Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Když vznikl lék s účinnou látkou lenacapavir, znamenalo to klíčovou změnu pro životy nemocných s AIDS i pro jejich příbuzné. Dvě dávky tohoto přípravku jménem Yetzugo ročně totiž stačí k tomu, aby se člověk nemohl tímto virem nakazit, respektive v kombinaci s dalšími léky srážejí infekci virem k nule. I nakažený člověk pak může vést desítky let úplně normální život.

Vědci ale dobře vědí, že viry mnohdy bývají velmi rychle evolučně schopné měnit se tak, že léky proti nim ztrácejí účinnost – to se může týkat i očkování. U lenacapaviru se to dlouho nevědělo: mohou si proti němu vytvořit viry rezistenci?

Nová studie nejenže naznačuje, že ano, ale dokonce ukazuje, čeho se tyto změny týkají a jak vypadají. Přestože mohou výsledky vypadat znepokojivě, ve skutečnosti ukazují další zajímavou věc: tyto evoluční změny virus něco stojí, nejsou zadarmo.

Společnost Gilead Sciences představila nové léčivo založené na lenacapaviru v červnu loňského roku – Yeztugo. Je to první lék, který má výše popsané preventivní účinky. Do té doby se používala jeho účinná látka „pouze“ jako dlouhodobě působící léčba této virové infekce. Šéfem týmu, který tento výzkum vede, je Čech Tomáš Cihlář a princip léku vychází z výzkumů českého chemika Antonína Holého.

Zmíněná léčba pomocí lenacapaviru (zatím podávaná injekčně, ale pracuje se už na variantě formou pilulky) není přímo vakcínou, ale formou prevence známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že její podání stačí jednou za šest měsíců, na rozdíl od každodenního užívání. Slibuje rovněž vysokou účinnost, podle studií snižuje riziko přenosu HIV u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta.

Nahrávám video

Právě Gilead teď provedl analýzu jevu, který může ohrozit všechny terapie infekčních onemocnění, včetně lenacapaviru – tedy schopnost HIV vyvinout si rezistenci vůči průlomovému antivirotiku.

Studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, ukázala, že když je virus HIV vystavený lenacapaviru, může změnit strukturu svého proteinového obalu, aby se tak vyhnul účinkům léku. Aby to ale dokázal, tak musí upravit své další vlastnosti – což mu snižuje schopnost množit se.

A to znamená, že kmeny odolné na léky sice opravdu mohou vznikat, mají ale menší schopnost se šířit – takže není moc pravděpodobné, že by vytlačily nakažlivější kmeny, které ale zase nemají odolnost vůči lékům. Autoři přesto doporučují, aby se více sledovala rezistence HIV na léky. Věří – na základě shromážděných důkazů – že kombinace lenacapaviru s jinými antivirotiky by mohla pomoci zabránit viru v rozvoji rezistence na tuto průlomovou léčbu.

Co říkají autoři výzkumu

„Nová studie doplňuje stávající důkazy o tom, že rezistence jsou u HIV léčeného lenacapavirem vzácné,“ uvedl viceprezident a současně vedoucí virolog v Gileadu Jared Baeten. „Je to velmi uklidňující,“ dodal.

Předtím, než se lenacapavir dostal na titulní stránky novin díky vysoké účinnosti v klinické studii zaměřené na prevenci HIV a než byl schválen jako dlouhodobě působící profylaktikum Yeztugo, byl už v roce 2022 schválen pod názvem Sunlenca pro léčbu HIV rezistentního na jiné antivirové terapie. Tento lék je jediným schváleným lékem proti HIV, který cílí na proteinový kapsid viru, který funguje jako ochrana genetického materiálu patogenu.

„Všechny léky na HIV mají potenciál vyvolat rezistenci,“ dodal Baeten. Aby to ověřili u lenacapaviru, analyzovali vědci pod jeho vedením vzorky HIV odebrané během studií, které zkoumaly použití této molekuly jako léčby HIV. Ve čtyřiceti vzorcích vědci našli tři hlavní změny v kapsidě viru, které mu umožnily uniknout lenacapaviru.

To „vedlo k vysoké úrovni rezistence“ vůči lenacapaviru, ale současně „extrémně zvyšovala náklady na tuto změnu, což snížilo replikační kapacitu pod dvacet procent“ normálního HIV, poznamenali virologové Manish Choudhary a Jonathan v komentáři k nové studii.

HIV a AIDS

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle propuká nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Kvůli onemocnění AIDS, které vir HIV způsobuje, zemřelo na celém světě loni přibližně 630 tisíc lidí a podle odhadů OSN je tímto virem nakaženo přes 40 milionů osob. Celkem na něj, od začátku osmdesátých let dvacátého století, kdy byl objeven, zemřelo téměř 45 milionů lidí. Šíření HIV brání také používání kondomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...