V Maroku se našla nejstarší dílna na pravěké nástroje v severní Africe

Archeologové v Maroku oznámili objev nejstaršího naleziště kamenných seker z doby kamenné v severní Africe. Tyto nástroje se tam vyráběly už v době před 1,3 milionu let, popsal mezinárodní vědecký tým.

Tento nález posouvá datum, kdy se v severní Africe začaly vyrábět kamenné nástroje, o celé stovky tisíc let do minulosti. Tyto objevy výrazně obohacují informace o takzvaném acheulském období, které je spojené s pravěkým člověkem homo erectus, jenž je klíčovým předkem moderních lidí.

Vědci tuto pravěkou dílnu na kamenné nástroje odhalili na předměstí Casablancy, kde zkoumali místní lom. Tento „významný objev přispívá k obohacení debaty o vzniku a původu acheuléenu v Africe“, uvedl Abderrahim Mohib, který výzkum vedl.

Jako acheuléen se označuje soubor technologií, které se objevují v Africe, Evropě i Asii v době mezi 1,8 milionu a 100 tisíci lety před naším letopočtem. Název kultury pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, která leží tři kilometry jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.

Před tímto nálezem se předpokládalo, že nejstarší kamenné nástroje spojené s touto kulturou v Maroku jsou staré 700 tisíc let. Nové nálezy z lomu Thomas Quarry I, který se poprvé proslavil v roce 1969, kdy zde byla objevena polovina lidské dolní čelisti, ale znamenají přelom: ukazují, že acheulská kultura zde existovala nejméně dvakrát tak dlouho, než doposud věda popisovala. 

Sedmnáctičlenný tým, který stál u objevu, se skládal z marockých, francouzských a italských vědců a jejich zjištění je založeno na studiu kamenných nástrojů získaných z této lokality. Marocký archeolog Abdelouahed Ben Ncer označil novinku za převrat v datování této etapy vývoje lidstva. Podle něj to znamená, že počátky acheuléenu v Maroku se blíží počátkům této epochy v jižní a východní Africe.

Zmiňované období je z hlediska lidské kultury, schopnosti ovládat technologie a vývoje zručnosti našich předků důležité – právě tato kultura totiž dokázala poprvé vyrábět opravdu kvalitní a sofistikované nástroje; předtím si předkové lidí vystačili s primitivnějšími oblázkovými nástroji, jež jsou známé jako oldovanská kultura.

Nástroje oldovanské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons
Nástroje acheulské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons

Poklad z pravěku

Výzkum na této lokalitě v Casablance probíhá už několik desetiletí a „přinesl jednu z vůbec nejbohatších acheulských sbírek v Africe“, uvedl Mohib. „Je to pro nás nesmírně významné, protože se objev týká pravěku, tedy období, pro které existuje jen málo údajů,“ dodal. Mohib doplnil, že výzkum rovněž umožnil doložit nejstarší přítomnost lidí typu homo erectus v Maroku. 

Homo erectus neboli člověk vzpřímený byl v dějinách lidského druhu zásadním přelomem – nejenže vyráběl nástroje, ale také dokázal ovládat oheň. To si osvojil již asi 800 tisíc let před naším letopočtem. Zřejmě také ovládal mluvený jazyk.

Přestože to podle současného stavu poznání nebyl přímý předchůdce moderního člověka homo sapiens, jednalo se o evolučně zatím nejúspěšnější druh hominida – existoval totiž po dobu přibližně 1,7 milionu let. Pro srovnání: homo sapiens existuje zatím asi 300 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...