Vakcíny snižují riziko dlouhého covidu téměř dvojnásobně. Vědci to zjistili ze vzorku 1,2 milionu lidí

Dokončené očkování proti covidu-19 snižuje téměř o polovinu riziko onemocnění, které by trvalo déle než 28 dní. U plně naočkovaných jedinců je tedy výrazně menší šance, že prodělají takzvaný dlouhý covid, než u neočkovaných. Vyplývá to ze studie vědců z Královské univerzity v Londýně.

Většina lidí, která prodělá covid-19, se z nemoci zotaví během čtyř týdnů. Někteří ale pociťují příznaky ještě týdny nebo měsíce od potvrzení infekce.

Podle evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) se se zdravotními problémy ještě po dvanácti týdnech po nemoci potýká zhruba každý desátý pacient nakažený koronavirem. Autoři studie publikované v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases hovoří o dlouhém covidu v případech, kdy lidé pociťují příznaky ještě po 28 dnech od infekce nebo déle.

Tito vědci analyzovali data z britské aplikace Covid Symptom Study, do které lidé zaznamenávají údaje o dokončené vakcinaci, testech na koronavirus a své symptomy v případě nákazy.

Aplikace sledovala mezi prosincem 2020 a letošním červencem zdravotní stav více než 1,2 milionu lidí, kteří dostali alespoň jednu dávku proticovidové vakcíny. Celkem 971 504 uživatelů aplikace uvedlo, že mají dokončené očkování proti koronaviru. V Británii, která má 67 milionů obyvatel, je plně naočkovaných 78,9 procenta lidí.

Mezi uživateli s dokončeným očkováním se potvrdilo 2370 případů infekce. Jen 31 z 592 lidí, kteří do aplikace zaznamenávali své příznaky ještě 28 dní po potvrzení infekce nebo déle, mělo dlouhý covid. Mezi 1,2 milionu uživatelů, kteří obdrželi jen první dávku očkování, se potvrdilo 6030 případů covidu-19.

Data z reálného světa

„Zjistili jsme, že šance na výskyt příznaků 28 dní od potvrzení infekce nebo déle je u lidí s dokončeným očkováním přibližně poloviční. Tento výsledek naznačuje, že riziko dlouhého covidu se snižuje u jedinců, kteří dostali obě dávky očkování, když vezmeme v potaz celkově nižší riziko nákazy u plně naočkovaných,“ uvádí studie.

Její autoři rovněž zjistili, že největší riziko infekce po dokončeném očkování je u starších, zdravotně oslabených lidí, kteří žijí ve znevýhodněných oblastech.

„Pokud jde o dlouhý covid, náš výzkum dospěl k závěru, že dokončené očkování výrazně snižuje riziko infekce. A pokud k ní dojde, snižuje riziko rozvoje dlouhodobých příznaků,“ řekla serveru BBC News jedna z autorek studie Claire Stevesová. V případě třetí posilující dávky by podle ní měli být upřednostněni starší a rizikoví pacienti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 1 hhodinou

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 16 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 19 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 20 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 21 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 23 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
včera v 07:00‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.