U západního pobřeží Spojených států uhynulo v posledních měsících tolik plejtvákovců šedých, že chybějí místa, kde by se jejich těla mohla přirozeně rozložit a nepředstavovala přitom problém pro lidi. Na tamní majitele soukromých pláží tak míří výzva, aby svůj prostor u moře zapůjčili a umožnili, aby si příroda obří mršiny mohla vzít zpět.
Jenom na pobřeží státu Washington se muselo najít místo pro 29 uhynulých plejtvákovců, zvaných také velryba šedá. Jejich rozkládající se těla obsadila většinu veřejných pláží na izolovaných místech v dostatečné vzdálenosti od lidí.
„Nejlepší je těla samozřejmě nechat, aby se rozložila přirozeně,“ cituje agentura AP biologa Johna Calambokidise z výzkumné organizace Cascadia Research. Ta sídlí ve městě Olympia ve státě Washington. „Je ale čím dál těžší najít místa, kde mohou (ta těla) hnít, aniž by představovala problém,“ uvedl.
Úřady se ještě snaží najít rozsáhlé písečné oblasti v soukromém vlastnictví, jejichž majitelům by nevadilo mít na svém pozemku rozkládajícího se živočicha, který měří mezi 12 a 15 metry.
Čísla ukazují na problém
Na americkém tichomořském pobřeží bylo od začátku roku objeveno nejméně 81 uhynulých plejtvákovců šedých, a pokud se k tomu přičtou velryby nalezené v Mexiku a Kanadě, vyšplhá se tento počet zhruba na 160, uvedl mluvčí amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší Michael Milstein.
Američtí vědci úhyn plejtvákovců šedých minulý měsíc označili za „mimořádný jev“. Obdrželi kvůli němu dodatečné finance, s jejichž pomocí se budou moci s problémem snáze vypořádat a zkoumat jeho příčiny.
Prvními majiteli soukromé pláže, kteří ji po dohodě se sousedy nabídli jako místo, kde se může rozložit tělo velryby, jsou manželé Mario Rivera a Stefanie Worwagová ze státu Washington. Tělo velryby tam bylo začátkem měsíce dotaženo pomocí motorového člunu ze vzdálenosti zhruba pěti kilometrů.
Rivera a Worwagová, která pracuje jako veterinářka, používají velké množství vápna, aby urychlili rozklad zdechliny a omezili její zápach. Chodí se na ni dívat každý den a to, že ji přijali na svou pláž, považují za příležitost rozšířit si znalosti.
Rivera připouští, že zápach z uhynulého dvanáctimetrového samce, který leží necelých 140 metrů od jejich domu, byl tento týden po několik dnů strašný. „Ale je to jen dočasné. Bude to trvat asi tak měsíc a pak zápach zmizí,“ vysvětlil.
O zdechliny, kterým chtějí dát šanci se přirozeně rozložit, se mezitím přihlásilo dalších 15 majitelů pláží.
Kde je příčina?
Současný úhyn plejtvákovců na západním pobřeží je největší za poslední dvě desítky let a odborníci odhadují, že velryby vyplavené na břeh tvoří jen desetinu počtu celkově uhynulých zvířat. Drtivá většina se jich potopí ke dnu.
Plejtvákovec šedý byl ze seznamu ohrožených druhů, kam se dostal kvůli hrozícímu vyhynutí v důsledku lovu, vyřazen v první polovině 90. let minulého století. Jeho populace se za posledních deset let výrazně zvětšila a nyní se odhaduje na 27 tisíc kusů, uvádí AP.
V souvislosti se současným úhynem těchto savců se objevují otázky, zda se jejich počet nedostal na hranici únosnosti, podle jiné teorie jim v důsledku globálního oteplování ubývá potravy a hynou vyčerpáním.
Uhynulý plejtvákovec, který se rozkládá na pláži Rivery a Worwagové, měl žaludek plný rostliny, jež rozhodně není běžně jeho potravou. Pitva ukázala, že zvíře uhynulo hlady. „Ta velryba se zoufale snažila najít si potravu. Je to, jako když hladovějící člověk jí trávu, aby se udržel naživu. Prostě to nejde,“ řekl Rivera.
