V USA otestovali mRNA vakcínu proti viru HIV. První výsledky naznačují, že je slibná

Experimentální vakcína, založená na stejné technologii mRNA jako očkování proti covidu-19, je podle amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) účinná. Ukázaly to výsledky testů na myších a primátech, které otiskl odborný časopis Nature Medicine.

Výsledky studie ukazují, že nová vakcína byla bezpečná a vyvolala žádoucí protilátkové a buněčné imunitní reakce proti viru podobnému HIV. U makaků rhesus, kteří dostali vakcínu a poté několikanásobné posilovací očkování, bylo riziko infekce virem opičího imunodeficitu (SHIV) o 79 procent nižší než u neočkovaných zvířat.

Výzkum vedl doktor Paolo Lusso z Laboratoře imunoregulace NIAID ve spolupráci s dalšími vědci NIAID. „Přes téměř čtyřicetileté úsilí vědců z celého světa zůstává účinná vakcína proti viru HIV stále nedosažitelným cílem,“ komentoval výsledky zveřejněné na začátku prosince ředitel NIAID Anthony S. Fauci, který se na studii sám podílel.

„Tato experimentální mRNA vakcína kombinuje několik vlastností, které mohou překonat nedostatky jiných experimentálních vakcín proti HIV, a představuje tak značně slibný přístup,“ dodal.

Návod na tvorbu proteinů

Experimentální vakcína spolenosti Moderna funguje stejně jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Místo toho, aby obsahovala návod na výrobu spike proteinu viru SARS-CoV-2, dodává stejnou formou návod pro tvorbu dvou klíčových proteinů HIV, které se jmenují Env a Gag.

Svalové buňky naočkovaného zvířete tyto dva proteiny sestaví a vytvoří částice podobné viru (VLP) s mnoha kopiemi Env na povrchu. Ty sice nemohou způsobit nákazu ani propuknutí onemocnění, protože postrádají kompletní genetický kód HIV, ale vyvolají správnou imunitní reakci, kterou pak tělo může využít jako zkušenost pro setkání s opravdovým virem HIV.

Ve studiích na myších vyvolaly dvě injekce vakcíny mRNA neutralizační protilátky u všech zvířat, uvádějí výzkumníci. Env proteiny vytvořené u myší z mRNA instrukcí se velmi podobaly těm v celém viru – podle autorů to je oproti starším experimentálním vakcínám proti HIV obrovský pokrok. „Věrně to napodobuje přirozenou infekci a mělo by to hrát roli při vyvolání žádoucí imunitní odpovědi,“ uvedli.

Testy na primátech jsou průkazné

Tým poté testoval vakcínu na makacích, tedy primátech, kteří mají s člověkem mnohem víc společného než myši. Myší modely sice mnohdy fungují, ale později se ukáže, že lidský organismus je přece jenom odlišný – proto testy na primátech.

Podrobnosti vakcinačního režimu se u jednotlivých podskupin očkovaných zvířat lišily, v principu šlo vždy o jednu dávku vakcíny, po níž následovalo několik posilujících očkování v průběhu jednoho roku. Posilovací vakcíny obsahovaly mRNA Gag a Env ze dvou jiných skupin HIV, než byla ta, která byla použita v základní vakcíně.

Výzkumníci použili více variant viru, aby přednostně aktivovali protilátky proti konzervativnějším „společným“ oblastem Env – spíše než proti variabilnějším oblastem, které se v jednotlivých kmenech viru liší.

Vědci zvolili vysoké dávky mRNA, vakcína byla i tak dobře snášená a u makaků vyvolala pouze mírné, dočasné nežádoucí účinky. Nejčastější byla ztráta chuti k jídlu. V 58. týdnu po vakcíně se u všech očkovaných makaků vytvořily měřitelné hladiny neutralizačních protilátek namířených proti většině kmenů z testovacího panelu 12 různých kmenů HIV. Kromě neutralizačních protilátek vyvolala vakcína také silnou odpověď pomocných T-buněk.

Od 60. týdne po první dávce byla očkovaná i neočkovaná zvířata z kontrolní skupiny vystavena působení opičího HIV neboli SHIV. Po 13 týdnů trvajícím pokusu o nakažení zůstali dva ze sedmi imunizovaných makaků zcela nenakažení, u ostatních imunizovaných zvířat došlo k celkovému zpoždění infekce, která se projevila v průměru po osmi týdnech. Naproti tomu neočkovaná zvířata se nakazila v průměru po třech týdnech.

Další výzkum se blíží

„Teď zdokonalujeme náš vakcinační protokol, abychom zlepšili kvalitu a množství produkovaných částic. To může dále zvýšit účinnost vakcíny, a snížit tak počet základních a posilujících očkování potřebných k vytvoření silné imunitní odpovědi. Pokud se potvrdí, že je vakcína bezpečná a účinná, plánujeme provést první fázi studie této vakcinační platformy na zdravých dospělých dobrovolnících,“ uvedli autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 16 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 18 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...