Vědci: Očkování proti covidu-19 zabránilo téměř dvaceti milionům úmrtí

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř dvaceti milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Odborníci vycházeli z epidemických dat po 8. prosinci 2020, kdy byla aplikována vůbec první dávka proticovidové vakcíny. Jejich závěry vyplývají ze srovnání, jak by se počet úmrtí vyvíjel v případě, že by pandemie postupovala dál bez brzdy v podobě očkování. Podle nich by v případě neexistence vakcín za daný rok po nákaze covidem-19 zemřelo odhadem 31,4 milionu lidí.

Díky vakcínám se 19,8 milionu úmrtí podařilo zabránit, přičemž větší pozitivní efekt pocítili obyvatelé rozvinutých západních zemí. Vzhledem k nerovnému rozdělení vakcín se v bohatších zemích podařilo zabránit 12,2 milionu úmrtí.

Svět nesplnil cíl WHO

Vědci zároveň upozornili, že výsledek očkovací kampaně mohl být ještě mnohem lepší, pokud by se podařilo splnit cíl stanovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) naočkovat do konce roku 2021 čtyřicet procent světové populace. 

„Naše výsledky ukazují, že se podařilo zachránit miliony životů díky tomu, že vakcíny byly dostupné všem bez ohledu na jejich ekonomický status. Dalo se ale udělat ještě více,“ řekl šéf výzkumného týmu Oliver Watson z londýnské univerzity Imperial College. 

Dodal, že ačkoli je i nadále životně důležité poskytovat vakcíny po celém světě, zejména vysoce rizikovým osobám. V mnoha částech světa s nízkým pokrytím vakcínami ale podle něj existuje vysoká úroveň imunity v důsledku předchozí infekce – příležitost k záchraně životů se tak zúžila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...