Co důležitého se stalo během čtvrtého zářijového týdne v české i světové vědě?
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkum v České republice i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Výjimečně silné kosmické záření není z naší galaxie
Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině se podařilo najít část odpovědi na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření.
Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice kosmického záření mají původ mimo naši galaxii. Objev popisuje článek, který vyšel v prestižním vědeckém časopise Science.
Předávaly se vědecké ceny v České republice
Tento týden předávaly ceny za vědecký přínos dvě významné české agentury GAČR a TAČR. Ceny Technologické agentury ČR (TAČR) převzali řešitelé čtyř výzkumných a vývojových projektů, které v minulosti agentura finančně podpořila a které už mají konkrétní výsledky v praxi. Mezi oceněnými je firma vyrábějící endoprotézy, společnost vyvíjející řezné nástroje, výrobce chytrých textilií a skupina vývojářů, kteří vymysleli metodu pro sledování změn materiálů v čase.
Letošními laureáty Grantové agentury ČR (GAČR) jsou tři vědkyně a dva vědci: archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR byla oceněna za dvoudílnou monografii věnující se hmotným nálezům z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu, hydrobiolog profesor Jiří Kopáček z Biologického centra AV ČR, jehož výzkum prokázal, že přirozený proces regenerace lesů po kůrovcové kalamitě na Šumavě je tím nejlepším řešením, a biochemička Michaela Rumlová z VŠCHT, která svou prací přinesla novou naději HIV pozitivním pacientům.
Dalšími laureáty jsou doktorka Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, jejíž projekt umožnil lepší porozumění mechanismu vzniku a vývoje vesmíru a měl velký ohlas u nás i v zahraničí, a odborník v oblasti počítačových systémů, profesor Lukáš Sekanina z Fakulty informačních technologií VUT v Brně, který se svým týmem vyvinul nové metody umožňující optimalizaci číslicových obvodů.
Také Akademie věd ocenila tři české vědce. Cenu Praemium Academiae dostali ekolog a odborník na fyziologii půdních hub Petr Baldrian, fyzik se specializací na atmosféru Michal Fárník a informatik zaměřující se na zpracování obrazu Jan Flusser. Každý z oceněných získá až 30 milionů korun na výzkum v dalších šesti letech.
Pekelná ropucha lovila a žrala dinosaury
Žába s latinským jménem Beelzebufo ampinga žila na Madagaskaru před 68 miliony lety. Její pozůstatky byly objeveny už roku 1993 a od té doby představuje pro vědce velkou výzvu. Šlo o velmi masivní zvíře s širokou tlamou uzpůsobenou požírání živé kořisti – jenže v té době na Madagaskaru zase tolik vhodné kořisti nežilo. Proto se vědci od počátku zkoumání ropuchy zamýšleli nad tím, co mohla žrát. Ukázalo se, že dinosaury.
V Motole transplantovali batoleti srdce. Na operaci čekalo s mechanickým orgánem
Lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole provedli transplantaci srdce batoleti. Dítě na operaci čekalo v nemocnici čtyři měsíce s mimotělním mechanickým srdcem. Lékaři museli zvolit toto náročné řešení, protože malému pacientovi selhávalo vlastní srdce a problém se už nedal zvládnout pomocí léků. Unikátní předtransplantační péče i transplantace se zdařily a dítě je už v domácí péči.
Mořští biologové objevili pod hladinou město chobotnic. Mění to pohled na jejich inteligenci
Ojedinělé místo, kde vedle sebe žijí desítky chobotnic, našli vědci u pobřeží Austrálie. Zřejmě tito bezobratlí tvorové nejsou takoví individualisté, jak se doposud zdálo. Jedním ze zásadních znaků, jimiž se chobotnice od lidí liší, je jejich osamělost. Až doposud se vědci domnívali, že tito bezobratlí žijí bez přítomnosti ostatních zástupců svého druhu; že s výjimkou páření si vystačí sami. Nyní ale tým australských mořských biologů přišel s nečekaným objevem: našli podmořské „město“, které je chobotnic plné.
Vědci našli na Chebsku nový pramen s radonem. Podle měření nejradioaktivnější v Česku
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili u Plesné na Chebsku nový pramen s obsahem radonu. Podle výsledků měření jde o přírodní vývěr na povrch země s nejvyšší radioaktivitou v České republice. Místo nálezu upravili a vodu dál zkoumají. V budoucnu by mohla sloužit k lázeňské léčbě.
Vědci označují místo v lese nedaleko Plesné, kde pramen nalezli, za jednu z největších přírodních zajímavostí v Česku. Jezírko má hloubku 70 centimetrů, teplota vody v něm je 8 až 11 stupňů Celsia.
