Vědci se přiblížili vytvoření blesku v mracích. Ostřelují oblaka laserem

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Na vrcholku hory South Baldy Peak v Novém Mexiku vyrostlo loni komplikované technické zařízení. Jeho cílem bylo pálit výkonným laserovým „dělem“ do oblaků a vytvořit v nich vlákna plazmatu.

Vědcům se to opravdu podařilo: mezi dvěma bouřkami tento jev vytvořili, plazma opravdu vzniklo. A fungovalo jako vodič – podobně jako slavný drak Benjamina Franklina. V oblacích došlo k elektrickým výbojům, na zem ale blesk nesjel, protože vlákna existovala jen příliš krátkou dobu.

„Byl to důležitý první krok k tomu, abychom dokázali pomocí laserů vyvolat blesky,“ popsal úspěch hlavní autor tohoto výzkumu Jérôme Kasparian z univerzity v Lyonu. „Bylo to úplně poprvé, co někdo vyvolal stav, ze kterého vznikají blesky. Dalším krokem bude právě pokus o vytvoření pravého blesku.“ To by se podle něj mohlo stát relativně brzy, hned poté, co vědci upraví a vylepší laser.

Tato úprava by neměla být nijak složitá, v podstatě spočívá jen v přeprogramování několika sekvencí, aby vystřelované paprsky měly požadované vlastnosti a mohly zažehnout blesk. Aby se to mohlo stát, musí vlákna vydržet delší dobu než nyní.

Blesky mohou i pomáhat

Proč to vlastně vědci dělají? Blesky jsou stále ještě značně nepochopený fenomén, na jejich vznik má vliv obrovské množství faktorů. A mají také značný ničivý potenciál, proto se vyplatí pochopit, za jakých okolností vznikají a jak „přežívají“. Pokud by se vědci naučili blesky spustit uměle v oblacích, mohlo by to prospět jak základnímu výzkumu, tak aplikované vědě. To znamená, že by se toho dalo využít například pro výzkum ochrany před blesky.

Pulzní lasery s vysokou energií jsou pro spouštění blesků velmi účinným nástrojem. Mohou vytvářet výše popsaná plazmová vlákna, což jsou vlastně ionizované kanály molekul, které ve vzduchu fungují jako vodiče.

Pro fyziky je tato myšlenka docela jednoduchá, první návrhy na vyvolání umělých blesků se objevily už před více než třiceti roky. Ale až doposud k tomu vědcům chyběly dostatečně přesné a výkonné nástroje. Současná generace laserů už ale tyto vlastnosti má.

Na tomto mezinárodním projektu s názvem Teramobile se podílí vědci z celého světa, financují ho německé a francouzské vědecké instituce. Využívají speciálního laseru, který má sice dostatečně vysoký výkon, ale přitom je mobilní a dá se převážet v nákladním autě. Horu South Baldy Peak si vybrali proto, že se nachází dostatečně vysoko a současně je blízko observatoř, která umí měřit vlastnosti mraků a bouřek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 16 mminutami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 23 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...