Japonci potvrdili, že v kapsli získané z planetky Ryugu jsou vzorky. Budou v nich hledat historii života ve Sluneční soustavě

Japonská kosmická agentura JAXA oznámila, že kapsle, kterou minulý týden dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2, obsahuje černé částečky z planetky Ryugu. Vědci doufají, že zkoumání získaných vzorků pomůže objasnit vývoj Sluneční soustavy a vznik života na Zemi.

JAXA už dříve uvedla, že pokud budou mít dopravené vzorky stejnou černou barvu jako Ryugu, budou téměř určitě z této planetky pocházet. 

Až do pondělí nebylo jisté, zda se to podařilo. Plán byl, že se Hajabusa 2 vrátí s přibližně 100 miligramy vzorků z planetky vzdálené kolem 300 milionů kilometrů od Země.

„Chtěli jsme získat 100 miligramů nebo víc, a to jsme rozhodně dostali,“ uvedl podle agentury Reuters na tiskové konferenci představitel JAXA Hirotaka Sawada. Dodal, že když vzorky poprvé spatřil, ztratil řeč. „Bylo to opravdu jiné, než jsem čekal. Bylo toho docela dost,“ řekl k obsahu vzorků v kapsli.

Hledání stop života

Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce, jejíž stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, ze základny na jihu Japonska začátkem prosince před šesti lety. K cíli dorazila v polovině roku 2018, po letu vesmírem trvajícím tři a půl roku. Na podzim téhož roku pak zahájila plnění záměru celého projektu –⁠ hledat stopy původu Sluneční soustavy.

Nejprve v září a pak v říjnu na Ryugu zdárně vysadila na dvou různých místech tři robotické aparáty. Loni v únoru a v červenci následovalo dvojí úspěšné krátké dosednutí sondy na těleso a odebrání vzorků. V prvním případě jen čistě z povrchu a ve druhém z kráteru uměle vyhloubeného v dubnu vypáleným měděným projektilem.

Vědci se domnívají, že původně byla Země příliš blízko Slunci, než aby se na ní mohla vyskytovat voda. Podle této hypotézy poté, co se vzdálila od Slunce a ochladila se, byla voda a další organické látky dodány na Zem meteority podobnými jako Ryugu, uvedla agentura Kjódó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...