Vědci se přiblížili vytvoření blesku v mracích. Ostřelují oblaka laserem

Tým evropských vědců úmyslně spustil elektrickou aktivitu v bouřkových mracích. Využil k tomu silné laserové pulsy. Doposud se nic podobného nikomu nepodařilo.

Na vrcholku hory South Baldy Peak v Novém Mexiku vyrostlo loni komplikované technické zařízení. Jeho cílem bylo pálit výkonným laserovým „dělem“ do oblaků a vytvořit v nich vlákna plazmatu.

Vědcům se to opravdu podařilo: mezi dvěma bouřkami tento jev vytvořili, plazma opravdu vzniklo. A fungovalo jako vodič – podobně jako slavný drak Benjamina Franklina. V oblacích došlo k elektrickým výbojům, na zem ale blesk nesjel, protože vlákna existovala jen příliš krátkou dobu.

„Byl to důležitý první krok k tomu, abychom dokázali pomocí laserů vyvolat blesky,“ popsal úspěch hlavní autor tohoto výzkumu Jérôme Kasparian z univerzity v Lyonu. „Bylo to úplně poprvé, co někdo vyvolal stav, ze kterého vznikají blesky. Dalším krokem bude právě pokus o vytvoření pravého blesku.“ To by se podle něj mohlo stát relativně brzy, hned poté, co vědci upraví a vylepší laser.

Tato úprava by neměla být nijak složitá, v podstatě spočívá jen v přeprogramování několika sekvencí, aby vystřelované paprsky měly požadované vlastnosti a mohly zažehnout blesk. Aby se to mohlo stát, musí vlákna vydržet delší dobu než nyní.

Blesky mohou i pomáhat

Proč to vlastně vědci dělají? Blesky jsou stále ještě značně nepochopený fenomén, na jejich vznik má vliv obrovské množství faktorů. A mají také značný ničivý potenciál, proto se vyplatí pochopit, za jakých okolností vznikají a jak „přežívají“. Pokud by se vědci naučili blesky spustit uměle v oblacích, mohlo by to prospět jak základnímu výzkumu, tak aplikované vědě. To znamená, že by se toho dalo využít například pro výzkum ochrany před blesky.

Pulzní lasery s vysokou energií jsou pro spouštění blesků velmi účinným nástrojem. Mohou vytvářet výše popsaná plazmová vlákna, což jsou vlastně ionizované kanály molekul, které ve vzduchu fungují jako vodiče.

Pro fyziky je tato myšlenka docela jednoduchá, první návrhy na vyvolání umělých blesků se objevily už před více než třiceti roky. Ale až doposud k tomu vědcům chyběly dostatečně přesné a výkonné nástroje. Současná generace laserů už ale tyto vlastnosti má.

Na tomto mezinárodním projektu s názvem Teramobile se podílí vědci z celého světa, financují ho německé a francouzské vědecké instituce. Využívají speciálního laseru, který má sice dostatečně vysoký výkon, ale přitom je mobilní a dá se převážet v nákladním autě. Horu South Baldy Peak si vybrali proto, že se nachází dostatečně vysoko a současně je blízko observatoř, která umí měřit vlastnosti mraků a bouřek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 7 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 8 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 11 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 12 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.