V Maroku se našla nejstarší dílna na pravěké nástroje v severní Africe

Archeologové v Maroku oznámili objev nejstaršího naleziště kamenných seker z doby kamenné v severní Africe. Tyto nástroje se tam vyráběly už v době před 1,3 milionu let, popsal mezinárodní vědecký tým.

Tento nález posouvá datum, kdy se v severní Africe začaly vyrábět kamenné nástroje, o celé stovky tisíc let do minulosti. Tyto objevy výrazně obohacují informace o takzvaném acheulském období, které je spojené s pravěkým člověkem homo erectus, jenž je klíčovým předkem moderních lidí.

Vědci tuto pravěkou dílnu na kamenné nástroje odhalili na předměstí Casablancy, kde zkoumali místní lom. Tento „významný objev přispívá k obohacení debaty o vzniku a původu acheuléenu v Africe“, uvedl Abderrahim Mohib, který výzkum vedl.

Jako acheuléen se označuje soubor technologií, které se objevují v Africe, Evropě i Asii v době mezi 1,8 milionu a 100 tisíci lety před naším letopočtem. Název kultury pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, která leží tři kilometry jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.

Před tímto nálezem se předpokládalo, že nejstarší kamenné nástroje spojené s touto kulturou v Maroku jsou staré 700 tisíc let. Nové nálezy z lomu Thomas Quarry I, který se poprvé proslavil v roce 1969, kdy zde byla objevena polovina lidské dolní čelisti, ale znamenají přelom: ukazují, že acheulská kultura zde existovala nejméně dvakrát tak dlouho, než doposud věda popisovala. 

Sedmnáctičlenný tým, který stál u objevu, se skládal z marockých, francouzských a italských vědců a jejich zjištění je založeno na studiu kamenných nástrojů získaných z této lokality. Marocký archeolog Abdelouahed Ben Ncer označil novinku za převrat v datování této etapy vývoje lidstva. Podle něj to znamená, že počátky acheuléenu v Maroku se blíží počátkům této epochy v jižní a východní Africe.

Zmiňované období je z hlediska lidské kultury, schopnosti ovládat technologie a vývoje zručnosti našich předků důležité – právě tato kultura totiž dokázala poprvé vyrábět opravdu kvalitní a sofistikované nástroje; předtím si předkové lidí vystačili s primitivnějšími oblázkovými nástroji, jež jsou známé jako oldovanská kultura.

Nástroje oldovanské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons
Nástroje acheulské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons

Poklad z pravěku

Výzkum na této lokalitě v Casablance probíhá už několik desetiletí a „přinesl jednu z vůbec nejbohatších acheulských sbírek v Africe“, uvedl Mohib. „Je to pro nás nesmírně významné, protože se objev týká pravěku, tedy období, pro které existuje jen málo údajů,“ dodal. Mohib doplnil, že výzkum rovněž umožnil doložit nejstarší přítomnost lidí typu homo erectus v Maroku. 

Homo erectus neboli člověk vzpřímený byl v dějinách lidského druhu zásadním přelomem – nejenže vyráběl nástroje, ale také dokázal ovládat oheň. To si osvojil již asi 800 tisíc let před naším letopočtem. Zřejmě také ovládal mluvený jazyk.

Přestože to podle současného stavu poznání nebyl přímý předchůdce moderního člověka homo sapiens, jednalo se o evolučně zatím nejúspěšnější druh hominida – existoval totiž po dobu přibližně 1,7 milionu let. Pro srovnání: homo sapiens existuje zatím asi 300 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...