Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Když vznikl lék s účinnou látkou lenacapavir, znamenalo to klíčovou změnu pro životy nemocných s AIDS i pro jejich příbuzné. Dvě dávky tohoto přípravku jménem Yetzugo ročně totiž stačí k tomu, aby se člověk nemohl tímto virem nakazit, respektive v kombinaci s dalšími léky srážejí infekci virem k nule. I nakažený člověk pak může vést desítky let úplně normální život.

Vědci ale dobře vědí, že viry mnohdy bývají velmi rychle evolučně schopné měnit se tak, že léky proti nim ztrácejí účinnost – to se může týkat i očkování. U lenacapaviru se to dlouho nevědělo: mohou si proti němu vytvořit viry rezistenci?

Nová studie nejenže naznačuje, že ano, ale dokonce ukazuje, čeho se tyto změny týkají a jak vypadají. Přestože mohou výsledky vypadat znepokojivě, ve skutečnosti ukazují další zajímavou věc: tyto evoluční změny virus něco stojí, nejsou zadarmo.

Společnost Gilead Sciences představila nové léčivo založené na lenacapaviru v červnu loňského roku – Yeztugo. Je to první lék, který má výše popsané preventivní účinky. Do té doby se používala jeho účinná látka „pouze“ jako dlouhodobě působící léčba této virové infekce. Šéfem týmu, který tento výzkum vede, je Čech Tomáš Cihlář a princip léku vychází z výzkumů českého chemika Antonína Holého.

Zmíněná léčba pomocí lenacapaviru (zatím podávaná injekčně, ale pracuje se už na variantě formou pilulky) není přímo vakcínou, ale formou prevence známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že její podání stačí jednou za šest měsíců, na rozdíl od každodenního užívání. Slibuje rovněž vysokou účinnost, podle studií snižuje riziko přenosu HIV u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta.

Nahrávám video
Interview ČT24 s Tomášem Cihlářem (květen 2020)
Zdroj: ČT24

Právě Gilead teď provedl analýzu jevu, který může ohrozit všechny terapie infekčních onemocnění, včetně lenacapaviru – tedy schopnost HIV vyvinout si rezistenci vůči průlomovému antivirotiku.

Studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, ukázala, že když je virus HIV vystavený lenacapaviru, může změnit strukturu svého proteinového obalu, aby se tak vyhnul účinkům léku. Aby to ale dokázal, tak musí upravit své další vlastnosti – což mu snižuje schopnost množit se.

A to znamená, že kmeny odolné na léky sice opravdu mohou vznikat, mají ale menší schopnost se šířit – takže není moc pravděpodobné, že by vytlačily nakažlivější kmeny, které ale zase nemají odolnost vůči lékům. Autoři přesto doporučují, aby se více sledovala rezistence HIV na léky. Věří – na základě shromážděných důkazů – že kombinace lenacapaviru s jinými antivirotiky by mohla pomoci zabránit viru v rozvoji rezistence na tuto průlomovou léčbu.

Co říkají autoři výzkumu

„Nová studie doplňuje stávající důkazy o tom, že rezistence jsou u HIV léčeného lenacapavirem vzácné,“ uvedl viceprezident a současně vedoucí virolog v Gileadu Jared Baeten. „Je to velmi uklidňující,“ dodal.

Předtím, než se lenacapavir dostal na titulní stránky novin díky vysoké účinnosti v klinické studii zaměřené na prevenci HIV a než byl schválen jako dlouhodobě působící profylaktikum Yeztugo, byl už v roce 2022 schválen pod názvem Sunlenca pro léčbu HIV rezistentního na jiné antivirové terapie. Tento lék je jediným schváleným lékem proti HIV, který cílí na proteinový kapsid viru, který funguje jako ochrana genetického materiálu patogenu.

„Všechny léky na HIV mají potenciál vyvolat rezistenci,“ dodal Baeten. Aby to ověřili u lenacapaviru, analyzovali vědci pod jeho vedením vzorky HIV odebrané během studií, které zkoumaly použití této molekuly jako léčby HIV. Ve čtyřiceti vzorcích vědci našli tři hlavní změny v kapsidě viru, které mu umožnily uniknout lenacapaviru.

To „vedlo k vysoké úrovni rezistence“ vůči lenacapaviru, ale současně „extrémně zvyšovala náklady na tuto změnu, což snížilo replikační kapacitu pod dvacet procent“ normálního HIV, poznamenali virologové Manish Choudhary a Jonathan v komentáři k nové studii.

HIV a AIDS

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle propuká nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Kvůli onemocnění AIDS, které vir HIV způsobuje, zemřelo na celém světě loni přibližně 630 tisíc lidí a podle odhadů OSN je tímto virem nakaženo přes 40 milionů osob. Celkem na něj, od začátku osmdesátých let dvacátého století, kdy byl objeven, zemřelo téměř 45 milionů lidí. Šíření HIV brání také používání kondomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 19 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...