Vědci se přiblížili vytvoření blesku v mracích. Ostřelují oblaka laserem

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Na vrcholku hory South Baldy Peak v Novém Mexiku vyrostlo loni komplikované technické zařízení. Jeho cílem bylo pálit výkonným laserovým „dělem“ do oblaků a vytvořit v nich vlákna plazmatu.

Vědcům se to opravdu podařilo: mezi dvěma bouřkami tento jev vytvořili, plazma opravdu vzniklo. A fungovalo jako vodič – podobně jako slavný drak Benjamina Franklina. V oblacích došlo k elektrickým výbojům, na zem ale blesk nesjel, protože vlákna existovala jen příliš krátkou dobu.

„Byl to důležitý první krok k tomu, abychom dokázali pomocí laserů vyvolat blesky,“ popsal úspěch hlavní autor tohoto výzkumu Jérôme Kasparian z univerzity v Lyonu. „Bylo to úplně poprvé, co někdo vyvolal stav, ze kterého vznikají blesky. Dalším krokem bude právě pokus o vytvoření pravého blesku.“ To by se podle něj mohlo stát relativně brzy, hned poté, co vědci upraví a vylepší laser.

Tato úprava by neměla být nijak složitá, v podstatě spočívá jen v přeprogramování několika sekvencí, aby vystřelované paprsky měly požadované vlastnosti a mohly zažehnout blesk. Aby se to mohlo stát, musí vlákna vydržet delší dobu než nyní.

Blesky mohou i pomáhat

Proč to vlastně vědci dělají? Blesky jsou stále ještě značně nepochopený fenomén, na jejich vznik má vliv obrovské množství faktorů. A mají také značný ničivý potenciál, proto se vyplatí pochopit, za jakých okolností vznikají a jak „přežívají“. Pokud by se vědci naučili blesky spustit uměle v oblacích, mohlo by to prospět jak základnímu výzkumu, tak aplikované vědě. To znamená, že by se toho dalo využít například pro výzkum ochrany před blesky.

Pulzní lasery s vysokou energií jsou pro spouštění blesků velmi účinným nástrojem. Mohou vytvářet výše popsaná plazmová vlákna, což jsou vlastně ionizované kanály molekul, které ve vzduchu fungují jako vodiče.

Pro fyziky je tato myšlenka docela jednoduchá, první návrhy na vyvolání umělých blesků se objevily už před více než třiceti roky. Ale až doposud k tomu vědcům chyběly dostatečně přesné a výkonné nástroje. Současná generace laserů už ale tyto vlastnosti má.

Na tomto mezinárodním projektu s názvem Teramobile se podílí vědci z celého světa, financují ho německé a francouzské vědecké instituce. Využívají speciálního laseru, který má sice dostatečně vysoký výkon, ale přitom je mobilní a dá se převážet v nákladním autě. Horu South Baldy Peak si vybrali proto, že se nachází dostatečně vysoko a současně je blízko observatoř, která umí měřit vlastnosti mraků a bouřek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 18 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...