Vědci vyrobili jednonohého robota inspirovaného bobrem. Plave jako ryba

Při vývoji nových technologií se vědci často inspirují zvířaty a jinými živými organismy. To jim umožňuje napodobovat mechanismy, na jejichž vývoj měla evoluce stovky milionů let. Mohou tak okopírovat složité vzorce chování a pohybu, aby zvýšili výkonnost, efektivitu a schopnosti svých systémů. Nově to využili u robota inspirovaného bobrem.

Tým čínských a britských expertů na robotiku představil v odborném časopise Robotics and Autonomous Systems unikátního robota. Má sice jenom jednu nohu, ale ta mu stačí, aby se s ní obratně pohyboval ve vodě. Napodobuje při tom totiž pohyby bobra ve vodě; umí se je naučit pomocí systému specializované umělé inteligence.

„V této studii jsme vyvinuli přírodou inspirovanou metodu pro napodobení pohybu zvířat, která žijí pod vodou,“ uvedli vědci. „Tato metoda vychází především z jedné našich předchozích prací studujících pohyb bobrů.“

Vědci podobu robota ukázali jen v rámci jednoho diagramu
Zdroj: TeXplore

Podvodní roboti se vyvíjejí složitěji než ti, kteří chodí po souši – musejí totiž počítat s komplikovanou fyzikou hydrodynamiky. Přesné modelování jejich pohybu tak může být velmi složitý a náročný úkol, který vyžaduje značný výpočetní výkon.

Na rozdíl od jiných modelů pro řízení pohybu podvodních robotů, které byly představeny v minulosti, přístup navržený nyní ale tyto složité modely nevyžaduje. Opírá se o zjednodušená data o plaveckých pohybech bobrů – zejména ta o pohybu jejich kloubů. Na nich pak vědci postavili model, na němž se stroj učil základy plavání; vycházel při tom právě z fyziky kloubů a toho, co mu dovolí. 

Ukázalo se, že hlavní výhodou je právě jednoduchost – k ní přispělo i rozhodnutí vybavit robota jen jednou nohou – díky ní byl stroj schopný naučit se pohyby velmi rychle a jeho pohyby byly opravdu efektivní.

Autoři studie věří, že jejich metoda by v budoucnosti mohla sloužit ke zlepšení výkonnosti a pohybů dalších jednonohých robotů určených už k praktickému provozu ve vodě. Kromě toho by jejich práce mohla inspirovat vývoj podobných přístupů k řízení pohybů dalších podvodních robotů.

„Rádi bychom také prozkoumali způsoby, jak zlepšit inteligenci pohybů robota při plavání pomocí posilovacího učení, a to nejen se zaměřením na rychlost plavání robota, ale také na stabilitu plavání, plánování trajektorie a vyhýbání se překážkám, a to vše v reálném podvodním prostředí,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...