Z údajů rozsáhlé nové studie vyplývá, že kuřáci jsou s covidem-19 hospitalizováni o šedesát až osmdesát procent častěji než nekuřáci, také na toto onemocnění častěji umírají.
Ohledně vztahu kouření a covidu panuje od začátku pandemie spousta nejasností. Lékaři sice varovali před tím, že kuřáci by měli být obecně respiračními onemocněními více zranitelní, současně se ale objevovaly náznaky, že by je mohl cigaretový kouř do jisté míry chránit před pronikáním viru do těla.
Později se ale ukázalo, že právě práce, která tohle tvrdila, je špatná – její autoři při publikování neuvedli, že mají finanční vazby na tabákový průmysl. Jenže i další výzkumy, které se zabývaly otázkou, jestli kouření souvisí s větší pravděpodobností závažnějšího průběhu covidu, přinášely rozporuplné výsledky.
Jedním z problémů je, že většina těchto studií byla jen „observačních“ – tedy lékaři jen sledovali nějaké skupiny lidí a snažili se spočítat, jaké jejich vlastnosti se projevují na průběhu covidu negativně nebo pozitivně. Ukázalo se ale, že je prakticky nemožné určit, jestli je právě kouření příčinou zvýšeného rizika, nebo zda je na vině něco jiného – například fakt, že kuřáci častěji pocházejí z nižšího socioekonomického prostředí.
Nová studie se to pokusila rozřešit pomocí analýzy masivního množství dat, která jsou navíc skvěle označena a tříděna. Výzkum vedl Ashley Clift z Oxfordské univerzity. Jeho tým vycházel ze zdravotních záznamů praktických lékařů, výsledků testů na covid-19, údajů o hospitalizacích a z úmrtních listů, aby zjistil souvislosti mezi kouřením a závažností covidu v období od ledna do srpna 2020 u 421 469 účastníků studie UK Biobank – u všech z nich byla předtím provedena také genetická analýza.
Co prozradila data
Ve srovnání s těmi, kteří nikdy nekouřili, měli současní kuřáci o osmdesát procent vyšší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni, a také výrazně vyšší pravděpodobnost, že v případě nákazy covidem zemřou.
Clift a jeho tým použili ke zkoumání techniku, které se říká mendelovská randomizace - je pojmenována po slavném brněnském genetikovi. Využívá genetické varianty jako zástupné znaky pro určitý rizikový faktor – v tomto případě genetické varianty, které přispívají k tomu, jestli někdo častěji kouří nebo kouří intenzivně. To pak slouží jako cesta k dalším důkazům o tom, že se jedná opravdu o příčinnou souvislost, ne jenom o náhodu.
„Tato studie přispívá k naší jistotě, že kouření tabákových výrobků nechrání před covidem; mendelovské randomizační analýzy jsou totiž méně náchylné ke zmatení než starší observační studie,“ uvedli vědci v odborném žurnálu Thorax.
Analýza pomocí mendelovské randomizace současně potvrdila souvislost mezi kouřením a horšími výsledky léčby covidu-19. Zjistila, že genetická predispozice ke kouření je spojena s o pětačtyřicet procent vyšším rizikem infekce a o šedesát procent vyšším rizikem hospitalizace.
Tým zjistil, že genetická predispozice k silnému kouření byla spojena s více než dvojnásobným zvýšením rizika infekce, pětinásobným zvýšením rizika hospitalizace a desetinásobným zvýšením rizika úmrtí na tento virus.
Clift dodává: „Vypadá to, že podobně jako kouření ovlivňuje riziko srdečních onemocnění, různých druhů rakoviny a mnoha dalších onemocnění, je tomu tak i v případě viru, který způsobuje covid. Takže právě teď je možná ta nejlepší doba, abyste přestali kouřit a skončilli s cigaretami.“
