Týden ve vědě: Od superrychlých počítačů po robota montujícího židle

Co důležitého se stalo ve třetím dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Tisíckrát rychlejší. Objev českých fyziků promění ukládání dat

Vědcům z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV ČR) se podařilo najít způsob, jak mnohem rychleji zapisovat a ukládat informace. Podstatou jejich objevu jsou antiferomagnety, tedy látky se zvláštním chováním při průchodu elektrického proudu.

Vědcům se podařilo prokázat, že zápis dat je u nich až tisíckrát rychlejší než u běžných paměťových médií, a vytvořili čip, který se dá propojit s konvenční elektronikou.

Vědci objevili enzym, kterému chutnají plasty

Jde o PETase – enzym, kterému doslova chutnají plasty. Tedy hlavně ty, ze kterých se vyrábějí třeba plastové lahve. Poprvé na něj před dvěma lety na skládce narazili japonští vědci. Až teď se ale jejich britským kolegům podařilo popsat jeho detailní strukturu.

„Díky japonské studii teď můžeme z bakterie odebrat gen a stvořit enzym v laboratoři pod kontrolou. Můžeme generovat gramy enzymů – a díky spolupráci s průmyslem bychom mohli generovat i kilogramy enzymu,“ vysvětlují autoři nové studie.

Čeští vědci vyvinuli látky chránící kůži před vznikem rakoviny

Z rostlinných hormonů, které ovlivňují dělení buněk, dokázali olomoučtí vědci připravit nové látky, které chrání lidskou kůži před škodlivými účinky ultrafialového záření, tedy i před možným vznikem rakoviny. Malé molekuly podle nich mohou najít uplatnění v kosmetice i lékařství. Objevené látky jsou již patentově chráněny, odborníci je odvodili od kinetinu – jednoho z cytokininů, tedy rostlinných hormonů.

„Jako první na světě jsme zjistili, že cytokininy a od nich odvozené látky dokážou chránit kožní buňky před škodlivými účinky obou typů ultrafialového záření, tedy UVA i UVB. To je informace nová, vědci se totiž dříve touto otázkou nezabývali,“ uvedl hlavní autor práce Martin Hönig z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), který se výzkumu věnuje i v rámci doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého.

„Lovec planet“ je ve vesmíru. Dalekohled tam vynesla Muskova raketa Falcon 9

Z Floridy odstartovala raketa s vesmírným teleskopem TESS. Odkládaný start nakonec proběhl zcela bez problémů – společnost SpaceX uvedla na Twitteru, že teleskop už je na oběžné dráze.

Vesmírný dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), zvaný Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet (TESS), je určen ke sledování těchto vesmírných těles. Má navázat na práci teleskopu Kepler, který sledoval objekty vzdálené okolo 1000 světelných let a během necelých deseti let objevil na 3700 planet.

Studie: Víc než jeden alkoholický nápoj denně zkracuje život

Lidé by neměli za den vypít v průměru víc než jeden alkoholický nápoj, jinak si zkracují pravděpodobnou délku dožití. Uvádí to studie zveřejněná v lékařském časopise The Lancet. Podle jejích autorů má řada států doporučené limity pro alkohol příliš vysoké. Českem se studie nezabývá.

Mezinárodní skupina desítek výzkumníků zjistila, že relativně bezpečná konzumace nepřekračuje 100 gramů čistého alkoholu týdně. To odpovídá zhruba 2,5 litru piva či pěti a půl sklenici vína. Větší spotřeba prý zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.

NASA pracuje na vytvoření galaktické GPSky. Bude se orientovat podle pulsarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vytvoření galaktického navigačního systému využitelného například pro záchranu astronautů ztracených v kosmu. Podle serveru Live Science už byl v rámci vývoje tohoto systému využit teleskop NICER na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Výhodou „galaktického GPS“ (galactic positioning system) je skutečnost, že vesmírné aparáty, včetně pilotovaných lodí, nejsou při orientaci v kosmickém prostoru závislé na přímém spojení se Zemí, které se může přerušit. Systém by tak mohl být například nouzovou zálohou pro astronauty. „Pokud by posádka ztratila kontakt se Zemí, měla by u sebe na palubě autonomně fungující navigační systém,“ vysvětlil expert NASA Zaven Arzoumanian.

Singapurský robot umí skládat nábytek IKEA. Zatím pomaleji než člověk

Týmu vědců z Technologické univerzity Nanyang v Singapuru se podařilo vyvinout robota, který samostatně vymyslel a následně realizoval plán sestavení dřevěné židle z obchodního řetězce IKEA. Po několika neúspěšných pokusech a úpravách systému se to přístroji nakonec povedlo za 20 minut a 19 sekund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 15 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 15 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 16 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 17 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 20 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...