U řeckých břehů našli dva tisíce let starý vrak římské lodě se zachovalými amforami

U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři badatelé objevili zhruba dva tisíce let starý vrak římské lodě s nákladem asi šesti tisíc velmi zachovalých amfor. Přibližně 30 metrů dlouhý vrak řečtí vědci našli s pomocí sonaru u přístavu Fiskardo. Objev, který podle archeologů pochází z období mezi 1. stoletím před naším letopočtem a 1. stoletím našeho letopočtu, by mohl přinést nové informace o římských obchodních trasách ve Středozemním moři.

Polovina vraku s nákladem je podle vedoucího výzkumu George Ferentinose zakrytá sedimentem, a existuje tak šance, že při další misi bude odhalen celý dřevěný trup lodi.

Ukázka výzkumu vraku
Zdroj: Science Direct

V přístavu Fiskardo byly nalezeny antické domy, lázně, amfiteátr a hrobky z let 143 před naším letopočtem až 300 našeho letopočtu. Archeologové ve studii publikované v časopisu Journal of Archaeological Science napsali, že šlo o přístav hojně využívaný Římany k přepravě zboží ve Středozemí. Hlavními komoditami, se kterými se tehdy v oblasti obchodovalo, byly olivy, olej, víno a obilí. Náklad většinou mířil do Říma.

Sonar místo potápěčů

Zda bude vrak vyzdvižen z mořského dna, zatím není jasné. Pokud by se tak stalo, mohlo by to odhalit více o jeho původu.

Další informace o lodi, jako například důvod ztroskotání, by mohlo přinést detailnější zkoumání s pomocí podvodního sonaru. Dříve po archeologických nálezech na mořském dně pátrali hlavně potápěči. Moderní technologie ale představují cennou metodu, jelikož umožňují rychleji oddělit možné vraky od přírodních objektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...