V Maroku se našla nejstarší dílna na pravěké nástroje v severní Africe

Archeologové v Maroku oznámili objev nejstaršího naleziště kamenných seker z doby kamenné v severní Africe. Tyto nástroje se tam vyráběly už v době před 1,3 milionu let, popsal mezinárodní vědecký tým.

Tento nález posouvá datum, kdy se v severní Africe začaly vyrábět kamenné nástroje, o celé stovky tisíc let do minulosti. Tyto objevy výrazně obohacují informace o takzvaném acheulském období, které je spojené s pravěkým člověkem homo erectus, jenž je klíčovým předkem moderních lidí.

Vědci tuto pravěkou dílnu na kamenné nástroje odhalili na předměstí Casablancy, kde zkoumali místní lom. Tento „významný objev přispívá k obohacení debaty o vzniku a původu acheuléenu v Africe“, uvedl Abderrahim Mohib, který výzkum vedl.

Jako acheuléen se označuje soubor technologií, které se objevují v Africe, Evropě i Asii v době mezi 1,8 milionu a 100 tisíci lety před naším letopočtem. Název kultury pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, která leží tři kilometry jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.

Před tímto nálezem se předpokládalo, že nejstarší kamenné nástroje spojené s touto kulturou v Maroku jsou staré 700 tisíc let. Nové nálezy z lomu Thomas Quarry I, který se poprvé proslavil v roce 1969, kdy zde byla objevena polovina lidské dolní čelisti, ale znamenají přelom: ukazují, že acheulská kultura zde existovala nejméně dvakrát tak dlouho, než doposud věda popisovala. 

Sedmnáctičlenný tým, který stál u objevu, se skládal z marockých, francouzských a italských vědců a jejich zjištění je založeno na studiu kamenných nástrojů získaných z této lokality. Marocký archeolog Abdelouahed Ben Ncer označil novinku za převrat v datování této etapy vývoje lidstva. Podle něj to znamená, že počátky acheuléenu v Maroku se blíží počátkům této epochy v jižní a východní Africe.

Zmiňované období je z hlediska lidské kultury, schopnosti ovládat technologie a vývoje zručnosti našich předků důležité – právě tato kultura totiž dokázala poprvé vyrábět opravdu kvalitní a sofistikované nástroje; předtím si předkové lidí vystačili s primitivnějšími oblázkovými nástroji, jež jsou známé jako oldovanská kultura.

Nástroje oldovanské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons
Nástroje acheulské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons

Poklad z pravěku

Výzkum na této lokalitě v Casablance probíhá už několik desetiletí a „přinesl jednu z vůbec nejbohatších acheulských sbírek v Africe“, uvedl Mohib. „Je to pro nás nesmírně významné, protože se objev týká pravěku, tedy období, pro které existuje jen málo údajů,“ dodal. Mohib doplnil, že výzkum rovněž umožnil doložit nejstarší přítomnost lidí typu homo erectus v Maroku. 

Homo erectus neboli člověk vzpřímený byl v dějinách lidského druhu zásadním přelomem – nejenže vyráběl nástroje, ale také dokázal ovládat oheň. To si osvojil již asi 800 tisíc let před naším letopočtem. Zřejmě také ovládal mluvený jazyk.

Přestože to podle současného stavu poznání nebyl přímý předchůdce moderního člověka homo sapiens, jednalo se o evolučně zatím nejúspěšnější druh hominida – existoval totiž po dobu přibližně 1,7 milionu let. Pro srovnání: homo sapiens existuje zatím asi 300 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 14 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...