Tohle není popcorn. Nový teleskop pořídil nejdetailnější záběry Slunce

Vědci, kteří na americké Havaji provozují čtyřmetrový dalekohled s názvem Daniel K. Inouye Solar Telescope, zveřejnili první snímky Slunce ve vysokém rozlišení, které tento přístroj dokázal pořídit.

Přestože je Slunce zdaleka nejbližší hvězdou, astronomové toho o něm stále vědí jen málo. Zejména jeho schopnost ovlivňovat počasí na Zemi je velkou neznámou, a právě to má změnit výše zmíněný teleskop.

„Na Zemi sice dokážeme předvídat, co se děje prakticky všude na světě, ale co se týká vesmírného počasí, tak tam jsme to ještě nezvládli,“ uvedl Matt Mountain, prezident Association of Universities for Research in Astronomy, která teleskop provozuje.

Tento přístroj umístěný na hoře Haleakala na havajské Maui by měl fenomén vesmírného počasí poznat lépe díky čtyřmetrovému zrcadlu, je to tedy zatím největší přístroj určený k pozorování Slunce. Protože se na tomto zrcadle koncentruje obrovské množství slunečního světla, musí být observatoř vybavená pokročilým chladicím systémem, jinak by došlo k jejímu přehřátí.

První snímek a video, které vědecký tým zveřejnil, ukazují oběh plynu kolem Slunce. Každá „buňka“, která je na fotografii vidět, je velká asi jako Ukrajina. Ve videu jsou zobrazené změny v průběhu deseti minut; je tam vidět, jak teplo pohybuje plynem k jasnějšímu centru každé oblasti, odkud se pak zase rozpíná směrem ke krajům.

Odpor vůči vědě

Stavba havajského dalekohledu se setkala s odporem místních obyvatel; lokalita, kde vyrostl, je totiž původními obyvateli považována za posvátnou. Právě zde, v kráteru, měla podle pověstí žít babička poloboha Mauioho, který dal jméno celému ostrovu. Legendy říkají, že mu pomohla ulovit Slunce a společně ho donutili, aby zpomalilo svůj pohyb po obloze, což prodloužilo den.

Astronomové se vlastně snaží o něco podobného, jejich lov Slunce by měl ale spíše pomoci s lepším pochopením toho, jakou hrozbou se Slunce může stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 4 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 6 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 21 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...