Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Když vznikl lék s účinnou látkou lenacapavir, znamenalo to klíčovou změnu pro životy nemocných s AIDS i pro jejich příbuzné. Dvě dávky tohoto přípravku jménem Yetzugo ročně totiž stačí k tomu, aby se člověk nemohl tímto virem nakazit, respektive v kombinaci s dalšími léky srážejí infekci virem k nule. I nakažený člověk pak může vést desítky let úplně normální život.

Vědci ale dobře vědí, že viry mnohdy bývají velmi rychle evolučně schopné měnit se tak, že léky proti nim ztrácejí účinnost – to se může týkat i očkování. U lenacapaviru se to dlouho nevědělo: mohou si proti němu vytvořit viry rezistenci?

Nová studie nejenže naznačuje, že ano, ale dokonce ukazuje, čeho se tyto změny týkají a jak vypadají. Přestože mohou výsledky vypadat znepokojivě, ve skutečnosti ukazují další zajímavou věc: tyto evoluční změny virus něco stojí, nejsou zadarmo.

Společnost Gilead Sciences představila nové léčivo založené na lenacapaviru v červnu loňského roku – Yeztugo. Je to první lék, který má výše popsané preventivní účinky. Do té doby se používala jeho účinná látka „pouze“ jako dlouhodobě působící léčba této virové infekce. Šéfem týmu, který tento výzkum vede, je Čech Tomáš Cihlář a princip léku vychází z výzkumů českého chemika Antonína Holého.

Zmíněná léčba pomocí lenacapaviru (zatím podávaná injekčně, ale pracuje se už na variantě formou pilulky) není přímo vakcínou, ale formou prevence známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že její podání stačí jednou za šest měsíců, na rozdíl od každodenního užívání. Slibuje rovněž vysokou účinnost, podle studií snižuje riziko přenosu HIV u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta.

Nahrávám video

Právě Gilead teď provedl analýzu jevu, který může ohrozit všechny terapie infekčních onemocnění, včetně lenacapaviru – tedy schopnost HIV vyvinout si rezistenci vůči průlomovému antivirotiku.

Studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, ukázala, že když je virus HIV vystavený lenacapaviru, může změnit strukturu svého proteinového obalu, aby se tak vyhnul účinkům léku. Aby to ale dokázal, tak musí upravit své další vlastnosti – což mu snižuje schopnost množit se.

A to znamená, že kmeny odolné na léky sice opravdu mohou vznikat, mají ale menší schopnost se šířit – takže není moc pravděpodobné, že by vytlačily nakažlivější kmeny, které ale zase nemají odolnost vůči lékům. Autoři přesto doporučují, aby se více sledovala rezistence HIV na léky. Věří – na základě shromážděných důkazů – že kombinace lenacapaviru s jinými antivirotiky by mohla pomoci zabránit viru v rozvoji rezistence na tuto průlomovou léčbu.

Co říkají autoři výzkumu

„Nová studie doplňuje stávající důkazy o tom, že rezistence jsou u HIV léčeného lenacapavirem vzácné,“ uvedl viceprezident a současně vedoucí virolog v Gileadu Jared Baeten. „Je to velmi uklidňující,“ dodal.

Předtím, než se lenacapavir dostal na titulní stránky novin díky vysoké účinnosti v klinické studii zaměřené na prevenci HIV a než byl schválen jako dlouhodobě působící profylaktikum Yeztugo, byl už v roce 2022 schválen pod názvem Sunlenca pro léčbu HIV rezistentního na jiné antivirové terapie. Tento lék je jediným schváleným lékem proti HIV, který cílí na proteinový kapsid viru, který funguje jako ochrana genetického materiálu patogenu.

„Všechny léky na HIV mají potenciál vyvolat rezistenci,“ dodal Baeten. Aby to ověřili u lenacapaviru, analyzovali vědci pod jeho vedením vzorky HIV odebrané během studií, které zkoumaly použití této molekuly jako léčby HIV. Ve čtyřiceti vzorcích vědci našli tři hlavní změny v kapsidě viru, které mu umožnily uniknout lenacapaviru.

To „vedlo k vysoké úrovni rezistence“ vůči lenacapaviru, ale současně „extrémně zvyšovala náklady na tuto změnu, což snížilo replikační kapacitu pod dvacet procent“ normálního HIV, poznamenali virologové Manish Choudhary a Jonathan v komentáři k nové studii.

HIV a AIDS

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle propuká nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Kvůli onemocnění AIDS, které vir HIV způsobuje, zemřelo na celém světě loni přibližně 630 tisíc lidí a podle odhadů OSN je tímto virem nakaženo přes 40 milionů osob. Celkem na něj, od začátku osmdesátých let dvacátého století, kdy byl objeven, zemřelo téměř 45 milionů lidí. Šíření HIV brání také používání kondomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 3 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 6 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 7 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 8 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 10 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.