Války o vodu se zřejmě blíží. Vědci vytvořili mapu míst, kde hrozí největší riziko

Pokud se bude svět i nadále oteplovat podobným tempem, jako předvídá OSN, hrozí světu sucho. A to výrazně zvýší pravděpodobnost nejrůznějších konfliktů o vodu, tvrdí nová studie. Podařilo se jí identifikovat pět míst na Zemi, kde bude tato hrozba největší.

Na začátku října popsala zpráva OSN rizika, která hrozí světu, pokud se bude klima planety i nadále oteplovat. Podle ní má lidstvo přibližně desetiletí na to, aby tento trend zastavilo nebo zpomalilo. I podle této zprávy ale není příliš pravděpodobné, že by se to podařilo. Jedním z projevů globální změny klimatu bude narušení cyklu srážek.

Koloběh vody sice v budoucnosti nezanikne, bude ale méně spolehlivý než doposud: na místech, kde se voda vypaří, už nedopadne. Důsledkem bude nedostatek vody na mnoha místech planety, zatímco jiné oblasti zaplaví přívalové deště. Tam, kde bude voda chybět, vzroste riziko konfliktů – dělo se to tak během celého vývoje lidstva; voda je nenahraditelný zdroj, bez kterého se člověk neobejde.

Riziková místa ohrožená nedostatkem vody
Zdroj: ScienceDirect

Vědci teď popsali, že konflikty s největší pravděpodobností vypuknou v místech, kde leží zásoby vody na hranicích, případně kde přímo hranici tvoří voda. Může se jednat o řeky, jezera nebo umělé nádrže, které se nacházejí v oblastech s hustým zalidněním, klimatickými problémy a třenicemi mezi státy.

Dokázali také identifikovat pět oblastí, které představují největší riziko. Pro obyvatele našich krajů je dobrou zprávou, že ani jedna neleží v Evropě, horší zprávou je, že dvě se nacházají nedaleko. Jde o oblasti řek Nilu, Gangy-Brahmaputry, Indu, Eufratu-Tigridu a Colorada.

Práci vedl italský expert na vyhodnocování environmentálních problémů Fabio Farinosi. Podle analýzy se pravděpodobnost přeshraničních konfliktů kvůli růstu populace a stoupajícím teplotám zvýší v příštích padesáti až sto letech o 75 až 95 procent. „Optimističtější“ scénář počítá se slabším oteplováním, pesimistická čísla vycházejí z extrémního klimatického scénáře OSN.

Podle Farinosiho to ale neznamená, že k těmto konfliktům musí nutně dojít – jen to, že k tomuto řešení spory povedou. Samozřejmě je také možné, že se je podaří vládám vyřešit diplomaticky. V minulosti ale podobné scénáře k válečným konfliktům vedly.

Detailní rozbor některých oblastí ohrožených nedostatkem vody
Zdroj: ScienceDirect

Tato studie vyšla v odborném časopise Global Enviromental Change, která je dílem evropských vědců. Podle ní by zrychlující se dopad klimatických změn společně s populačními trendy mohl vést ke vzniku nestability a společenského neklidu v oblastech, kde je vody nedostatek, respektive, kde se tyto zdroje nacházejí na hranici.

Vědci doufají, že touto studií rozpoutají diskuzi mezi nejrůznějšími stranami možných konfliktů ještě před tím, než k nim dojde – a tím by se jim mohlo předcházet.

Použili pokročilý algoritmus založený na strojovém učení (zjednodušeně umělou inteligenci). Tento program dostal za úkol prostudovat maximální množství konfliktů o vodu, k nimž docházelo v minulosti – a bylo jich víc než dost. Algoritmus zvažoval při předvídání budoucnosti značné množství faktorů. Od přístupu k pitné vodě, klimatický stres (bral v úvahu dva možné scénáře oteplování – jeden průměrný, druhý extrémní), populační trendy, využívání vody v různých částech světa a také další společensko-ekonomické faktory.  

Čtyři scénáře rizika boje o vodu
Zdroj: ScienceDirect

Dá se válkám předejít?

„Záleží na tom, jak dobře připravené budou státy na tyto situace a také na tom, jak na řešení budou spolupracovat,“ komentoval Farosini pravděpodobnost vypuknutí konfliktů. „A právě to je oblast, ve které může náš výzkum pomoci – tím, že zvýší povědomí o rizicích, takže bude dost času přicházet s řešeními. Právě k tomu má sloužit index, který řadí různá místa na Zemi podle toho, jaké riziko zde nejvíc hrozí z hlediska hydro-politických konfliktů.“

Vědci popsali na základě historických údajů, že státy jsou schopné nejlépe spolupracovat při řešení nedostatku vody, pokud je jeho míra průměrná. Při malém nedostatku vody ho zkrátka nepokládají za tak kritický, aby ho vůbec nadnárodně řešily. Naopak při silném nedostatku vody už se starají jen o vlastní občany a spolupráce s konkurenty téměř nepřipadá v úvahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 5 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 17 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...