Vzorky, které se před několika lety podařilo japonským vědcům odebrat z asteroidu Ryugu, se nepovedlo ochránit před znečištěním. Přes maximální snahu a použití toho nejlepšího vybavení jsou masivně kontaminované pozemskými mikroorganismy. Vyvolává to otázku, jestli je vůbec možné takové vzorky chránit lépe.
Laboratorní podmínky nestačily. Vzorek z asteroidu Ryugu je kontaminovaný životem
Přísněji než se „Vzorkem A0180“ se zatím na Zemi zacházelo jen s máločím. Drobná, asi milimetrová, částečka hnědočerné barvy vypadá nenápadně, ale představuje klíč k pochopení existence života. Odebrala ji japonská mise Hajabusa 2 před pěti lety z „temného“ asteroidu Ryugu.
Vzorek, který se na Zemi dostal v hermeticky uzavřené komoře, byl otevřen v dusíku ve speciálně čisté místnosti s úrovní ochrany 10 000, což je nejpřísnější norma na počet jakýchkoliv částic v laboratorním prostředí. Cílem bylo zabránit kontaminaci, ať už Země něčím, co bylo součástí vzorku, ale i opačně – tedy aby pozemské částice „nekolonizovaly“ a neznehodnotily tak mimozemský vzorek. A to se podle nové studie nepodařilo.
Vědci dodržovali při práci se vzorkem ta nejpřísnější známá pravidla – jednotlivé částečky se vzorky se vždy odebíraly dokonale sterilizovanými nástroji a byly okamžitě uloženy do vzduchotěsných nádob chlazených dusíkem.
Ještě před analýzou experti vzorek podrobili nano-rentgenové počítačové tomografii a pak ho zalili do bloku epoxidové pryskyřice pro skenovací elektronovou mikroskopii. Když pak vědci vzorky prozkoumali, zjistili, že je na nich život. Spousta života.
Život si vždy najde cestu
Na povrchu špetky asteroidu sledovali tyčinky a vlákna organické hmoty, interpretované vědci jako vláknité mikroorganismy. Rozdíly ve velikosti a tvaru těchto struktur se podobaly známým pozemským mikrobům. Pozorování ukázala, že množství těchto vláken se v průběhu času měnilo, což naznačuje růst a úbytek populace těchto primitivních organismů.
Populační statistiky naznačují, že mikroorganismy pocházely spíše z pozemské kontaminace během fáze přípravy vzorku, než že by byly na asteroidu původní. Výsledky studie tedy naznačují, že pozemské mikroorganismy dokázaly prakticky okamžitě a bez problémů kolonizovat mimozemský materiál, a to přes nejpřísnější mechanismy jeho ochrany, jakých je současná věda a technika schopna.
Autoři nové studie proto doporučují, aby se pro další podobné mise, zejména pro tu, která bude zkoumat vzorky z Marsu, postupy výrazně zdokonalily, jinak výsledky analýz nepřinesou odpovědi, na které se čeká.
Proč zkoumat vzorky kamení z vesmíru
Pokud by se opravdu podařilo objevit mimozemský život na asteroidech nebo uvnitř meteoritů, mělo by to zásadní dopady na pochopení vzniku a rozšíření života ve vesmíru. A v důsledku i na uvažování člověka o sobě samém.
Panspermie je hypotéza, která říká, že život může přežít i v meziplanetárním prostoru a že je tak díky tomu schopen se skrze něj pohybovat, třeba na povrchu asteroidů, komet nebo dalších těles. A mohl by tedy, podle hypotézy poprvé precizně popsané švédským chemikem a fyzikem Svante Arrheniem, cestovat mezi planetami. Zjednodušeně řečeno by tedy mohl pozemský život pocházet „odjinud“ a na naši planetu jen přicestovat.
Zprávy o možných stopách mikroorganismů nalezených v takzvaných chondritických meteoritech už dlouho podněcují debaty o mimozemském životě. Až doposud se sice předpokládalo (a svědčily pro to i další důkazy), že jde jen o pozemské znečištění, nedal se ale vyloučit ani mimozemský původ.
Výzkum vzorků z Ryugu však říká, že kontaminace je až příliš snadná, takže hypotézy o mimozemském původu mikroorganismů mají ještě menší váhu než doposud.
Zatím neřešitelný problém
S tímto problémem se potýkají nejen japonští vědci, ale také americká NASA. Ta se snaží zabránit zavlečení pozemských mikrobů na Mars tím, že sondy a přistávací moduly staví v čistých prostorách. Před třemi lety dokonce zřídila speciální úřad, který je na to specializovaný. Jedná se o Office of Planetary Protection neboli Úřad pro ochranu planety.
Dosavadní výsledky ale naznačují, že tento úkol je téměř nemožný.
