Vrcholový predátor připomínal kosmickou loď. Nově objevený tvor vládl oceánům před půl miliardou roků

Před zhruba 506 miliony lety se na dně oceánu na místě dnešní Kanady proháněl zvláštní mořský živočich. Je jedním z největších predátorů, který se do té doby na Zemi objevil, uvádějí vědci, kteří mu pro jeho podobnost s mimozemskými vesmírnými loděmi ve sci-fi tvorbě přezdívají „mateřská loď“.

Tvor pojmenovaný Titanokorys gainesi byl objeven v národním parku Kootenay v kanadských Skalistých horách. Na délku měřil půl metru a v porovnání s tehdejším životem jde o skutečného obra.

„Většina jiných organismů byla v tu dobu menší než nehet na lidském palci. Pro porovnání: Titanokorys byl delší než předloktí dospělého člověka. Ano, byl to obří chlapík,“ uvedl paleontolog Jean-Bernard Caron z Královského ontarijského muzea v Torontu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science.

Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Hlava tvora zabírala zhruba dvě třetiny jeho celkové délky. Měl složené oči, které dnes pozorujeme u převážné většiny hmyzu a některých korýšů, kulatý ústní otvor, dvě klepeta připomínající hrábě a řadu ploutviček, s pomocí kterých plaval.

„Celkový tvar živočicha připomínal torpédo a byl docela plochý, což je adaptace na život na dně moře. Protože bylo jeho tělo tak krátké, dal by se přirovnat k obrovské plavající hlavě – vskutku bizarně vypadající zvíře,“ dodal Caron.

Živil se pravděpodobně kořistí, která se zahrabávala do měkkého oceánského dna, jako jsou červi. Vědci tak odhadují na základě klepet, která sloužila k posouvání kořisti směrem k ústům.

Paleontologové u objevu Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Tvor žil v době, kdy většina Severní Ameriky byla dnem tropických moří. Vědci částečné fosilie nejméně desítky zástupců tohoto druhu objevili v Britské Kolumbii v letech 2014 až 2018, zejména v oblasti Burgesských břidlic, které jsou pro objevy fosilií z období kambria opravdovým zlatým dolem.

Titanokorysové patří mezi členovce, širokou skupinu zahrnující hmyz, pavouky a korýše. Prehistorický druh se svou obří hlavou podobal dnešním ostrorepům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...