Vrcholový predátor připomínal kosmickou loď. Nově objevený tvor vládl oceánům před půl miliardou roků

Před zhruba 506 miliony lety se na dně oceánu na místě dnešní Kanady proháněl zvláštní mořský živočich. Je jedním z největších predátorů, který se do té doby na Zemi objevil, uvádějí vědci, kteří mu pro jeho podobnost s mimozemskými vesmírnými loděmi ve sci-fi tvorbě přezdívají „mateřská loď“.

Tvor pojmenovaný Titanokorys gainesi byl objeven v národním parku Kootenay v kanadských Skalistých horách. Na délku měřil půl metru a v porovnání s tehdejším životem jde o skutečného obra.

„Většina jiných organismů byla v tu dobu menší než nehet na lidském palci. Pro porovnání: Titanokorys byl delší než předloktí dospělého člověka. Ano, byl to obří chlapík,“ uvedl paleontolog Jean-Bernard Caron z Královského ontarijského muzea v Torontu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science.

Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Hlava tvora zabírala zhruba dvě třetiny jeho celkové délky. Měl složené oči, které dnes pozorujeme u převážné většiny hmyzu a některých korýšů, kulatý ústní otvor, dvě klepeta připomínající hrábě a řadu ploutviček, s pomocí kterých plaval.

„Celkový tvar živočicha připomínal torpédo a byl docela plochý, což je adaptace na život na dně moře. Protože bylo jeho tělo tak krátké, dal by se přirovnat k obrovské plavající hlavě – vskutku bizarně vypadající zvíře,“ dodal Caron.

Živil se pravděpodobně kořistí, která se zahrabávala do měkkého oceánského dna, jako jsou červi. Vědci tak odhadují na základě klepet, která sloužila k posouvání kořisti směrem k ústům.

Paleontologové u objevu Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Tvor žil v době, kdy většina Severní Ameriky byla dnem tropických moří. Vědci částečné fosilie nejméně desítky zástupců tohoto druhu objevili v Britské Kolumbii v letech 2014 až 2018, zejména v oblasti Burgesských břidlic, které jsou pro objevy fosilií z období kambria opravdovým zlatým dolem.

Titanokorysové patří mezi členovce, širokou skupinu zahrnující hmyz, pavouky a korýše. Prehistorický druh se svou obří hlavou podobal dnešním ostrorepům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 11 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 11 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...