Vakcíny snižují riziko dlouhého covidu téměř dvojnásobně. Vědci to zjistili ze vzorku 1,2 milionu lidí

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní. U plně naočkovaných jedinců je tedy výrazně menší šance, že prodělají takzvaný dlouhý covid, než u neočkovaných. Vyplývá to ze studie vědců z Královské univerzity v Londýně.

Většina lidí, která prodělá covid-19, se z nemoci zotaví během čtyř týdnů. Někteří ale pociťují příznaky ještě týdny nebo měsíce od potvrzení infekce.

Podle evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) se se zdravotními problémy ještě po dvanácti týdnech po nemoci potýká zhruba každý desátý pacient nakažený koronavirem. Autoři studie publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases hovoří o dlouhém covidu v případech, kdy lidé pociťují příznaky ještě po 28 dnech od infekce nebo déle.

Tito vědci analyzovali data z britské aplikace Covid Symptom Study, do které lidé zaznamenávají údaje o dokončené vakcinaci, testech na koronavirus a své symptomy v případě nákazy.

Aplikace sledovala mezi prosincem 2020 a letošním červencem zdravotní stav více než 1,2 milionu lidí, kteří dostali alespoň jednu dávku proticovidové vakcíny. Celkem 971 504 uživatelů aplikace uvedlo, že mají dokončené očkování proti koronaviru. V Británii, která má 67 milionů obyvatel, je plně naočkovaných 78,9 procenta lidí.

Mezi uživateli s dokončeným očkováním se potvrdilo 2370 případů infekce. Jen 31 z 592 lidí, kteří do aplikace zaznamenávali své příznaky ještě 28 dní po potvrzení infekce nebo déle, mělo dlouhý covid. Mezi 1,2 milionu uživatelů, kteří obdrželi jen první dávku očkování, se potvrdilo 6030 případů covidu-19.

Data z reálného světa

„Zjistili jsme, že šance na výskyt příznaků 28 dní od potvrzení infekce nebo déle je u lidí s dokončeným očkováním přibližně poloviční. Tento výsledek naznačuje, že riziko dlouhého covidu se snižuje u jedinců, kteří dostali obě dávky očkování, když vezmeme v potaz celkově nižší riziko nákazy u plně naočkovaných,“ uvádí studie.

Její autoři rovněž zjistili, že největší riziko infekce po dokončeném očkování je u starších, zdravotně oslabených lidí, kteří žijí ve znevýhodněných oblastech.

„Pokud jde o dlouhý covid, náš výzkum dospěl k závěru, že dokončené očkování výrazně snižuje riziko infekce. A pokud k ní dojde, snižuje riziko rozvoje dlouhodobých příznaků,“ řekla serveru BBC News jedna z autorek studie Claire Stevesová. V případě třetí posilující dávky by podle ní měli být upřednostněni starší a rizikoví pacienti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 5 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 23 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...