V USA otestovali mRNA vakcínu proti viru HIV. První výsledky naznačují, že je slibná

Experimentální vakcína, založená na stejné technologii mRNA jako očkování proti covidu-19, je podle amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) účinná. Ukázaly to výsledky testů na myších a primátech, které otiskl odborný časopis Nature Medicine.

Výsledky studie ukazují, že nová vakcína byla bezpečná a vyvolala žádoucí protilátkové a buněčné imunitní reakce proti viru podobnému HIV. U makaků rhesus, kteří dostali vakcínu a poté několikanásobné posilovací očkování, bylo riziko infekce virem opičího imunodeficitu (SHIV) o 79 procent nižší než u neočkovaných zvířat.

Výzkum vedl doktor Paolo Lusso z Laboratoře imunoregulace NIAID ve spolupráci s dalšími vědci NIAID. „Přes téměř čtyřicetileté úsilí vědců z celého světa zůstává účinná vakcína proti viru HIV stále nedosažitelným cílem,“ komentoval výsledky zveřejněné na začátku prosince ředitel NIAID Anthony S. Fauci, který se na studii sám podílel.

„Tato experimentální mRNA vakcína kombinuje několik vlastností, které mohou překonat nedostatky jiných experimentálních vakcín proti HIV, a představuje tak značně slibný přístup,“ dodal.

Návod na tvorbu proteinů

Experimentální vakcína spolenosti Moderna funguje stejně jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Místo toho, aby obsahovala návod na výrobu spike proteinu viru SARS-CoV-2, dodává stejnou formou návod pro tvorbu dvou klíčových proteinů HIV, které se jmenují Env a Gag.

Svalové buňky naočkovaného zvířete tyto dva proteiny sestaví a vytvoří částice podobné viru (VLP) s mnoha kopiemi Env na povrchu. Ty sice nemohou způsobit nákazu ani propuknutí onemocnění, protože postrádají kompletní genetický kód HIV, ale vyvolají správnou imunitní reakci, kterou pak tělo může využít jako zkušenost pro setkání s opravdovým virem HIV.

Ve studiích na myších vyvolaly dvě injekce vakcíny mRNA neutralizační protilátky u všech zvířat, uvádějí výzkumníci. Env proteiny vytvořené u myší z mRNA instrukcí se velmi podobaly těm v celém viru – podle autorů to je oproti starším experimentálním vakcínám proti HIV obrovský pokrok. „Věrně to napodobuje přirozenou infekci a mělo by to hrát roli při vyvolání žádoucí imunitní odpovědi,“ uvedli.

Testy na primátech jsou průkazné

Tým poté testoval vakcínu na makacích, tedy primátech, kteří mají s člověkem mnohem víc společného než myši. Myší modely sice mnohdy fungují, ale později se ukáže, že lidský organismus je přece jenom odlišný – proto testy na primátech.

Podrobnosti vakcinačního režimu se u jednotlivých podskupin očkovaných zvířat lišily, v principu šlo vždy o jednu dávku vakcíny, po níž následovalo několik posilujících očkování v průběhu jednoho roku. Posilovací vakcíny obsahovaly mRNA Gag a Env ze dvou jiných skupin HIV, než byla ta, která byla použita v základní vakcíně.

Výzkumníci použili více variant viru, aby přednostně aktivovali protilátky proti konzervativnějším „společným“ oblastem Env – spíše než proti variabilnějším oblastem, které se v jednotlivých kmenech viru liší.

Vědci zvolili vysoké dávky mRNA, vakcína byla i tak dobře snášená a u makaků vyvolala pouze mírné, dočasné nežádoucí účinky. Nejčastější byla ztráta chuti k jídlu. V 58. týdnu po vakcíně se u všech očkovaných makaků vytvořily měřitelné hladiny neutralizačních protilátek namířených proti většině kmenů z testovacího panelu 12 různých kmenů HIV. Kromě neutralizačních protilátek vyvolala vakcína také silnou odpověď pomocných T-buněk.

Od 60. týdne po první dávce byla očkovaná i neočkovaná zvířata z kontrolní skupiny vystavena působení opičího HIV neboli SHIV. Po 13 týdnů trvajícím pokusu o nakažení zůstali dva ze sedmi imunizovaných makaků zcela nenakažení, u ostatních imunizovaných zvířat došlo k celkovému zpoždění infekce, která se projevila v průměru po osmi týdnech. Naproti tomu neočkovaná zvířata se nakazila v průměru po třech týdnech.

Další výzkum se blíží

„Teď zdokonalujeme náš vakcinační protokol, abychom zlepšili kvalitu a množství produkovaných částic. To může dále zvýšit účinnost vakcíny, a snížit tak počet základních a posilujících očkování potřebných k vytvoření silné imunitní odpovědi. Pokud se potvrdí, že je vakcína bezpečná a účinná, plánujeme provést první fázi studie této vakcinační platformy na zdravých dospělých dobrovolnících,“ uvedli autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 1 hhodinou

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 7 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...