V USA otestovali mRNA vakcínu proti viru HIV. První výsledky naznačují, že je slibná

Experimentální vakcína, založená na stejné technologii mRNA jako očkování proti covidu-19, je podle amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) účinná. Ukázaly to výsledky testů na myších a primátech, které otiskl odborný časopis Nature Medicine.

Výsledky studie ukazují, že nová vakcína byla bezpečná a vyvolala žádoucí protilátkové a buněčné imunitní reakce proti viru podobnému HIV. U makaků rhesus, kteří dostali vakcínu a poté několikanásobné posilovací očkování, bylo riziko infekce virem opičího imunodeficitu (SHIV) o 79 procent nižší než u neočkovaných zvířat.

Výzkum vedl doktor Paolo Lusso z Laboratoře imunoregulace NIAID ve spolupráci s dalšími vědci NIAID. „Přes téměř čtyřicetileté úsilí vědců z celého světa zůstává účinná vakcína proti viru HIV stále nedosažitelným cílem,“ komentoval výsledky zveřejněné na začátku prosince ředitel NIAID Anthony S. Fauci, který se na studii sám podílel.

„Tato experimentální mRNA vakcína kombinuje několik vlastností, které mohou překonat nedostatky jiných experimentálních vakcín proti HIV, a představuje tak značně slibný přístup,“ dodal.

Návod na tvorbu proteinů

Experimentální vakcína spolenosti Moderna funguje stejně jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Místo toho, aby obsahovala návod na výrobu spike proteinu viru SARS-CoV-2, dodává stejnou formou návod pro tvorbu dvou klíčových proteinů HIV, které se jmenují Env a Gag.

Svalové buňky naočkovaného zvířete tyto dva proteiny sestaví a vytvoří částice podobné viru (VLP) s mnoha kopiemi Env na povrchu. Ty sice nemohou způsobit nákazu ani propuknutí onemocnění, protože postrádají kompletní genetický kód HIV, ale vyvolají správnou imunitní reakci, kterou pak tělo může využít jako zkušenost pro setkání s opravdovým virem HIV.

Ve studiích na myších vyvolaly dvě injekce vakcíny mRNA neutralizační protilátky u všech zvířat, uvádějí výzkumníci. Env proteiny vytvořené u myší z mRNA instrukcí se velmi podobaly těm v celém viru – podle autorů to je oproti starším experimentálním vakcínám proti HIV obrovský pokrok. „Věrně to napodobuje přirozenou infekci a mělo by to hrát roli při vyvolání žádoucí imunitní odpovědi,“ uvedli.

Testy na primátech jsou průkazné

Tým poté testoval vakcínu na makacích, tedy primátech, kteří mají s člověkem mnohem víc společného než myši. Myší modely sice mnohdy fungují, ale později se ukáže, že lidský organismus je přece jenom odlišný – proto testy na primátech.

Podrobnosti vakcinačního režimu se u jednotlivých podskupin očkovaných zvířat lišily, v principu šlo vždy o jednu dávku vakcíny, po níž následovalo několik posilujících očkování v průběhu jednoho roku. Posilovací vakcíny obsahovaly mRNA Gag a Env ze dvou jiných skupin HIV, než byla ta, která byla použita v základní vakcíně.

Výzkumníci použili více variant viru, aby přednostně aktivovali protilátky proti konzervativnějším „společným“ oblastem Env – spíše než proti variabilnějším oblastem, které se v jednotlivých kmenech viru liší.

Vědci zvolili vysoké dávky mRNA, vakcína byla i tak dobře snášená a u makaků vyvolala pouze mírné, dočasné nežádoucí účinky. Nejčastější byla ztráta chuti k jídlu. V 58. týdnu po vakcíně se u všech očkovaných makaků vytvořily měřitelné hladiny neutralizačních protilátek namířených proti většině kmenů z testovacího panelu 12 různých kmenů HIV. Kromě neutralizačních protilátek vyvolala vakcína také silnou odpověď pomocných T-buněk.

Od 60. týdne po první dávce byla očkovaná i neočkovaná zvířata z kontrolní skupiny vystavena působení opičího HIV neboli SHIV. Po 13 týdnů trvajícím pokusu o nakažení zůstali dva ze sedmi imunizovaných makaků zcela nenakažení, u ostatních imunizovaných zvířat došlo k celkovému zpoždění infekce, která se projevila v průměru po osmi týdnech. Naproti tomu neočkovaná zvířata se nakazila v průměru po třech týdnech.

Další výzkum se blíží

„Teď zdokonalujeme náš vakcinační protokol, abychom zlepšili kvalitu a množství produkovaných částic. To může dále zvýšit účinnost vakcíny, a snížit tak počet základních a posilujících očkování potřebných k vytvoření silné imunitní odpovědi. Pokud se potvrdí, že je vakcína bezpečná a účinná, plánujeme provést první fázi studie této vakcinační platformy na zdravých dospělých dobrovolnících,“ uvedli autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 8 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 10 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 11 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 14 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 15 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 18 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...