Pozemské bakterie mohou přežít na Saturnově měsíci Enceladu, prokázal výzkum

Bakterie, jimž se daří na nejhlubších místech pozemských oceánů, by zřejmě prosperovaly také na Saturnově měsíci Enceladu. Uvedli to vědci, když zkoumali potenciál, jaký toto těleso nabízí pro život.

Výsledky nové studie zřejmě ještě více podnítí zájem o měsíc Enceladus, který už nyní představuje pro vědce jedno z nejzajímavějších těles v našem slunečním systému. Vloni v dubnu totiž americká agentura NASA oznámila, že na Saturnově měsíci Enceladus se nachází forma chemické energie, díky které by mohly teoreticky přežívat organismy.

„Tohle je zatím nejblíž k tomu, abychom identifikovali (ve vesmíru) místo s podmínkami nezbytnými pro obyvatelné prostředí,“ uvedl Thomas Zurbuchen z NASA.

Jak je to možné? Do oceánů na Enceladu vniká vodík ve formě plynu – a to z hydrotermální aktivity na mořském dně. Důležité je to proto, že tato látka může představovat chemickou energii, kterou by pro své potřeby mohly využívat životní formy.

Vědci před rokem na tiskové konferenci dokonce popsali, kolik této energie do oceánu proudí: je to za hodinu přibližně tolik, kolik obsahuje asi 300 celých pizz. Případní mikrobi, kteří by tam mohli žít, by mohli vodík kombinovat s oxidem uhličitým, jenž je rozpuštěný ve vodě. Během této chemické reakce vzniká metan, který možná stál na počátku vzniku života i na Zemi.

Život je velmi nenáročný

Život, jak ho známe, potřebuje tři základní ingredience: tekutou vodu, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické přísady – hlavně uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru.

Doklady z mise Cassini podávají přesvědčivé důkazy, že na Enceladu se vyskytují téměř všechny tyto základní přísady. Potvrzené zatím nejsou jen fosfor a síra, vědci však předpokládají, že by tam být mohly – jádro Enceladu je velice podobné meteoritům, které tyto látky obsahují.

Co se děje na Enceladu?
Zdroj: NASA

Nyní se vědci pokusili popsat, jestli by některé druhy pozemských organismů mohly přežívat i na Enceladu. Jedná se o takzvané metanogenní bakterie, které se vyskytují na Zemi u hydrotermálních průduchů (sopouchů) v oceánech.

Na těchto místech se do oceánů uvolňuje množství živin, takže se kolem nich shromažďuje více života, než je běžné. Díky koktejlu pozoruhodných látek, jež se tu z hlubin země vynořují, se zde vyskytují unikátní formy života.

Hydrotermální průduch
Zdroj: NOAA

A vědci nyní konstatují: teoreticky by tyto organismy mohly přežít i na Enceladu. Simon Rittmann, biolog z vídeňské univerzity, který tento výzkum vedl, pro deník Guardian uvedl: „Protáhli jsme hranici, za kterou mohou žít metanogenní bakterie.“

Simulace našla téměř nesmrtelnou bakterii

Biologové pochopitelně nemohli dopravit bakterie na Enceladus, ani vytvořit prostředí, které by bylo stejné jako na Saturnově měsíci. Pracovali ale s velmi věrnou simulací Enceladu – samozřejmě počítali s tím, že znalosti tamního prostředí nejsou stoprocentní.

Vědci například stále nevědí, jak hluboký je tamní slaný oceán – což má zásadní dopad na tlak na jeho dně a tedy i na všechny chemické procesy, které tam probíhají.

Enceladus
Zdroj: NASA

Vědci proto museli simulovat celou škálu různých podmínek – od mělkého moře, až po kilometrové hlubiny. Ukázalo se, že jeden z testovaných organismů, Methanothermococcus okinawensis (české jméno nemá), prospívá v podmínkách podobných Enceladu bez ohledu na to, jaký je tam tlak, teplota nebo škodlivé látky. Pokud tuto bakterii zasáhly zcela extrémní podmínky, prostě se deaktivovala a vrátila se k životu, až se podmínky zlepšily. Vědci to popsali v rozsáhlém článku v odborném časopise Nature Communications.

„Jsou opravdu robustní,“ uvedl Rittmann pro server Verge. „Je pravděpodobné, že tento organismus by klidně mohl existovat i na jiných tělesech ve vesmíru.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...