Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské placentě, obávají se důsledků

Vědci poprvé objevili mikroplasty v placentě a obávají se, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí, které se s nimi musejí potýkat už před narozením. „Je to, jako by se vám narodilo dítě-kyborg: už není složené jen z lidských buněk, ale ze směsice biologického a anorganického materiálu. Matky byly v šoku,“ citoval list The Guardian šéfa výzkumného týmu Antonia Ragusu.

Skupina italských gynekologů a porodníků zkoumala vzorky placenty šesti zdravých těhotných žen, kterým se narodily zdravé děti. U čtyř z nich se našla nejméně desítka částeček mikroplastů, ale celkové množství bude zřejmě mnohokrát vyšší, protože analýzou prošla jen zhruba čtyři procenta placenty.

„Vzhledem k nenahraditelné roli placenty během vývoje plodu a její funkci rozhraní s vnějším prostředím je přítomnost potenciálně škodlivých mikroplastů předmětem velkého znepokojení. Je třeba provést další výzkum, abychom zjistili, zda přítomnost mikroplastů může vzbudit imunitní reakce nebo vést k uvolnění toxických látek, které by způsobily poškození,“ stojí v závěrech studie, kterou otiskl odborný magazín Environment International.

Objevené částečky plastů měly rozměry kolem deseti mikronů (0,01 milimetru), což znamená, že byly natolik malé, že se mohly dostat do krevního oběhu. Zda se mikroplasty dostaly i do těla nenarozených dětí, není jasné.

Všudypřítomné plasty

Znečištění mikroplasty už zasáhlo v podstatě celou planetu. Plasty se našly v Antarktidě i na Mount Everestu, lidé je ve velkém konzumují spolu s jídlem či vodou a také je vdechují. Jejich účinky na zdraví zatím nejsou prozkoumané, podle vědců je ale třeba je pečlivě sledovat, zejména u dětí.

Nedávno vědci zjisitili, že i novorozenci krmení z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 2 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 4 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 7 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 9 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...