Vědci už tuší, proč má u někoho covid tak těžký průběh. Může za to mutace ohrožující více muže

Na covidu-19 je podle vědců zvláštní, jak neobvykle působí na různé lidi. Proč někdy přivodí těžký stav s dlouhodobými následky i relativně zdravému člověku, zatímco u jiného má jen minimální projevy? Na tyto otázky se pokusily odpovědět dvě rozsáhlé studie, které zveřejnil odborný časopis Science. Podle nich některé těžké případy spočívají ve slabinách imunitního systému pacienta.

Přibližně 3,5 procenta pacientů s těžkým průběhem covidu-19, které vědci zkoumali, mělo prokazatelně mutaci v genech, jež jsou zapojené do obrany proti virům. A nejméně 10 procent nemocných s těžkým průběhem si zase v těle vytváří autoprotilátky, které útočí na imunitní systém, a ne na samotný virus. Podle autora studií, profesora Jeana-Laurenta Casanovy, to může vysvětlovat řadu zatím špatně pochopitelných případů zdravých lidí, kteří po onemocnění covidem skončili na jednotkách intenzivní péče.

Podle něj to bylo překvapivě jasné: škodlivé protilátky se našly u 101 z 987 zkoumaných pacientů. „Tyto dvě práce nám poskytují první vysvětlení, proč covid-19 může být u některých tak vážný, ale většina napadených stejným virem je v pořádku,“ uvedl Casanova.

Tato práce má bezprostřední dopad jak na diagnostiku nemoci, tak i na její léčbu, věří Casanova. Pokud u někoho odhalí testy virus, měl by být rychle otestován také na autoprotilátky, myslí si vědec. A pokud budou i tyto testy pozitivní, pak by mělo okamžitě dojít k cílené léčbě. Je totiž možné, že odstranění těchto protilátek by mohlo pomoci zmírnit průběh nemoci.

Celosvětový výzkum trval půl roku

Tento výzkum začal na prvních pacientech už v únoru letošního roku, když se v USA objevily první případy covidu. Cíleně hledali skupinu mladých lidí, u nichž měla nemoc vážný průběh. Právě na tomto vzorku by totiž bylo nejlépe vidět, zda mají v imunitním systému nějaké neviditelné slabiny, jež by viru ulehčily nákazu.

Vědci prozkoumali genom pacientů s důrazem na sadu 13 genů zapojených do takzvané interferonové imunity proti chřipce. U zdravých lidí molekuly interferonů fungují jako bezpečnostní systém: vyhledávají invazivní viry a bakterie a když je odhalí, spustí poplach, který povolá do boje další složky imunity.

Casanova a jeho tým se tímto jevem zabývali i v minulosti – podařilo se jim odhalit genetické mutace, které zabraňují produkci a funkci interferonů. Lidé s těmito mutacemi jsou zranitelnější některými patogeny; patří mezi ně i ty, které způsobují chřipku. Pokud by se podobné mutace podařilo odhalit rovněž u lidí s covidem-19, mohlo by to pomoci včas vytipovat pacienty, jimž nemoc hrozí více – a současně hledat nové inovativní způsoby léčby.

Už v březnu se povedlo do projektu zapojit přes pět stovek nakažených z různých zemí světa, v srpnu jich bylo 1500 a v současné době už jich Casanovův tým studuje přes tři tisíce. Hned od začátku vědci naráželi na případy škodlivých mutací, a to mladých i starších pacientů.

Ze 659 již prostudovaných lidí jich 23 mělo chyby v genech zapojených do produkce protivirových interferonů. Bez nich nebyli pacienti schopni virus porazit bez významné pomoci lékařů. A to vedlo vědce k myšlence: co když jiní nemocí s vážným průběhem covidu mají nedostatek interferonů, ale z odlišných důvodů. Například proto, že jejich těla tyto molekuly samy poškozují, nebo dokonce ničí.

Něco podobného se stává u některých autoimunních onemocnění, jako je například cukrovka typu jedna anebo revmatická artritida: u nich někteří nemocní vytvářejí protilátky, které útočí na tělo.

A přesně to vědci našli také u pacientů s covidem. Analýza 987 nemocných, kteří měli značně závažný průběh, tento problém našla u 101 z nich. „Tyto protilátky blokovaly aktivitu interferonů a u lidí s lehkým průběhem jsme je nenašli,“ potvrdili autoři studie.

Zranitelní muži

„Jde o bezprecedentní objev,“ uvedla spoluautorka Isabelle Meytsová z Belgie, která pomáhala se sháněním pacientů, odběrem vzorků i analýzou. Pozoruhodné také je, že drtivá většina s tímto poškozením byli muži; bylo jich 94 procent. Mohlo by to vysvětlovat, proč právě muži jsou oproti ženám novým koronavirem tak často poškozeni – pravděpodobnost závažného průběhu je u nich výrazně vyšší než u žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 30 mminutami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 2 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 7 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 8 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...