Týden ve vědě: Od svítících myší po prvního československého muže ve vesmíru

Co důležitého se stalo v týdnu na přelomu února a března v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Vědci stvořili myši se svítícími mozky. Díky tomu uvidí rakovinu i dráhy léků

Vědci si vypůjčili od světlušek a medúz jejich oblíbený trik – biologické svícení. A dokázali ho přenést do buněk jiných zvířat tak, že ta pak svítí natolik jasně, že je světlo jasně vidět i z vnější strany jejich těl.

Za objevem je tým japonských vědců, kteří dokázali stvořit myši a kosmany, jejichž mozky obsahovaly nervové buňky schopné produkovat světlo. To je tak jasné, že ho bez problémů vidí kamera.

K čemu to celé je? Vědci budou moci tímto způsobem mnohem lépe než dosud studovat tkáň v živých zvířatech a nebudou už odkázáni jen na analýzu z mozků uhynulých nebo zabitých zvířat.

V Egyptě odkryli starověkou nekropoli. Našli v ní 40 sarkofágů a tisíc sošek

Čtyřicet kamenných sarkofágů a tisícovku pohřebních sošek našli egyptologové v nově objevené nekropoli jižně od Káhiry. Mezi nálezy je i náhrdelník s hieroglyfickým nápisem „šťastný nový rok“.

Podle odhadů se jedná o věci staré zhruba dva a půl tisíce let, které byly součástí pohřebních rituálů. Vědci očekávají, že na nalezišti budou pracovat ještě pět let.

Pozemské bakterie mohou přežít na Saturnově měsíci Enceladu, prokázal výzkum

Bakterie, jimž se daří na nejhlubších místech pozemských oceánů, by zřejmě prosperovaly také na Saturnově měsíci Enceladu. Uvedli to vědci, když zkoumali potenciál, jaký toto těleso nabízí pro život.

Výsledky nové studie zřejmě ještě více podnítí zájem o měsíc Enceladus, který už nyní představuje pro vědce jedno z nejzajímavějších těles v našem slunečním systému. Vloni v dubnu totiž americká agentura NASA oznámila, že na Saturnově měsíci Enceladus se nachází forma chemické energie, díky které by mohly teoreticky přežívat organismy.

Cenzurováno: Na čínských sociálních sítích se nesmělo používat N a psát o Medvídkovi Pú

Cenzura v Číně zakázala řadu slov a slovních spojení. Jde o reakci na nespokojenost společnosti s návrhem vyškrtnout z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta a viceprezidenta.

Webu China Digital Times, který je zaměřený na technologické změny v Číně, se podařilo identifikovat slova, která byla zablokována na čínské sociální síti Weibo:

Deset tisíc let (万岁): čínsky to znamená něco jako „Ať se ti daří“ nebo „Dlouhý život“
Nesouhlasím (不同意)
Si Ce Tung (习泽东) – v anglickém přepisu – 'Xi Zedong'; jde o složeninu jmen Si Ťin-pching a Mao Ce Tung
Nestydatý (不要脸)
Celoživotní (终身)
Kult osobnosti (个人崇拜)
Emigrace (移民)
Nesmrtelnost (长生不老)

Poslední samec bílého nosorožce na světě odchází. Československý Sudán je na tom zle

Na celé Zemi už žije jen jediný samec severního bílého nosorožce. Jmenuje se Sudán, do roku 2009 žil ve Dvoře Králové nad Labem. Nyní přebývá se samicemi Najin a Fatu v keňské rezervaci Ol Pejeta. O jeho bezpečí se 24 hodin denně stará speciální ochranka.

Nyní rezervace na svém twitterovém účtu oznámila, že zdravotní stav Sudána se prudce zhoršil. Vzhledem k jeho pokročilému věku navíc není velká naděje na jeho zlepšení.

Nevidomí jsou schopní orientovat se v prostoru jako netopýři, prokázala studie

Někteří nevidomí jsou schopní naučit se echolokaci: Umí vydávat pusou zvuky podobné klikání. Pomocí nich se pak orientují v prostoru podobně jako netopýři. Je to nečekaně přesné, ale současně není snadné se tuto metodu naučit.

Dlouhou dobu se tato metoda vyvíjela jen na základě zkušeností a praxe, tedy živelně a organicky. Nyní se ji ale rozhodli prozkoumat vědci. Chtěli popsat, jak funguje, aby případně pomohli ostatním lidem se ji naučit.

Studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, potvrdila, že lidé jsou opravdu schopní s velkou mírou přesnosti identifikovat různé předměty pomocí toho, že naslouchají ozvěnám odraženého zvuku.

Před 40 lety se do vesmíru poprvé podíval občan třetí země, Čechoslovák Remek

Před 40 lety, 2. března, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28.

Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu ve vesmíru provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 10 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...