Vesmírná loď s ruským kosmonautem a dvěma japonskými turisty přistála ve středu odpoledne u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Tam má posádka strávit 12 dnů.
Raketa Sojuz-2.1a s lodí Sojuz MS-20 odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu dopoledne. Letí v ní na dvanáctidenní pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští turisté, miliardář Jusaku Maezawa a jeho spolupracovník Jozo Hirano.
Misurkin letí do vesmíru potřetí. Při dvou dosavadních pobytech na oběžné dráze v letech 2013 a 2017–2018 strávil na stanici 334 dnů. Během nich absolvoval čtyři pracovní směny v otevřeném vesmíru. Tentokrát letí nejen jako velitel lodi, ale také ve funkci prvního zpravodaje ruské agentury TASS na Mezinárodní vesmírné stanici.
Nejdřív na ISS, pak k Měsíci
Pro Maezawu je dvanáctidenní cesta na ISS jakousi přípravou na ještě zajímavější misi. Výstřední miliardář si totiž už zarezervoval místo pro let kolem Měsíce v lodi Starship, kterou připravuje americká společnost SpaceX pro lety do hlubokého vesmíru, včetně výprav lidí na Mars. Maezawův let kolem Měsíce by se podle dosavadních plánů měl uskutečnit v roce 2023.
BBC na svém ruskojazyčném webu upozornila, že Rusko se Maezawovým letem po více než desetileté přestávce vrací k vesmírné turistice, ale organizuje ji odlišně, než ji nejnověji nabízejí západní společnosti.
Rusko přitom jako první vyslalo do vesmíru turistu. Již v roce 2001 americký milionář Dennis Tito, tehdy šedesátiletý, zaplatil 20 milionů dolarů za osm dnů na ISS. Za ním následovali další, ISS v letech 2001 až 2009 navštívilo sedm turistů. Všechny lety zprostředkovala americká společnost Space Adventures, přímo spolupracující s ruskou státní agenturou Roskosmos. Rusko v roce 2010 ohlásilo turistům přestávku, aby mohlo poslat do kosmu více specialistů.
Myšlenky vesmírných cest „neprofesionálů“ se pak chopily americké soukromé společnosti SpaceX Elona Muska, která loni uskutečnila více startů do vesmíru než Rusko, Evropa a Japonsko dohromady, Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona a Blue Origin Jeffa Bezose. Ruští podnikatelé se také pokoušeli zapojit, ale společnost KosmoKurs, slibující až 115 letů ročně a palubní lístek za čtvrt milionu dolarů, letos skončila. Nedokázala se ani dohodnout s úřady na stavbě kosmodromu a na projektování turistické rakety.
V Rusku vše, co souvisí s vesmírem, zůstává podřízeno Roskosmosu, zatímco v USA šli opačným směrem a sama NASA se obrátila na soukromý sektor v zájmu snížení nákladů a povzbuzení inovací. Na Západě soukromé firmy pracují na rozvoji vesmírného výzkumu v sektoru určeném pro zábavu bohatých klientů. V Rusku nejsou lety vesmírných turistů a profesionálních kosmonautů odděleny, a tak se turisté připravují – jak fyzicky, tak technicky – mnohem důkladněji než na Západě. Ve Hvězdném městečku u Moskvy se musí naučit řídit vesmírnou loď a sloužit zkoušku z přežití po přistání v tajze či na vodě, a to vše vyžaduje daleko více času, peněz a lidských zdrojů, poznamenala BBC. Nicméně experti pravidelně kritizují, že turisté zabírají místo na palubě odborníkům a vědcům.
Jako mučení
Sám Maezawa, šestačtyřicetiletý módní magnát a sběratel umění, přirovnal trénink k mučení:
Záběry z letu, které má pořídit jeho asistent, se chystá zveřejnit na svém kanálu na YouTube, který má více než tři čtvrtě milionu odběratelů. Na ně se také obrátil se žádostí o stovku nápadů, co by měl ve vesmíru dělat. Na ISS si chce například zahrát badminton.
Další rozdíl mezi americkým a ruským přístupem spočívá v dopravě, která se v Rusku stále opírá o jednorázové nosné rakety s původem v 60. letech minulého století, zatímco soukromé západní firmy se snaží optimalizovat náklady použitím opakovaně použitelných stupňů ve svých raketách. Čtvrthodinové suborbitální lety Virgin Galactic a Blue Origin k hranicím vesmíru nevyžadují složitou přípravu, a tak klienta stojí okolo 200 tisíc až 300 tisíc dolarů, zatímco pobyt na ISS vyjde na desítky milionů, dodala BBC.
Náklady na Maezawovu cestu nebyly zveřejněny, podle agentury Reuters se ale hovoří až o 50 milionech dolarů (asi 1,1 miliardy Kč).
