Vědci v Africe objevili vzácný druh bércouna. Půl století byl na seznamu pravděpodobně vyhynulých živočichů

Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem, ovšem jeho příbuzným jsou sloni. Vědci ho měli od 70. let na seznamu „pravděpodobně vyhynulých“ živočichů – nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu. Informoval o tom odborný časopis PeerJ.

Bércounům se v angličtině říká „rejsci sloní“, protože prvnímu ze zmíněných tvorů se podobají a s druhým jsou příbuzní – stejně jako s hrabáči kapskými či kapustňáky. Svůj výrazně dlouhý čenich připomínající chobot používají k lovu hmyzu, kterým se živí.

Na světě existuje 20 druhů bércounů, ale bércoun somálský (Elephantulus revoilii) patří mezi nejzáhadnější. Vědci ho zatím znali jen díky 39 exemplářům, které byly odchyceny v Somálsku před desítkami let a nyní jsou uloženy v muzeích.

  • Bércouni (Macroscelidea) jsou řád drobných hmyzožravých savců endemických pro Afriku. Řád tvoří jediná čeleď bércounovití (Macroscelididae). Bércouni mají jisté rysy, které jsou blízké hmyzožravcům, na druhé straně mají i znaky naprosto odlišné. Mají například kompletní středoušní dutinu, velká zygomata (lícní kosti) a naopak malé čichové laloky.
  • Zdroj: Wikipedie

Americký vědec Steven Heritage, který se výpravy účastnil,  podle BBC řekl, že byl naprosto nadšený, že se tento druh znovu podařilo objevit. „Netušili jsme, jaké druhy v Džibutsku objevíme. A byli jsme opravdu nadšení, když jsme otevřeli první past a uviděli typický znak bércouna somálského – ocas s krátkou štětičkou srsti. V tu chvíli jsme se na sebe podívali a věděli jsme, že jsme narazili na něco speciálního.“

Směs s burákovým máslem jako návnada

Tým nastražil více než tisíc pastí na 12 různých míst a jako návnadu použil směs burákového másla, ovesné kaše a kvasnic. Během expedice celkem viděli 12 bércounů somálských a podařilo se jim natočit první video a pořídit první fotografie živých bércounů somálských pro vědeckou dokumentaci.

Životní prostředí tohoto druhu není podle vědců bezprostředně ohroženo, protože žijí v těžko dostupné oblasti daleko od zemědělských ploch a lidské zástavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 6 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 7 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 8 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.