Vláda australského Nového jižního Walesu se rozhodla vysázet množství stromů na území dříve používaném k pastvě. Podle expertů tím ale úřady krajině a přírodě příliš nepomohly. Neřídily se radami vědců a výsledek hromadné výsadby je tak spíš rozpačitý.
O obnově lesů na místech, odkud je vyhnala pole, se v poslední době mluví často. Vedle pozitivních příkladů, jako je Skotsko nebo Etiopie, ale existují i modely, které nejsou vhodné. Na jihovýchodě Austrálie se do hromadné výsadby sazenic pustila místní vláda, jenže podle odborníků se tu heslo „čím víc stromů, tím lépe“ míjí účinkem.
Akce bez porady s vědci
Poklidnou atmosféru přírodní rezervace asi tři hodiny cesty ze Sydney nedávno narušila těžká technika. Stroje vyoraly ve svazích brázdy a na terasách pak vysázely jeden strom vedle druhého. To, co mělo zdejší krajině prospět, ale ekology nepotěšilo. „Stromy jsou příliš blízko u sebe. Nevysázeli mnoho podrostu a v podstatě to tady bude jednou vypadat jako lesní plantáž,“ kritizuje způsob výsadby botanička Deb Stevensonová.
Národní park Capertee vznikl před devíti lety ze staré farmy a jejích rozsáhlých pastvin. Zvířata, především ptáci, si sem postupně našli cestu a ekologové věří, že by si příroda s obnovou po pastvě postupně poradila sama. Útočiště tu potřebuje hlavně chráněná medosavka žlutočerná, a té by podle ekologů i biologů příliš hustý porost mohl spíš uškodit.
„Hlavním cílem toho projektu je vysázet tolik stromů, kolik se jich na dané místo vejde. Nevypadá to jako projekt na obnovu přírodní lokality,“ sdílí obavy zooložka Debbie Andrewová.
Vláda Nového jižního Walesu sázení stromů podporuje. Za „čištění vzduchu“ totiž dostává peníze z federální pokladny. V přírodních rezervacích by ale podle ochránců měla postupovat opatrněji. „Nerad bych něco podobného viděl v dalších ekologicky cenných oblastech,“ kritizuje provedení zákroku geomorfolog Brett Stevenson.
