Vědci připravili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu, výzkumu se účastnili i Češi

2 minuty
Události: Protilátky na encefalitidu
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, připravil účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Fungují jako okamžitá prevence i jako lék. Protilátky získali lékaři od lidí, kteří encefalitidu prodělali a měli největší imunitní odezvu. Uvedla to mluvčí českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.

Projektu, který trval tři roky, se účastnil loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles Rice. Studii zahájili vědci s lékaři sledováním 140 pacientů z jižních Čech, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu a měli nejkvalitnější protilátky. Vzorky jejich krve následně putovaly na Rockefellerovu univerzitu do USA, kde virologové protilátky podrobili detailním analýzám.

„Na této fázi výzkumu se podílel i Rice. Pro testování připravil takzvané pseudoviry, což jsou virové částice, které mají stejné strukturní vlastnosti jako viry klíšťové encefalitidy, ale nejsou infekční,“ řekl vedoucí českého virologického týmu Daniel Růžek.

Dalším účastníkem projektu byla českobudějovická nemocnice. Z jejího infekčního oddělení vybrali američtí vědci šest pacientů s největší imunitní odezvou, jejichž protilátky nejúčinněji zabíraly na virus klíšťové encefalitidy.

„Tyto pacienty jsme dobře znali, byli v naší péči v akutní fázi klíšťovky a i po propuštění z nemocnice jsme je sledovali v poradně našeho oddělení. Je zajímavé, že to nebyli pacienti s nejtěžším průběhem klíšťovky, přesto, jak někteří sami prohlásili, nechtěli by to prožít znovu a ani by to nepřáli nikomu jinému. Když jsme jim vysvětlili smysl studie, byli velice ochotní a nápomocní, každý věnoval půl litru krve. Právě díky jejich přispění může v budoucnu vzniknout preparát, který pomůže dalším nemocným,“ řekl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle.

Nebezpečné onemocnění

Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, doposud není známa. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují zvýšené teploty, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost.

Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

Právě skončený projekt však připravil podklady k případné výrobě léků, které mohou sloužit jako prevence nebo mírnit průběh nemoci. Léky by vznikaly umělou výrobou protilátek získaných z krve zkoumaných pacientů. Průzkum zatím vědci provedli na myších. „Výzkumníci nyní hledají investory a partnery z farmaceutického průmyslu, kteří by zafinancovali a provedli klinické testy i u lidí,“ řekla Procházková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 11 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 14 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 16 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...