Války o vodu se zřejmě blíží. Vědci vytvořili mapu míst, kde hrozí největší riziko

Pokud se bude svět i nadále oteplovat podobným tempem, jako předvídá OSN, hrozí světu sucho. A to výrazně zvýší pravděpodobnost nejrůznějších konfliktů o vodu, tvrdí nová studie. Podařilo se jí identifikovat pět míst na Zemi, kde bude tato hrozba největší.

Na začátku října popsala zpráva OSN rizika, která hrozí světu, pokud se bude klima planety i nadále oteplovat. Podle ní má lidstvo přibližně desetiletí na to, aby tento trend zastavilo nebo zpomalilo. I podle této zprávy ale není příliš pravděpodobné, že by se to podařilo. Jedním z projevů globální změny klimatu bude narušení cyklu srážek.

Koloběh vody sice v budoucnosti nezanikne, bude ale méně spolehlivý než doposud: na místech, kde se voda vypaří, už nedopadne. Důsledkem bude nedostatek vody na mnoha místech planety, zatímco jiné oblasti zaplaví přívalové deště. Tam, kde bude voda chybět, vzroste riziko konfliktů – dělo se to tak během celého vývoje lidstva; voda je nenahraditelný zdroj, bez kterého se člověk neobejde.

Riziková místa ohrožená nedostatkem vody
Zdroj: ScienceDirect

Vědci teď popsali, že konflikty s největší pravděpodobností vypuknou v místech, kde leží zásoby vody na hranicích, případně kde přímo hranici tvoří voda. Může se jednat o řeky, jezera nebo umělé nádrže, které se nacházejí v oblastech s hustým zalidněním, klimatickými problémy a třenicemi mezi státy.

Dokázali také identifikovat pět oblastí, které představují největší riziko. Pro obyvatele našich krajů je dobrou zprávou, že ani jedna neleží v Evropě, horší zprávou je, že dvě se nacházají nedaleko. Jde o oblasti řek Nilu, Gangy-Brahmaputry, Indu, Eufratu-Tigridu a Colorada.

Práci vedl italský expert na vyhodnocování environmentálních problémů Fabio Farinosi. Podle analýzy se pravděpodobnost přeshraničních konfliktů kvůli růstu populace a stoupajícím teplotám zvýší v příštích padesáti až sto letech o 75 až 95 procent. „Optimističtější“ scénář počítá se slabším oteplováním, pesimistická čísla vycházejí z extrémního klimatického scénáře OSN.

Podle Farinosiho to ale neznamená, že k těmto konfliktům musí nutně dojít – jen to, že k tomuto řešení spory povedou. Samozřejmě je také možné, že se je podaří vládám vyřešit diplomaticky. V minulosti ale podobné scénáře k válečným konfliktům vedly.

Detailní rozbor některých oblastí ohrožených nedostatkem vody
Zdroj: ScienceDirect

Tato studie vyšla v odborném časopise Global Enviromental Change, která je dílem evropských vědců. Podle ní by zrychlující se dopad klimatických změn společně s populačními trendy mohl vést ke vzniku nestability a společenského neklidu v oblastech, kde je vody nedostatek, respektive, kde se tyto zdroje nacházejí na hranici.

Vědci doufají, že touto studií rozpoutají diskuzi mezi nejrůznějšími stranami možných konfliktů ještě před tím, než k nim dojde – a tím by se jim mohlo předcházet.

Použili pokročilý algoritmus založený na strojovém učení (zjednodušeně umělou inteligenci). Tento program dostal za úkol prostudovat maximální množství konfliktů o vodu, k nimž docházelo v minulosti – a bylo jich víc než dost. Algoritmus zvažoval při předvídání budoucnosti značné množství faktorů. Od přístupu k pitné vodě, klimatický stres (bral v úvahu dva možné scénáře oteplování – jeden průměrný, druhý extrémní), populační trendy, využívání vody v různých částech světa a také další společensko-ekonomické faktory.  

Čtyři scénáře rizika boje o vodu
Zdroj: ScienceDirect

Dá se válkám předejít?

„Záleží na tom, jak dobře připravené budou státy na tyto situace a také na tom, jak na řešení budou spolupracovat,“ komentoval Farosini pravděpodobnost vypuknutí konfliktů. „A právě to je oblast, ve které může náš výzkum pomoci – tím, že zvýší povědomí o rizicích, takže bude dost času přicházet s řešeními. Právě k tomu má sloužit index, který řadí různá místa na Zemi podle toho, jaké riziko zde nejvíc hrozí z hlediska hydro-politických konfliktů.“

Vědci popsali na základě historických údajů, že státy jsou schopné nejlépe spolupracovat při řešení nedostatku vody, pokud je jeho míra průměrná. Při malém nedostatku vody ho zkrátka nepokládají za tak kritický, aby ho vůbec nadnárodně řešily. Naopak při silném nedostatku vody už se starají jen o vlastní občany a spolupráce s konkurenty téměř nepřipadá v úvahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 1 hhodinou

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 3 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 5 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 21 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...