Vysoké teploty v budoucnu ohrozí pouť do Mekky, tvrdí nová studie

Každoročně se na posvátnou pouť Hadždž do Mekky v Saúdské Arábii vydá přes dva miliony muslimů z celého světa. Poutníky mohou ale do budoucna ohrozit vysoké teploty způsobené klimatickými změnami, tvrdí nová studie. V reakci na tuto zprávu volají některé muslimské organizace po okamžitém boji proti změně klimatu.

Pro necelé dvě miliardy muslimů na světě je pouť do rodiště zakladatele islámu Mohameda jedním z pěti pilířů jejich víry. Každý muslim by ji měl vykonat alespoň jednou za život. Celý rituál trvá pět až šest dní a většinu náboženských povinností spojených s poutí účastníci vykonávají pod širým nebem.

Hadždž, jak se tato pouť nazývá, se odehrává v posledním měsíci islámského lunárního kalendáře. Vzhledem ke gregoriánskému kalendáři tak začíná vždy o 11 až 12 dní dříve než předešlý rok. Letos se poutníci vydali do Mekky v polovině srpna, kdy teploty jednorázově dosahovaly až 45 °C ve stínu. Právě vysoké teploty společně s celodenní chůzí jsou pro ně nejnáročnější. Podle nové studie mohou ale tyto teploty být v polovině století ještě vyšší.

Vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology zjistili, že nastávající klimatické změny mohou do budoucna ohrozit zdraví poutníků. „Hadždž, který se bude konat v letních měsících, bude pro poutníky obzvlášť náročný. Kvůli klimatickým změnám očekáváme vyšší teploty, které budou zdraví ohrožující,“ uvedl vedoucí výzkumu Elfatih Eltahir v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Climate Science. Takové podmínky mohou způsobit třeba silný úpal, případně i smrt.

Z výzkumu dále vyplývá, že v Mekce přesáhnou teploty kritickou hranici, stanovenou americkou Národní meteorologickou službou, už v roce 2020. To odpovídá dlouhodobé teplotě 33 °C, při které tělo ztrácí schopnost se ochlazovat potem a přehřívá se. Nejnáročnější pouť tak připadá na roky 2047 a 2079, kdy se současně očekávají první výrazné projevy klimatických změn.

Logistika s vírou

Autoři studie tvrdí, že nechtějí způsobit paniku, ale naopak upozornit na problémy související s klimatickou změnou. „Hadždž je největší shromáždění muslimů na světě. Snažíme se přiblížit, jak by změna klimatu mohla ovlivnit tak rozsáhlou venkovní událost,“ dodal Eltahir.

Pro saúdskoarabské úřady představuje Hadždž náročnou logistickou událost. Každoročně nasadí až 60 tisíc policistů a vojáků na zabezpečení celého areálu. Z důvodu vysokého množství poutníků zavedla Saúdská Arábie kvóty, které určují, kolik muslimů se z jednotlivých zemí může na pouť vydat.

V minulých letech došlo k několika tragickým událostem. Nejhorší se odehrála v roce 1990, kdy během rituálu kamenování Satana dav ušlapal 1426 muslimů.

Muslimové proti klimatickým změnám

Na výsledky studie okamžitě zareagovalo několik muslimských obcí. Například ředitel anglické agentury Islamic Relief UK Tufail Hussain vyzývá britskou muslimskou komunitu, aby podnikla kroky dříve, než bude pozdě.

„Pokud nebudeme jednat teď, budou nejen lidé trpět následky častějších a intenzivních katastrof, ale naše děti již nebudou moci plnit posvátnou povinnost Hadždž,“ poznamenal Hussain.

Pro Saúdskou Arábii má Hadždž nejen duchovní, ale především ekonomický význam. Po ropě a zemním plynu je pouť pro zemi druhým největším zdrojem příjmů. Do roku 2030 by tak chtěla Saúdská Arábie navýšit počet poutníků až na deset milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.