Vrcholový predátor připomínal kosmickou loď. Nově objevený tvor vládl oceánům před půl miliardou roků

Před zhruba 506 miliony lety se na dně oceánu na místě dnešní Kanady proháněl zvláštní mořský živočich. Je jedním z největších predátorů, který se do té doby na Zemi objevil, uvádějí vědci, kteří mu pro jeho podobnost s mimozemskými vesmírnými loděmi ve sci-fi tvorbě přezdívají „mateřská loď“.

Tvor pojmenovaný Titanokorys gainesi byl objeven v národním parku Kootenay v kanadských Skalistých horách. Na délku měřil půl metru a v porovnání s tehdejším životem jde o skutečného obra.

„Většina jiných organismů byla v tu dobu menší než nehet na lidském palci. Pro porovnání: Titanokorys byl delší než předloktí dospělého člověka. Ano, byl to obří chlapík,“ uvedl paleontolog Jean-Bernard Caron z Královského ontarijského muzea v Torontu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science.

Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Hlava tvora zabírala zhruba dvě třetiny jeho celkové délky. Měl složené oči, které dnes pozorujeme u převážné většiny hmyzu a některých korýšů, kulatý ústní otvor, dvě klepeta připomínající hrábě a řadu ploutviček, s pomocí kterých plaval.

„Celkový tvar živočicha připomínal torpédo a byl docela plochý, což je adaptace na život na dně moře. Protože bylo jeho tělo tak krátké, dal by se přirovnat k obrovské plavající hlavě – vskutku bizarně vypadající zvíře,“ dodal Caron.

Živil se pravděpodobně kořistí, která se zahrabávala do měkkého oceánského dna, jako jsou červi. Vědci tak odhadují na základě klepet, která sloužila k posouvání kořisti směrem k ústům.

Paleontologové u objevu Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Tvor žil v době, kdy většina Severní Ameriky byla dnem tropických moří. Vědci částečné fosilie nejméně desítky zástupců tohoto druhu objevili v Britské Kolumbii v letech 2014 až 2018, zejména v oblasti Burgesských břidlic, které jsou pro objevy fosilií z období kambria opravdovým zlatým dolem.

Titanokorysové patří mezi členovce, širokou skupinu zahrnující hmyz, pavouky a korýše. Prehistorický druh se svou obří hlavou podobal dnešním ostrorepům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 16 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled