Proti vzestupu hladin oceánů bojovali již lidé v neolitu – tedy v mladší době kamenné. Vyplývá to ze zjištění týmu izraelských a australských vědců, kteří na izraelském pobřeží Středozemního moře objevili 7000 let staré pozůstatky kamenné hráze, která měla ochránit město před stoupající vodou. Informoval o tom deník The Jerusalem Post s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Plos One. Podle výzkumníků jde o nejstarší dosud známou protipovodňovou hráz v lidských dějinách.
Obyvatelé někdejší vesnice Tel Hreiz ležící nedaleko dnešního města Haifa zápasili se vzestupem hladiny moře po konci poslední doby ledové, kdy ve velkém tály ledovce. Jejich snažení bylo neúspěšné, prehistorická obec byla nakonec zatopena.
Neolit, nebo také mladší doba kamenná, označuje v oblasti Předního Východu období zhruba 8000 až 5000 let př. n. l., ve kterém se lidé začali zabývat zemědělstvím a začali budovat i trvalá osídlení.
Osada o přibližně 150 lidech byla podle archeologů původně postavena ve výšce tři metry nad hladinou, obývána byla po dobu asi 200 let. Podle jednoho ze spoluautorů studie Ehuda Galiliho z Haifské univerzity v neolitu stoupala hladina Středozemního moře každoročně až o sedm milimetrů. Za sto let to tedy bylo celých sedmdesát centimetrů. Některé vykopávky v Tel Hreizu se našly v hloubce až čtyři metry pod hladinou, přičemž nejvzdálenější byly sto metrů od pobřeží.
„Zimní bouře působily čím dál větší škody. Obyvatelé Tel Hreizu však byli natolik houževnatí, aby se sešli, vyhodnotili situaci a vytvořili plán řešení situace, který také zrealizovali,“ uvedl Galili s tím, že protipovodňová bariéra byla sto metrů dlouhá a postavená z balvanů o váze až jedné tuny. „Zeď několik let fungovala, tak deset až třicet, ale nakonec to nestačilo a Tel Hreiz byl opuštěn a zaplaven,“ dodal.
Žádné podobné stavby v dalších zatopených vesnicích v oblasti nejsou podle autorů studie známy. Z Tel Hreizu to proto činí jedinečnou ukázku lidského snažení čelit vzestupu mořské hladiny už v neolitu.
Minulost varuje současnost
Vědci prováděli archeologický výzkum na mořském dně u pobřeží Izraele téměř padesát let, skončili v roce 2017. Ve studii představující výsledky své práce uvedli, že osud Tel Hreizu může být varováním pro dnešní generace. Poloha a situace tehdejší vesnice je podle nich typově podobná s moderní Jakartou v Indonésii, kde dnes žije více než deset milionů obyvatel.
„Současný vzestup hladiny moří již způsobil erozi pobřežních nížin po celém světě. Vzhledem k velikosti pobřežní populace a sídel se rozsah předpokládaného nuceného stěhování lidí značně liší od toho, který zažívali lidé v neolitu,“ upozornil jeden ze spoluautorů studie, australský vědec Jonathan Benjamin.
