Vědci se přiblížili vytvoření blesku v mracích. Ostřelují oblaka laserem

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Na vrcholku hory South Baldy Peak v Novém Mexiku vyrostlo loni komplikované technické zařízení. Jeho cílem bylo pálit výkonným laserovým „dělem“ do oblaků a vytvořit v nich vlákna plazmatu.

Vědcům se to opravdu podařilo: mezi dvěma bouřkami tento jev vytvořili, plazma opravdu vzniklo. A fungovalo jako vodič – podobně jako slavný drak Benjamina Franklina. V oblacích došlo k elektrickým výbojům, na zem ale blesk nesjel, protože vlákna existovala jen příliš krátkou dobu.

„Byl to důležitý první krok k tomu, abychom dokázali pomocí laserů vyvolat blesky,“ popsal úspěch hlavní autor tohoto výzkumu Jérôme Kasparian z univerzity v Lyonu. „Bylo to úplně poprvé, co někdo vyvolal stav, ze kterého vznikají blesky. Dalším krokem bude právě pokus o vytvoření pravého blesku.“ To by se podle něj mohlo stát relativně brzy, hned poté, co vědci upraví a vylepší laser.

Tato úprava by neměla být nijak složitá, v podstatě spočívá jen v přeprogramování několika sekvencí, aby vystřelované paprsky měly požadované vlastnosti a mohly zažehnout blesk. Aby se to mohlo stát, musí vlákna vydržet delší dobu než nyní.

Blesky mohou i pomáhat

Proč to vlastně vědci dělají? Blesky jsou stále ještě značně nepochopený fenomén, na jejich vznik má vliv obrovské množství faktorů. A mají také značný ničivý potenciál, proto se vyplatí pochopit, za jakých okolností vznikají a jak „přežívají“. Pokud by se vědci naučili blesky spustit uměle v oblacích, mohlo by to prospět jak základnímu výzkumu, tak aplikované vědě. To znamená, že by se toho dalo využít například pro výzkum ochrany před blesky.

Pulzní lasery s vysokou energií jsou pro spouštění blesků velmi účinným nástrojem. Mohou vytvářet výše popsaná plazmová vlákna, což jsou vlastně ionizované kanály molekul, které ve vzduchu fungují jako vodiče.

Pro fyziky je tato myšlenka docela jednoduchá, první návrhy na vyvolání umělých blesků se objevily už před více než třiceti roky. Ale až doposud k tomu vědcům chyběly dostatečně přesné a výkonné nástroje. Současná generace laserů už ale tyto vlastnosti má.

Na tomto mezinárodním projektu s názvem Teramobile se podílí vědci z celého světa, financují ho německé a francouzské vědecké instituce. Využívají speciálního laseru, který má sice dostatečně vysoký výkon, ale přitom je mobilní a dá se převážet v nákladním autě. Horu South Baldy Peak si vybrali proto, že se nachází dostatečně vysoko a současně je blízko observatoř, která umí měřit vlastnosti mraků a bouřek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 13 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled