Vakcína proti covidu je účinná a bezpečná i pro děti od pěti let, tvrdí Pfizer/BioNTech. Požádá o její schválení

Vakcínu proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech dobře snáší i děti mezi pěti a 11 lety a vyvolává u nich silnou imunitní odezvu. Společnosti to v pondělí uvedly v tiskové zprávě s odkazem na vlastní klinické studie, které zatím veřejně nevydaly. Současně oznámily, že plánují co nejrychleji požádat regulační úřady v USA, EU a dalších zemích o povolení k nasazení očkovací látky i v této věkové skupině.

Imunitní reakce u dětí mezi pěti a jedenácti lety byla podle firem srovnatelná s tou, kterou pozorovaly u osob mezi 16 a 25 lety, jimž je ale podávána silnější dávka přípravku. Podle agentury AFP se jedná o první data z klinických studií pro tuto věkovou skupinu.

Evropský lékový regulátor EMA i jeho americký protějšek FDA už schválily nasazení vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna pro děti od 12 let.

Čím se liší vakcína pro děti

Dětem od pěti do 11 let by se podávalo deset mikrogramů účinné látky namísto 30 mikrogramů, které dostávají starší ročníky. Vedlejší účinky této snížené dávky jsou přitom podle firem u této skupiny srovnatelné s těmi, jaké má větší dávka u starších osob.

Jednou z obav mohou být případy myokarditidy, neboli záněty srdce, které byly vzácně pozorovány u dospělých. Podle expertů jsou ale tyto případy natolik výjimečné, že je nebude schopná zachytit žádná klinická studie. Pokud se tento problém objeví například u jednoho člověka ze 100 tisíc, není možné to v klinických hodnoceních prakticky odhalit. 

U dětí bývá také průběh covidu bez větších problémů, proto se na vakcínu pro ně kladou vyšší nároky: aby se vůbec její použití vyplatilo, musí být vedlejší účinky zanedbatelné.

Vakcíny pro nejmenší

Firmy se přitom odkazují na částečné výsledky půlroční studie prováděné na 4500 dětech v USA, Finsku, Polsku a Španělsku. Obě společnosti se chystají zřejmě ještě letos zveřejnit výsledky studie dopadů vakcíny u dětí mezi dvěma a pěti lety a následně od šesti měsíců do dvou let. Těm by byly podávány dvě injekce po třech mikrogramech účinné látky.

William Gruber, který je viceprezidentem klinického výzkumu a vývoje vakcín ve společnosti Pfizer, doufá, že firma předloží údaje americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv ještě do konce měsíce. Uvedl, že nežádoucí účinky, jako jsou horečky a zimnice, byly v této studii velmi podobné jako u skupiny osob ve věku 16 až 25 let.

Studii ohledně účinnosti a bezpečnosti své vakcíny u dětí mladších 12 let provádí i společnost Moderna.

V Izraeli se na základě zvláštního povolení tamních úřadů již od začátku srpna očkují děti mezi pěti a 11 lety, jimž hrozí vážné komplikace v případě nákazy koronavirem. Tamní ministerstvo zdravotnictví v těchto případech posuzuje každého pacienta jednotlivě.

Je třeba očkovat děti?

Tisková zpráva společnosti Pfizer neinformuje o tom, jak moc očkování snižuje u dětí pravděpodobnost onemocnění. Gruber uvedl, že nebylo zaznamenáno dost případů onemocnění, aby se to dalo konstatovat.

V poslední době řada států hlásí, že přibývá případů hospitalizovaných dětí a například některé americké nemocnice informují, že už mají takovou obsazenost, že nemohou přijímat další dětské pacienty s covidem. Hlavní příčinou je zřejmě varianta delta, která děti napadá snadněji než starší varianty viru. 

Šéf firmy Pfizer Albert Bourla v prohlášení uvedl, že vzhledem k šíření nakažlivější varianty delta vzrostl od letošního července počet nákaz koronavirem u dětí v USA o 240 procent. To je podle něj dobrým důvodem pro to, aby firmy zažádaly o možnost očkovat i děti od pěti let.

Podle pediatričky Flor Munozové z Baylor College of Medicine, která se na studii podílela, se riziko covidu u dětí podceňuje. „Pokud by mylný názor, že pro děti není covid hrozbou, přetrvával, někteří lidé by si mohli myslet, že není nutné děti očkovat. Anebo by toto menší riziko nežádoucích účinků mohlo stačit k tomu, aby děti nebyly očkovány,“ uvedla v rozhovoru pro odborný web STAT News. „Teď ale máme jinou pandemii, než byla pandemie v roce 2020.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...