Na covidu-19 je podle vědců zvláštní, jak neobvykle působí na různé lidi. Proč někdy přivodí těžký stav s dlouhodobými následky i relativně zdravému člověku, zatímco u jiného má jen minimální projevy? Na tyto otázky se pokusily odpovědět dvě rozsáhlé studie, které zveřejnil odborný časopis Science. Podle nich některé těžké případy spočívají ve slabinách imunitního systému pacienta.
Vědci už tuší, proč má u někoho covid tak těžký průběh. Může za to mutace ohrožující více muže
Přibližně 3,5 procenta pacientů s těžkým průběhem covidu-19, které vědci zkoumali, mělo prokazatelně mutaci v genech, jež jsou zapojené do obrany proti virům. A nejméně 10 procent nemocných s těžkým průběhem si zase v těle vytváří autoprotilátky, které útočí na imunitní systém, a ne na samotný virus. Podle autora studií, profesora Jeana-Laurenta Casanovy, to může vysvětlovat řadu zatím špatně pochopitelných případů zdravých lidí, kteří po onemocnění covidem skončili na jednotkách intenzivní péče.
Podle něj to bylo překvapivě jasné: škodlivé protilátky se našly u 101 z 987 zkoumaných pacientů. „Tyto dvě práce nám poskytují první vysvětlení, proč covid-19 může být u některých tak vážný, ale většina napadených stejným virem je v pořádku,“ uvedl Casanova.
Tato práce má bezprostřední dopad jak na diagnostiku nemoci, tak i na její léčbu, věří Casanova. Pokud u někoho odhalí testy virus, měl by být rychle otestován také na autoprotilátky, myslí si vědec. A pokud budou i tyto testy pozitivní, pak by mělo okamžitě dojít k cílené léčbě. Je totiž možné, že odstranění těchto protilátek by mohlo pomoci zmírnit průběh nemoci.
Celosvětový výzkum trval půl roku
Tento výzkum začal na prvních pacientech už v únoru letošního roku, když se v USA objevily první případy covidu. Cíleně hledali skupinu mladých lidí, u nichž měla nemoc vážný průběh. Právě na tomto vzorku by totiž bylo nejlépe vidět, zda mají v imunitním systému nějaké neviditelné slabiny, jež by viru ulehčily nákazu.
Vědci prozkoumali genom pacientů s důrazem na sadu 13 genů zapojených do takzvané interferonové imunity proti chřipce. U zdravých lidí molekuly interferonů fungují jako bezpečnostní systém: vyhledávají invazivní viry a bakterie a když je odhalí, spustí poplach, který povolá do boje další složky imunity.
Casanova a jeho tým se tímto jevem zabývali i v minulosti – podařilo se jim odhalit genetické mutace, které zabraňují produkci a funkci interferonů. Lidé s těmito mutacemi jsou zranitelnější některými patogeny; patří mezi ně i ty, které způsobují chřipku. Pokud by se podobné mutace podařilo odhalit rovněž u lidí s covidem-19, mohlo by to pomoci včas vytipovat pacienty, jimž nemoc hrozí více – a současně hledat nové inovativní způsoby léčby.
Už v březnu se povedlo do projektu zapojit přes pět stovek nakažených z různých zemí světa, v srpnu jich bylo 1500 a v současné době už jich Casanovův tým studuje přes tři tisíce. Hned od začátku vědci naráželi na případy škodlivých mutací, a to mladých i starších pacientů.
Ze 659 již prostudovaných lidí jich 23 mělo chyby v genech zapojených do produkce protivirových interferonů. Bez nich nebyli pacienti schopni virus porazit bez významné pomoci lékařů. A to vedlo vědce k myšlence: co když jiní nemocí s vážným průběhem covidu mají nedostatek interferonů, ale z odlišných důvodů. Například proto, že jejich těla tyto molekuly samy poškozují, nebo dokonce ničí.
Něco podobného se stává u některých autoimunních onemocnění, jako je například cukrovka typu jedna anebo revmatická artritida: u nich někteří nemocní vytvářejí protilátky, které útočí na tělo.
A přesně to vědci našli také u pacientů s covidem. Analýza 987 nemocných, kteří měli značně závažný průběh, tento problém našla u 101 z nich. „Tyto protilátky blokovaly aktivitu interferonů a u lidí s lehkým průběhem jsme je nenašli,“ potvrdili autoři studie.
Zranitelní muži
„Jde o bezprecedentní objev,“ uvedla spoluautorka Isabelle Meytsová z Belgie, která pomáhala se sháněním pacientů, odběrem vzorků i analýzou. Pozoruhodné také je, že drtivá většina s tímto poškozením byli muži; bylo jich 94 procent. Mohlo by to vysvětlovat, proč právě muži jsou oproti ženám novým koronavirem tak často poškozeni – pravděpodobnost závažného průběhu je u nich výrazně vyšší než u žen.