Nový koronavirus už připravil o život více než 120 tisíc občanů Spojených států amerických, což je víc než počet padlých amerických vojáků za první světové války. Řada expertů přitom tvrdí, že pokud by USA přijaly včas podobná opatření jako evropské země, mohlo být mrtvých minimálně o 70 procent méně.
Podle odborného webu Statnews, který oslovil řadu předních světových expertů, mohlo být ve Spojených státech na nemoc covid-19 o 70 až 99 procent méně mrtvých než nyní.
Autoři k tomu dospěli srovnáním více faktorů, přičemž tři z nich se ukázaly jako rozhodující. Srovnali velikost populace a množství úmrtí na covid-19, přičemž vybírali země, kde nejméně 80 procent populace žije v urbanizovaných oblastech, ve kterých snadno dochází k přenosům nemoci, tedy podobně jako v USA.
Dalším faktorem bylo to, že se zde pandemie rozjela dříve než v USA – to vědci měřili podle patnáctého případu nemoci v dané zemi. Podle autorů to znamená, že v evropských zemích museli jejich politici pracovat s méně informacemi než v USA – a přesto zaznamenali lepší výsledky.
Autoři srovnání vycházeli z indexu, který vytvořila Oxfordský univerzita. Ten porovnává reakce různých zemí podle 13 druhů odezvy – od uzavírání hranic přes míru testování až po intenzitu karantény.
Tento index ukazuje, že čtrnáctidenní okno od patnáctého prokázaného případu nákazy Spojené státy ve srovnání se světem vůbec nevyužily. To ale podle autorů zprávy není tak zajímavé, jako míra amerického zaostávání za zbytkem světa. V žebříčku opatření získaly USA jen 25 procent australského hodnocení, 23 procenet německých opatření a pouze 15 procent jihokorejských opatření.
„Kvůli exponenciálnímu šíření viru bylo naše zpoždění devastující. V důsledku zemřelo během prvních čtyř měsíců pandemie (na covid-19) 117 858 Američanů. Během stejně dlouhého období přitom v Německu zemřelo 8863 lidí. Když se porovná smrtnost s počtem obyvatel, mělo by Německo utrpět podle amerického vzoru ztrátu 35 049 obyvatel,“ uvádí web. Pokud by tedy Spojené státy postupovaly během jarní vlny pandemie stejně jako Německo, mohly být tamní ztráty na životech asi o 70 procent nižší.
Přitom podle autora článku, molekulárního biologa Isaaca Sebenia, je sedmdesát procent tím nejvíce konzervativním číslem. Existují totiž země srovnatelné s USA, kde při krocení pandemie uspěli ještě lépe. Kdyby USA postupovaly stejně účinně jako Jižní Korea, Austrálie nebo Singapur, bylo by tam dokonce o 99 procent méně úmrtí, tvrdí autoři článku.
K tomuto výsledku přitom došli s více různými metodologiemi a projekcemi. Uvádějí, že reálně se dalo zabránit 80 až 90 procentům amerických úmrtí. Stačilo k tomu, aby opatření začala platit v USA o pouhé dva týdny dříve, než se ve skutečnosti stalo.
Modelový příklad
Jako názorný příklad si autoři článku vybrali Jižní Koreu, jejíž přístup srovnali s tím americkým. Přiznávají přitom, že Korea měla nezanedbatelnou výhodu v tom, že se už s epidemií jiného smrtícího koronaviru potkala v minulosti.
Patnáctý případ nákazy tato země zaznamenala 2. února: v té době už ale spouštěla masivní informační kampaň, mobilizovala soukromé společnosti, aby vyvíjely testovací sady, a rovnou je i schvalovala. Byly připravené necelý týden poté. A během tří týdnů nechala Jižní Korea zavřít školy, veřejná prostranství a také zakázala shromažďování více osob. V této krátké době dokázala země otestovat asi 26 tisíc osob.
V USA během prvních třech týdnů pandemie vedení země situaci do patnáctého případu nákazy (14. února) podle autorů článku víceméně ignorovalo. A pak jednalo pomaleji a méně soustředěně než Jižní Korea.
Bílý dům sice už 2. února zakázal lety z Číny, ale poté povolil asi 40 tisícům cestovatelů z Číny návrat do USA. Statnews zdůrazňují negativní roli prezidenta Donalda Trumpa, který v té době ignoroval rady expertů a svými příspěvky na sociálních sítích nedokázal ukázat jasné směřování země. Jeho vyjádření byla rozporuplná a snižovala vážnost situace – řada amerických států kvůli tomu pandemii podcenila. Například Florida a Georgia nevyhlásily silnější opatření až do 3. dubna, Jižní Karolína čekala dokonce až do 7. dubna.
Kritické chyby: chyběly testy i vůle
Tři týdny poté, co byl v USA potvrzený 15. případ nemoci covid-19, bylo v zemi provedeno pouhých 10 tisíc testů – Jižní Korea ve stejné situaci provedla na osobu sedmnáctinásobek testů. Toto selhání způsobené chybnými testy podle Statnews poškodilo první fázi boje proti pandemii.
Důsledky tohoto podcenění situace se ukázaly velmi rychle. Ještě v polovině března měly Jižní Korea i USA podobné ztráty na životech: koronavirus v obou zemích zabil asi 90 osob. O měsíc později ale bylo v Jižní Koreji prakticky stejné množství obětí, zatímco ve Spojených státech na covid-19 hodinu co hodinu umíraly desítky lidí.
Autoři článku viní především administrativu v Bílém domě. Zodpovědnost je podle nich sice rozložená na úrovni měst, států i různých vládních agentur, ale ta hlavní leží na prezidentovi a jeho administrativě.
Ta hledala řadu viníků situace – Čínu, WHO, Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí i bývalého prezidenta Baracka Obamu. Ale podle Statnews je chyba především na straně vlády. USA měly oproti jiným zemím víc času i zdrojů připravit se na příchod pandemie, přesto nereagovaly.
Autoři článku se v tom opírají především o dvě studie zveřejněné v odborném časopise Nature – na jejich základě dospěli k závěru, že úmrtí v USA jsou „zbytečnou tragédií“.
