Vrcholový predátor připomínal kosmickou loď. Nově objevený tvor vládl oceánům před půl miliardou roků

Před zhruba 506 miliony lety se na dně oceánu na místě dnešní Kanady proháněl zvláštní mořský živočich. Je jedním z největších predátorů, který se do té doby na Zemi objevil, uvádějí vědci, kteří mu pro jeho podobnost s mimozemskými vesmírnými loděmi ve sci-fi tvorbě přezdívají „mateřská loď“.

Tvor pojmenovaný Titanokorys gainesi byl objeven v národním parku Kootenay v kanadských Skalistých horách. Na délku měřil půl metru a v porovnání s tehdejším životem jde o skutečného obra.

„Většina jiných organismů byla v tu dobu menší než nehet na lidském palci. Pro porovnání: Titanokorys byl delší než předloktí dospělého člověka. Ano, byl to obří chlapík,“ uvedl paleontolog Jean-Bernard Caron z Královského ontarijského muzea v Torontu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science.

Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Hlava tvora zabírala zhruba dvě třetiny jeho celkové délky. Měl složené oči, které dnes pozorujeme u převážné většiny hmyzu a některých korýšů, kulatý ústní otvor, dvě klepeta připomínající hrábě a řadu ploutviček, s pomocí kterých plaval.

„Celkový tvar živočicha připomínal torpédo a byl docela plochý, což je adaptace na život na dně moře. Protože bylo jeho tělo tak krátké, dal by se přirovnat k obrovské plavající hlavě – vskutku bizarně vypadající zvíře,“ dodal Caron.

Živil se pravděpodobně kořistí, která se zahrabávala do měkkého oceánského dna, jako jsou červi. Vědci tak odhadují na základě klepet, která sloužila k posouvání kořisti směrem k ústům.

Paleontologové u objevu Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Tvor žil v době, kdy většina Severní Ameriky byla dnem tropických moří. Vědci částečné fosilie nejméně desítky zástupců tohoto druhu objevili v Britské Kolumbii v letech 2014 až 2018, zejména v oblasti Burgesských břidlic, které jsou pro objevy fosilií z období kambria opravdovým zlatým dolem.

Titanokorysové patří mezi členovce, širokou skupinu zahrnující hmyz, pavouky a korýše. Prehistorický druh se svou obří hlavou podobal dnešním ostrorepům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...