V USA otestovali mRNA vakcínu proti viru HIV. První výsledky naznačují, že je slibná

Experimentální vakcína, založená na stejné technologii mRNA jako očkování proti covidu-19, je podle amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) účinná. Ukázaly to výsledky testů na myších a primátech, které otiskl odborný časopis Nature Medicine.

Výsledky studie ukazují, že nová vakcína byla bezpečná a vyvolala žádoucí protilátkové a buněčné imunitní reakce proti viru podobnému HIV. U makaků rhesus, kteří dostali vakcínu a poté několikanásobné posilovací očkování, bylo riziko infekce virem opičího imunodeficitu (SHIV) o 79 procent nižší než u neočkovaných zvířat.

Výzkum vedl doktor Paolo Lusso z Laboratoře imunoregulace NIAID ve spolupráci s dalšími vědci NIAID. „Přes téměř čtyřicetileté úsilí vědců z celého světa zůstává účinná vakcína proti viru HIV stále nedosažitelným cílem,“ komentoval výsledky zveřejněné na začátku prosince ředitel NIAID Anthony S. Fauci, který se na studii sám podílel.

„Tato experimentální mRNA vakcína kombinuje několik vlastností, které mohou překonat nedostatky jiných experimentálních vakcín proti HIV, a představuje tak značně slibný přístup,“ dodal.

Návod na tvorbu proteinů

Experimentální vakcína spolenosti Moderna funguje stejně jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Místo toho, aby obsahovala návod na výrobu spike proteinu viru SARS-CoV-2, dodává stejnou formou návod pro tvorbu dvou klíčových proteinů HIV, které se jmenují Env a Gag.

Svalové buňky naočkovaného zvířete tyto dva proteiny sestaví a vytvoří částice podobné viru (VLP) s mnoha kopiemi Env na povrchu. Ty sice nemohou způsobit nákazu ani propuknutí onemocnění, protože postrádají kompletní genetický kód HIV, ale vyvolají správnou imunitní reakci, kterou pak tělo může využít jako zkušenost pro setkání s opravdovým virem HIV.

Ve studiích na myších vyvolaly dvě injekce vakcíny mRNA neutralizační protilátky u všech zvířat, uvádějí výzkumníci. Env proteiny vytvořené u myší z mRNA instrukcí se velmi podobaly těm v celém viru – podle autorů to je oproti starším experimentálním vakcínám proti HIV obrovský pokrok. „Věrně to napodobuje přirozenou infekci a mělo by to hrát roli při vyvolání žádoucí imunitní odpovědi,“ uvedli.

Testy na primátech jsou průkazné

Tým poté testoval vakcínu na makacích, tedy primátech, kteří mají s člověkem mnohem víc společného než myši. Myší modely sice mnohdy fungují, ale později se ukáže, že lidský organismus je přece jenom odlišný – proto testy na primátech.

Podrobnosti vakcinačního režimu se u jednotlivých podskupin očkovaných zvířat lišily, v principu šlo vždy o jednu dávku vakcíny, po níž následovalo několik posilujících očkování v průběhu jednoho roku. Posilovací vakcíny obsahovaly mRNA Gag a Env ze dvou jiných skupin HIV, než byla ta, která byla použita v základní vakcíně.

Výzkumníci použili více variant viru, aby přednostně aktivovali protilátky proti konzervativnějším „společným“ oblastem Env – spíše než proti variabilnějším oblastem, které se v jednotlivých kmenech viru liší.

Vědci zvolili vysoké dávky mRNA, vakcína byla i tak dobře snášená a u makaků vyvolala pouze mírné, dočasné nežádoucí účinky. Nejčastější byla ztráta chuti k jídlu. V 58. týdnu po vakcíně se u všech očkovaných makaků vytvořily měřitelné hladiny neutralizačních protilátek namířených proti většině kmenů z testovacího panelu 12 různých kmenů HIV. Kromě neutralizačních protilátek vyvolala vakcína také silnou odpověď pomocných T-buněk.

Od 60. týdne po první dávce byla očkovaná i neočkovaná zvířata z kontrolní skupiny vystavena působení opičího HIV neboli SHIV. Po 13 týdnů trvajícím pokusu o nakažení zůstali dva ze sedmi imunizovaných makaků zcela nenakažení, u ostatních imunizovaných zvířat došlo k celkovému zpoždění infekce, která se projevila v průměru po osmi týdnech. Naproti tomu neočkovaná zvířata se nakazila v průměru po třech týdnech.

Další výzkum se blíží

„Teď zdokonalujeme náš vakcinační protokol, abychom zlepšili kvalitu a množství produkovaných částic. To může dále zvýšit účinnost vakcíny, a snížit tak počet základních a posilujících očkování potřebných k vytvoření silné imunitní odpovědi. Pokud se potvrdí, že je vakcína bezpečná a účinná, plánujeme provést první fázi studie této vakcinační platformy na zdravých dospělých dobrovolnících,“ uvedli autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...