Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Když vznikl lék s účinnou látkou lenacapavir, znamenalo to klíčovou změnu pro životy nemocných s AIDS i pro jejich příbuzné. Dvě dávky tohoto přípravku jménem Yetzugo ročně totiž stačí k tomu, aby se člověk nemohl tímto virem nakazit, respektive v kombinaci s dalšími léky srážejí infekci virem k nule. I nakažený člověk pak může vést desítky let úplně normální život.

Vědci ale dobře vědí, že viry mnohdy bývají velmi rychle evolučně schopné měnit se tak, že léky proti nim ztrácejí účinnost – to se může týkat i očkování. U lenacapaviru se to dlouho nevědělo: mohou si proti němu vytvořit viry rezistenci?

Nová studie nejenže naznačuje, že ano, ale dokonce ukazuje, čeho se tyto změny týkají a jak vypadají. Přestože mohou výsledky vypadat znepokojivě, ve skutečnosti ukazují další zajímavou věc: tyto evoluční změny virus něco stojí, nejsou zadarmo.

Společnost Gilead Sciences představila nové léčivo založené na lenacapaviru v červnu loňského roku – Yeztugo. Je to první lék, který má výše popsané preventivní účinky. Do té doby se používala jeho účinná látka „pouze“ jako dlouhodobě působící léčba této virové infekce. Šéfem týmu, který tento výzkum vede, je Čech Tomáš Cihlář a princip léku vychází z výzkumů českého chemika Antonína Holého.

Zmíněná léčba pomocí lenacapaviru (zatím podávaná injekčně, ale pracuje se už na variantě formou pilulky) není přímo vakcínou, ale formou prevence známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že její podání stačí jednou za šest měsíců, na rozdíl od každodenního užívání. Slibuje rovněž vysokou účinnost, podle studií snižuje riziko přenosu HIV u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta.

Nahrávám video

Právě Gilead teď provedl analýzu jevu, který může ohrozit všechny terapie infekčních onemocnění, včetně lenacapaviru – tedy schopnost HIV vyvinout si rezistenci vůči průlomovému antivirotiku.

Studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, ukázala, že když je virus HIV vystavený lenacapaviru, může změnit strukturu svého proteinového obalu, aby se tak vyhnul účinkům léku. Aby to ale dokázal, tak musí upravit své další vlastnosti – což mu snižuje schopnost množit se.

A to znamená, že kmeny odolné na léky sice opravdu mohou vznikat, mají ale menší schopnost se šířit – takže není moc pravděpodobné, že by vytlačily nakažlivější kmeny, které ale zase nemají odolnost vůči lékům. Autoři přesto doporučují, aby se více sledovala rezistence HIV na léky. Věří – na základě shromážděných důkazů – že kombinace lenacapaviru s jinými antivirotiky by mohla pomoci zabránit viru v rozvoji rezistence na tuto průlomovou léčbu.

Co říkají autoři výzkumu

„Nová studie doplňuje stávající důkazy o tom, že rezistence jsou u HIV léčeného lenacapavirem vzácné,“ uvedl viceprezident a současně vedoucí virolog v Gileadu Jared Baeten. „Je to velmi uklidňující,“ dodal.

Předtím, než se lenacapavir dostal na titulní stránky novin díky vysoké účinnosti v klinické studii zaměřené na prevenci HIV a než byl schválen jako dlouhodobě působící profylaktikum Yeztugo, byl už v roce 2022 schválen pod názvem Sunlenca pro léčbu HIV rezistentního na jiné antivirové terapie. Tento lék je jediným schváleným lékem proti HIV, který cílí na proteinový kapsid viru, který funguje jako ochrana genetického materiálu patogenu.

„Všechny léky na HIV mají potenciál vyvolat rezistenci,“ dodal Baeten. Aby to ověřili u lenacapaviru, analyzovali vědci pod jeho vedením vzorky HIV odebrané během studií, které zkoumaly použití této molekuly jako léčby HIV. Ve čtyřiceti vzorcích vědci našli tři hlavní změny v kapsidě viru, které mu umožnily uniknout lenacapaviru.

To „vedlo k vysoké úrovni rezistence“ vůči lenacapaviru, ale současně „extrémně zvyšovala náklady na tuto změnu, což snížilo replikační kapacitu pod dvacet procent“ normálního HIV, poznamenali virologové Manish Choudhary a Jonathan v komentáři k nové studii.

HIV a AIDS

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle propuká nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Kvůli onemocnění AIDS, které vir HIV způsobuje, zemřelo na celém světě loni přibližně 630 tisíc lidí a podle odhadů OSN je tímto virem nakaženo přes 40 milionů osob. Celkem na něj, od začátku osmdesátých let dvacátého století, kdy byl objeven, zemřelo téměř 45 milionů lidí. Šíření HIV brání také používání kondomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.