Mořští biologové objevili pod hladinou město chobotnic. Mění to pohled na jejich inteligenci

Ojedinělé místo, kde vedle sebe žijí desítky chobotnic, našli vědci u pobřeží Austrálie. Zřejmě tito bezobratlí tvorové nejsou takoví individualisté, jak se doposud zdálo.

Chobotnice jsou velmi pozoruhodní tvorové s vysokou inteligencí. Protože žijí zcela jiným způsobem a v naprosto odlišných podmínkách než savci, jejich inteligence je nám zcela cizí – specializovaná na odlišné cíle.

Jedním ze zásadních znaků, jimiž se chobotnice od lidí liší, je jejich osamělost. Až doposud se vědci domnívali, že tito bezobratlí žijí bez přítomnosti ostatních zástupců svého druhu; že s výjimkou páření si vystačí samy. Nyní ale tým australských mořských biologů přišel s nečekaným objevem: našli podmořské „město“, které je chobotnic plné.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Podle vědeckého týmu vedeného profesorem Davidem Scheelem jde o zásadní změnu pohledu na tyto tvory. Místo, které chobotnice sydneyské obývají, dostalo od biologů přezdívku Octlantis – jde o narážku na údajně potopené město Atlantis.

Podobně jako mýtická Atlantida i Octlantis se nachází u mořského dna a jde teprve o druhý důkaz toho, že chobotnice jsou schopné spolupracovat a žít společně. Prvním takovým místem bylo Octopolis, které bylo objeveno před několika lety v oceánu nedaleko Sydney. Vědci se ovšem domnívali, že jde o nějakou bizarní výjimku – teprve druhý důkaz ukazuje, že to s chobotnicemi asi bude složitější, než se vědecká komunita doposud domnívala. 

Podle profesora Scheela jde o důsledek přirozeného výběru, který reagoval na podmínky, v nichž chobotnice žijí. „Toto chování může být pozoruhodně podobné složitému sociálnímu chování obratlovců,“ uvedl vědec.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Evoluce před lidskýma očima

Roku 2009 objevená Octopolis vznikla kolem velkého železného předmětu, který vyrobili lidé. Podle biologa Godfrey-Smithe, jenž toto místo zkoumal, jde o jakýsi umělý útes, který funguje jako bezpečné místo v jinak nebezpečném oceánu – jako obrana chobotnic před jejich predátory, tedy žraloky, delfíny i tuleni.

Nový objev ale dokazuje, že to není výjimka a naznačuje, že by podobných míst mohlo existovat ve světových oceánech ještě více. Spoluautorka studie, která tento objev popsala, Stephanie Chancellorová, navíc uvedla, že plošina, která „město“ tvoří, vypadá, jako by byla dále upravena, aby v ní bylo více úkrytů – což by z chobotnic dělalo zcela přirozené mořské inženýry.

Město plné násilí

Toto město však není žádný ráj. Vědci popsali, že je plné agrese, a to viditelné na první pohled. Chobotnice spolu permanentně soupeří o úkryty, neustále se pokoušejí vyhnat nějaký slabší exemplář z jeho díry a usídlit se v ní samy. Přesto jde o prostor, kde žije několik generací chobotnic vedle sebe; jsou nuceny naučit se sdílet stejné místo.

Podle Godfrey-Smithe může jít o místo, kde se bude koncentrovat evoluce mozku chobotnice. Pro vědce jde tedy o zcela jedinečnou příležitost sledovat změny v chování zvířete, které má podle některých studií v některých oblastech inteligenci tříletého dítěte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...