Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské placentě, obávají se důsledků

Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.

Skupina italských gynekologů a porodníků zkoumala vzorky placenty šesti zdravých těhotných žen, kterým se narodily zdravé děti. U čtyř z nich se našla nejméně desítka částeček mikroplastů, ale celkové množství bude zřejmě mnohokrát vyšší, protože analýzou prošla jen zhruba čtyři procenta placenty.

„Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie, kterou otiskl odborný magazín Environment International.

Objevené částečky plastů měly rozměry kolem deseti mikronů (0,01 milimetru), což znamená, že byly natolik malé, že se mohly dostat do krevního oběhu. Zda se mikroplasty dostaly i do těla nenarozených dětí, není jasné.

Všudypřítomné plasty

Znečištění mikroplasty už zasáhlo v podstatě celou planetu. Plasty se našly v Antarktidě i na Mount Everestu, lidé je ve velkém konzumují spolu s jídlem či vodou a také je vdechují. Jejich účinky na zdraví zatím nejsou prozkoumané, podle vědců je ale třeba je pečlivě sledovat, zejména u dětí.

Nedávno vědci zjisitili, že i novorozenci krmení z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 33 mminutami

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 59 mminutami

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
před 4 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 20 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 23 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
včera v 11:03

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
včera v 10:34

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00
Načítání...