V Maroku se našla nejstarší dílna na pravěké nástroje v severní Africe

Archeologové v Maroku oznámili objev nejstaršího naleziště kamenných seker z doby kamenné v severní Africe. Tyto nástroje se tam vyráběly už v době před 1,3 milionu let, popsal mezinárodní vědecký tým.

Tento nález posouvá datum, kdy se v severní Africe začaly vyrábět kamenné nástroje, o celé stovky tisíc let do minulosti. Tyto objevy výrazně obohacují informace o takzvaném acheulském období, které je spojené s pravěkým člověkem homo erectus, jenž je klíčovým předkem moderních lidí.

Vědci tuto pravěkou dílnu na kamenné nástroje odhalili na předměstí Casablancy, kde zkoumali místní lom. Tento „významný objev přispívá k obohacení debaty o vzniku a původu acheuléenu v Africe“, uvedl Abderrahim Mohib, který výzkum vedl.

Jako acheuléen se označuje soubor technologií, které se objevují v Africe, Evropě i Asii v době mezi 1,8 milionu a 100 tisíci lety před naším letopočtem. Název kultury pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, která leží tři kilometry jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.

Před tímto nálezem se předpokládalo, že nejstarší kamenné nástroje spojené s touto kulturou v Maroku jsou staré 700 tisíc let. Nové nálezy z lomu Thomas Quarry I, který se poprvé proslavil v roce 1969, kdy zde byla objevena polovina lidské dolní čelisti, ale znamenají přelom: ukazují, že acheulská kultura zde existovala nejméně dvakrát tak dlouho, než doposud věda popisovala. 

Sedmnáctičlenný tým, který stál u objevu, se skládal z marockých, francouzských a italských vědců a jejich zjištění je založeno na studiu kamenných nástrojů získaných z této lokality. Marocký archeolog Abdelouahed Ben Ncer označil novinku za převrat v datování této etapy vývoje lidstva. Podle něj to znamená, že počátky acheuléenu v Maroku se blíží počátkům této epochy v jižní a východní Africe.

Zmiňované období je z hlediska lidské kultury, schopnosti ovládat technologie a vývoje zručnosti našich předků důležité – právě tato kultura totiž dokázala poprvé vyrábět opravdu kvalitní a sofistikované nástroje; předtím si předkové lidí vystačili s primitivnějšími oblázkovými nástroji, jež jsou známé jako oldovanská kultura.

Nástroje oldovanské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons
Nástroje acheulské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons

Poklad z pravěku

Výzkum na této lokalitě v Casablance probíhá už několik desetiletí a „přinesl jednu z vůbec nejbohatších acheulských sbírek v Africe“, uvedl Mohib. „Je to pro nás nesmírně významné, protože se objev týká pravěku, tedy období, pro které existuje jen málo údajů,“ dodal. Mohib doplnil, že výzkum rovněž umožnil doložit nejstarší přítomnost lidí typu homo erectus v Maroku. 

Homo erectus neboli člověk vzpřímený byl v dějinách lidského druhu zásadním přelomem – nejenže vyráběl nástroje, ale také dokázal ovládat oheň. To si osvojil již asi 800 tisíc let před naším letopočtem. Zřejmě také ovládal mluvený jazyk.

Přestože to podle současného stavu poznání nebyl přímý předchůdce moderního člověka homo sapiens, jednalo se o evolučně zatím nejúspěšnější druh hominida – existoval totiž po dobu přibližně 1,7 milionu let. Pro srovnání: homo sapiens existuje zatím asi 300 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled