Pozemské bakterie mohou přežít na Saturnově měsíci Enceladu, prokázal výzkum

Bakterie, jimž se daří na nejhlubších místech pozemských oceánů, by zřejmě prosperovaly také na Saturnově měsíci Enceladu. Uvedli to vědci, když zkoumali potenciál, jaký toto těleso nabízí pro život.

Výsledky nové studie zřejmě ještě více podnítí zájem o měsíc Enceladus, který už nyní představuje pro vědce jedno z nejzajímavějších těles v našem slunečním systému. Vloni v dubnu totiž americká agentura NASA oznámila, že na Saturnově měsíci Enceladus se nachází forma chemické energie, díky které by mohly teoreticky přežívat organismy.

„Tohle je zatím nejblíž k tomu, abychom identifikovali (ve vesmíru) místo s podmínkami nezbytnými pro obyvatelné prostředí,“ uvedl Thomas Zurbuchen z NASA.

Jak je to možné? Do oceánů na Enceladu vniká vodík ve formě plynu – a to z hydrotermální aktivity na mořském dně. Důležité je to proto, že tato látka může představovat chemickou energii, kterou by pro své potřeby mohly využívat životní formy.

Vědci před rokem na tiskové konferenci dokonce popsali, kolik této energie do oceánu proudí: je to za hodinu přibližně tolik, kolik obsahuje asi 300 celých pizz. Případní mikrobi, kteří by tam mohli žít, by mohli vodík kombinovat s oxidem uhličitým, jenž je rozpuštěný ve vodě. Během této chemické reakce vzniká metan, který možná stál na počátku vzniku života i na Zemi.

Život je velmi nenáročný

Život, jak ho známe, potřebuje tři základní ingredience: tekutou vodu, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické přísady – hlavně uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru.

Doklady z mise Cassini podávají přesvědčivé důkazy, že na Enceladu se vyskytují téměř všechny tyto základní přísady. Potvrzené zatím nejsou jen fosfor a síra, vědci však předpokládají, že by tam být mohly – jádro Enceladu je velice podobné meteoritům, které tyto látky obsahují.

Co se děje na Enceladu?
Zdroj: NASA

Nyní se vědci pokusili popsat, jestli by některé druhy pozemských organismů mohly přežívat i na Enceladu. Jedná se o takzvané metanogenní bakterie, které se vyskytují na Zemi u hydrotermálních průduchů (sopouchů) v oceánech.

Na těchto místech se do oceánů uvolňuje množství živin, takže se kolem nich shromažďuje více života, než je běžné. Díky koktejlu pozoruhodných látek, jež se tu z hlubin země vynořují, se zde vyskytují unikátní formy života.

Hydrotermální průduch
Zdroj: NOAA

A vědci nyní konstatují: teoreticky by tyto organismy mohly přežít i na Enceladu. Simon Rittmann, biolog z vídeňské univerzity, který tento výzkum vedl, pro deník Guardian uvedl: „Protáhli jsme hranici, za kterou mohou žít metanogenní bakterie.“

Simulace našla téměř nesmrtelnou bakterii

Biologové pochopitelně nemohli dopravit bakterie na Enceladus, ani vytvořit prostředí, které by bylo stejné jako na Saturnově měsíci. Pracovali ale s velmi věrnou simulací Enceladu – samozřejmě počítali s tím, že znalosti tamního prostředí nejsou stoprocentní.

Vědci například stále nevědí, jak hluboký je tamní slaný oceán – což má zásadní dopad na tlak na jeho dně a tedy i na všechny chemické procesy, které tam probíhají.

Enceladus
Zdroj: NASA

Vědci proto museli simulovat celou škálu různých podmínek – od mělkého moře, až po kilometrové hlubiny. Ukázalo se, že jeden z testovaných organismů, Methanothermococcus okinawensis (české jméno nemá), prospívá v podmínkách podobných Enceladu bez ohledu na to, jaký je tam tlak, teplota nebo škodlivé látky. Pokud tuto bakterii zasáhly zcela extrémní podmínky, prostě se deaktivovala a vrátila se k životu, až se podmínky zlepšily. Vědci to popsali v rozsáhlém článku v odborném časopise Nature Communications.

„Jsou opravdu robustní,“ uvedl Rittmann pro server Verge. „Je pravděpodobné, že tento organismus by klidně mohl existovat i na jiných tělesech ve vesmíru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 6 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 21 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...