Mořští biologové objevili pod hladinou město chobotnic. Mění to pohled na jejich inteligenci

Ojedinělé místo, kde vedle sebe žijí desítky chobotnic, našli vědci u pobřeží Austrálie. Zřejmě tito bezobratlí tvorové nejsou takoví individualisté, jak se doposud zdálo.

Chobotnice jsou velmi pozoruhodní tvorové s vysokou inteligencí. Protože žijí zcela jiným způsobem a v naprosto odlišných podmínkách než savci, jejich inteligence je nám zcela cizí – specializovaná na odlišné cíle.

Jedním ze zásadních znaků, jimiž se chobotnice od lidí liší, je jejich osamělost. Až doposud se vědci domnívali, že tito bezobratlí žijí bez přítomnosti ostatních zástupců svého druhu; že s výjimkou páření si vystačí samy. Nyní ale tým australských mořských biologů přišel s nečekaným objevem: našli podmořské „město“, které je chobotnic plné.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Podle vědeckého týmu vedeného profesorem Davidem Scheelem jde o zásadní změnu pohledu na tyto tvory. Místo, které chobotnice sydneyské obývají, dostalo od biologů přezdívku Octlantis – jde o narážku na údajně potopené město Atlantis.

Podobně jako mýtická Atlantida i Octlantis se nachází u mořského dna a jde teprve o druhý důkaz toho, že chobotnice jsou schopné spolupracovat a žít společně. Prvním takovým místem bylo Octopolis, které bylo objeveno před několika lety v oceánu nedaleko Sydney. Vědci se ovšem domnívali, že jde o nějakou bizarní výjimku – teprve druhý důkaz ukazuje, že to s chobotnicemi asi bude složitější, než se vědecká komunita doposud domnívala. 

Podle profesora Scheela jde o důsledek přirozeného výběru, který reagoval na podmínky, v nichž chobotnice žijí. „Toto chování může být pozoruhodně podobné složitému sociálnímu chování obratlovců,“ uvedl vědec.

Octlantis
Zdroj: Marine and Freshwater Behaviour and Physiology

Evoluce před lidskýma očima

Roku 2009 objevená Octopolis vznikla kolem velkého železného předmětu, který vyrobili lidé. Podle biologa Godfrey-Smithe, jenž toto místo zkoumal, jde o jakýsi umělý útes, který funguje jako bezpečné místo v jinak nebezpečném oceánu – jako obrana chobotnic před jejich predátory, tedy žraloky, delfíny i tuleni.

Nový objev ale dokazuje, že to není výjimka a naznačuje, že by podobných míst mohlo existovat ve světových oceánech ještě více. Spoluautorka studie, která tento objev popsala, Stephanie Chancellorová, navíc uvedla, že plošina, která „město“ tvoří, vypadá, jako by byla dále upravena, aby v ní bylo více úkrytů – což by z chobotnic dělalo zcela přirozené mořské inženýry.

Město plné násilí

Toto město však není žádný ráj. Vědci popsali, že je plné agrese, a to viditelné na první pohled. Chobotnice spolu permanentně soupeří o úkryty, neustále se pokoušejí vyhnat nějaký slabší exemplář z jeho díry a usídlit se v ní samy. Přesto jde o prostor, kde žije několik generací chobotnic vedle sebe; jsou nuceny naučit se sdílet stejné místo.

Podle Godfrey-Smithe může jít o místo, kde se bude koncentrovat evoluce mozku chobotnice. Pro vědce jde tedy o zcela jedinečnou příležitost sledovat změny v chování zvířete, které má podle některých studií v některých oblastech inteligenci tříletého dítěte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...