V Maroku se našla nejstarší dílna na pravěké nástroje v severní Africe

Archeologové v Maroku oznámili objev nejstaršího naleziště kamenných seker z doby kamenné v severní Africe. Tyto nástroje se tam vyráběly už v době před 1,3 milionu let, popsal mezinárodní vědecký tým.

Tento nález posouvá datum, kdy se v severní Africe začaly vyrábět kamenné nástroje, o celé stovky tisíc let do minulosti. Tyto objevy výrazně obohacují informace o takzvaném acheulském období, které je spojené s pravěkým člověkem homo erectus, jenž je klíčovým předkem moderních lidí.

Vědci tuto pravěkou dílnu na kamenné nástroje odhalili na předměstí Casablancy, kde zkoumali místní lom. Tento „významný objev přispívá k obohacení debaty o vzniku a původu acheuléenu v Africe“, uvedl Abderrahim Mohib, který výzkum vedl.

Jako acheuléen se označuje soubor technologií, které se objevují v Africe, Evropě i Asii v době mezi 1,8 milionu a 100 tisíci lety před naším letopočtem. Název kultury pochází ze jména čtvrti Saint-Acheul, která leží tři kilometry jihovýchodně od centra severofrancouzského města Amiens.

Před tímto nálezem se předpokládalo, že nejstarší kamenné nástroje spojené s touto kulturou v Maroku jsou staré 700 tisíc let. Nové nálezy z lomu Thomas Quarry I, který se poprvé proslavil v roce 1969, kdy zde byla objevena polovina lidské dolní čelisti, ale znamenají přelom: ukazují, že acheulská kultura zde existovala nejméně dvakrát tak dlouho, než doposud věda popisovala. 

Sedmnáctičlenný tým, který stál u objevu, se skládal z marockých, francouzských a italských vědců a jejich zjištění je založeno na studiu kamenných nástrojů získaných z této lokality. Marocký archeolog Abdelouahed Ben Ncer označil novinku za převrat v datování této etapy vývoje lidstva. Podle něj to znamená, že počátky acheuléenu v Maroku se blíží počátkům této epochy v jižní a východní Africe.

Zmiňované období je z hlediska lidské kultury, schopnosti ovládat technologie a vývoje zručnosti našich předků důležité – právě tato kultura totiž dokázala poprvé vyrábět opravdu kvalitní a sofistikované nástroje; předtím si předkové lidí vystačili s primitivnějšími oblázkovými nástroji, jež jsou známé jako oldovanská kultura.

Nástroje oldovanské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons
Nástroje acheulské kultury
Zdroj: Wikimedia Commons

Poklad z pravěku

Výzkum na této lokalitě v Casablance probíhá už několik desetiletí a „přinesl jednu z vůbec nejbohatších acheulských sbírek v Africe“, uvedl Mohib. „Je to pro nás nesmírně významné, protože se objev týká pravěku, tedy období, pro které existuje jen málo údajů,“ dodal. Mohib doplnil, že výzkum rovněž umožnil doložit nejstarší přítomnost lidí typu homo erectus v Maroku. 

Homo erectus neboli člověk vzpřímený byl v dějinách lidského druhu zásadním přelomem – nejenže vyráběl nástroje, ale také dokázal ovládat oheň. To si osvojil již asi 800 tisíc let před naším letopočtem. Zřejmě také ovládal mluvený jazyk.

Přestože to podle současného stavu poznání nebyl přímý předchůdce moderního člověka homo sapiens, jednalo se o evolučně zatím nejúspěšnější druh hominida – existoval totiž po dobu přibližně 1,7 milionu let. Pro srovnání: homo sapiens existuje zatím asi 300 tisíc let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 12 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 13 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 14 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.