Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.

Když vznikl lék s účinnou látkou lenacapavir, znamenalo to klíčovou změnu pro životy nemocných s AIDS i pro jejich příbuzné. Dvě dávky tohoto přípravku jménem Yetzugo ročně totiž stačí k tomu, aby se člověk nemohl tímto virem nakazit, respektive v kombinaci s dalšími léky srážejí infekci virem k nule. I nakažený člověk pak může vést desítky let úplně normální život.

Vědci ale dobře vědí, že viry mnohdy bývají velmi rychle evolučně schopné měnit se tak, že léky proti nim ztrácejí účinnost – to se může týkat i očkování. U lenacapaviru se to dlouho nevědělo: mohou si proti němu vytvořit viry rezistenci?

Nová studie nejenže naznačuje, že ano, ale dokonce ukazuje, čeho se tyto změny týkají a jak vypadají. Přestože mohou výsledky vypadat znepokojivě, ve skutečnosti ukazují další zajímavou věc: tyto evoluční změny virus něco stojí, nejsou zadarmo.

Společnost Gilead Sciences představila nové léčivo založené na lenacapaviru v červnu loňského roku – Yeztugo. Je to první lék, který má výše popsané preventivní účinky. Do té doby se používala jeho účinná látka „pouze“ jako dlouhodobě působící léčba této virové infekce. Šéfem týmu, který tento výzkum vede, je Čech Tomáš Cihlář a princip léku vychází z výzkumů českého chemika Antonína Holého.

Zmíněná léčba pomocí lenacapaviru (zatím podávaná injekčně, ale pracuje se už na variantě formou pilulky) není přímo vakcínou, ale formou prevence známé jako pre-expoziční profylaxe (PrEP). Od dosavadních podobných přípravků se odlišuje tím, že její podání stačí jednou za šest měsíců, na rozdíl od každodenního užívání. Slibuje rovněž vysokou účinnost, podle studií snižuje riziko přenosu HIV u dospělých a dospívajících o více než 99,9 procenta.

Nahrávám video

Právě Gilead teď provedl analýzu jevu, který může ohrozit všechny terapie infekčních onemocnění, včetně lenacapaviru – tedy schopnost HIV vyvinout si rezistenci vůči průlomovému antivirotiku.

Studie, která vyšla v odborném časopise Science Translational Medicine, ukázala, že když je virus HIV vystavený lenacapaviru, může změnit strukturu svého proteinového obalu, aby se tak vyhnul účinkům léku. Aby to ale dokázal, tak musí upravit své další vlastnosti – což mu snižuje schopnost množit se.

A to znamená, že kmeny odolné na léky sice opravdu mohou vznikat, mají ale menší schopnost se šířit – takže není moc pravděpodobné, že by vytlačily nakažlivější kmeny, které ale zase nemají odolnost vůči lékům. Autoři přesto doporučují, aby se více sledovala rezistence HIV na léky. Věří – na základě shromážděných důkazů – že kombinace lenacapaviru s jinými antivirotiky by mohla pomoci zabránit viru v rozvoji rezistence na tuto průlomovou léčbu.

Co říkají autoři výzkumu

„Nová studie doplňuje stávající důkazy o tom, že rezistence jsou u HIV léčeného lenacapavirem vzácné,“ uvedl viceprezident a současně vedoucí virolog v Gileadu Jared Baeten. „Je to velmi uklidňující,“ dodal.

Předtím, než se lenacapavir dostal na titulní stránky novin díky vysoké účinnosti v klinické studii zaměřené na prevenci HIV a než byl schválen jako dlouhodobě působící profylaktikum Yeztugo, byl už v roce 2022 schválen pod názvem Sunlenca pro léčbu HIV rezistentního na jiné antivirové terapie. Tento lék je jediným schváleným lékem proti HIV, který cílí na proteinový kapsid viru, který funguje jako ochrana genetického materiálu patogenu.

„Všechny léky na HIV mají potenciál vyvolat rezistenci,“ dodal Baeten. Aby to ověřili u lenacapaviru, analyzovali vědci pod jeho vedením vzorky HIV odebrané během studií, které zkoumaly použití této molekuly jako léčby HIV. Ve čtyřiceti vzorcích vědci našli tři hlavní změny v kapsidě viru, které mu umožnily uniknout lenacapaviru.

To „vedlo k vysoké úrovni rezistence“ vůči lenacapaviru, ale současně „extrémně zvyšovala náklady na tuto změnu, což snížilo replikační kapacitu pod dvacet procent“ normálního HIV, poznamenali virologové Manish Choudhary a Jonathan v komentáři k nové studii.

HIV a AIDS

Vir HIV napadá lymfocyty v krvi a ve střevě, které jsou nezbytné pro imunitu. Jejich množství po nakažení do zhruba šesti týdnů prudce klesne. Pak se propad zastaví a situace se zlepší. Postupně ale tento typ bílých krvinek znovu ubývá, což může trvat i osm let. Po nich obvykle propuká nemoc AIDS. Bez léčby nemocní do několika let umírají.

Kvůli onemocnění AIDS, které vir HIV způsobuje, zemřelo na celém světě loni přibližně 630 tisíc lidí a podle odhadů OSN je tímto virem nakaženo přes 40 milionů osob. Celkem na něj, od začátku osmdesátých let dvacátého století, kdy byl objeven, zemřelo téměř 45 milionů lidí. Šíření HIV brání také používání kondomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 35 mminutami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 7 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 12 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
včera v 16:43

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
včera v 15:21

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33
Načítání...