nemají. Jsou totiž nesmírně drobné, takže se dostanou k proteinům hlouběji a díky tomu mohou zaútočit na části proteinů, jež mutují výrazně pomaleji.

Jak toho využít pro člověka, testovali vědci ze slavného Scrippsova institutu v Kalifornii. Nakazili několik lam více druhy chřipky, aby tak vyvolali imunitní reakci. Pak v lamí krvi pátrali po těch nejúčinnějších protilátkách, jež by mohly zaútočit na široké spektrum kmenů chřipky.

Vybrali si čtyři a pak pomocí genetického inženýrství vytvořili vlastní protilátku, která si vzala ze všech ty nejlepší vlastnosti. Výslednou protichřipkovou zbraň pak otestovali na myších, kterým vpravili do těla smrtící dávky chřipkového viru. Výsledek byl nesmírně pozitivní.

Profesor Ian Wilson, který látku testoval, uvedl pro BBC: „Je to nesmírně efektivní; v testu bylo šedesát různých virů a neutralizován nebyl jen jediný – a ten navíc stejně na člověka neútočí.“

Jedná se podle něj o mimořádný úspěch. „Cílem je získat něco, co působí více sezon a také ochraňuje před případnými pandemiemi,“ komentoval výsledky vědec.

Lék zatím není na cestě

Tento výzkum je teprve ve velmi raném stadiu, rozhodně se nedá očekávat, že z něj budou hned praktické výsledky nebo dokonce přímo lék. Tým, který výsledky zveřejnil v odborném časopise Science, musí podniknout ještě řadu testů, než se pokusí vyzkoušet tuto metodu také na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 14 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 17 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...